Trenér Jiří Neček rychlonohého útočníka vyzkoušel, a Třinec měl rázem exotickou posilu. Ta se mu vyplatila. Ebus během podzimu nastřílel pět branek. „Podzim se mi podle mě povedl, možná těch branek mohlo být více,“ řekl pětadvacetiletý Nigerijec.

V současné době ale příliš idylické chvilky neprožívá. „Nějak mi vadí sníh a strašlivá zima. Nemohu tomu přijít na chuť. Docela se trápím,“ pokrčil rameny nejlepší podzimní střelec Třince a jedním dechem dodal: „Snad už to brzy skončí a zase bude teplo!“

Největší krizi zažíval během kondičního soustředění, kdy musel vyzkoušet i jízdu na běžkách. „Stál jsem na nich poprvé. Docela jsem je proklínal, hodně jsem padal. Až to budu vykládat jednou známým v Nigérii, tak mi stejně neuvěří. Ještě, že mám schovanou i fotku,“ poznamenal miláček třineckých tribun.

Podle svých slov se po pár dnech hodně zlepšil. „Kdybych ještě více potrénoval, možná bych mohl Nigérii reprezentovat na zimní olympiádě. Do Vancouveru bych se podíval rád,“ smál odchovanec klubu Gilosberger.

Ve své fotbalové kariéře hrál krom rodné Nigérie také v Albánii a v Řecku. „České angažmá hodnotím velmi pozitivně. Docela dost mi dalo. Rád bych se dostal do první ligy, musíme na sobě ale hodně pracovat,“ tuší třinecký útočník.

V třinecké kabině patří k šiřitelům dobré nálady. Po jednom utkání chtěl dokonce své spoluhráče odvézt autobusem jako řidič. „Mám řidičák na všechno, ale nechtěli mi autobus svěřit,“ pronesl zklamaně Ebus Onuchukwu.

Nicméně s řízení má v Česku problémy, trenér Neček už musel řešit i Ebusovy potíže s dopravní policii.

„Nic špatného jsem neudělal. Oni mi ale nerozuměli, a malér byl na světě,“ vysvětluje třinecký Nigerijec, který rád vedle policistů baví i diváky svými akrobatickými kousky. Těmi oslavuje vstřelené branky. „Fotbal se hraje pro lidi, rád je bavím. Chci v tom pokračovat i na jaře.“