VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jakub Andrejko vyměnil fotbalovou kariéru za život u policie

Balím to. Fotbalový brankář a někdejší talent Baníku Ostrava a bývalý gólman Hlučána Jakub Andrejko, který měl potenciál proniknout do ligy, učinil rozhodnutí, které se nedělá snadno a hlavně jej nezvládne každý. Ve čtyřiadvaceti letech dal vale vrcholové sportovní kariéře.

10.3.2016
SDÍLEJ:

Jakub AndrejkoFoto: DENÍK / František Géla

„Myslím, že pár let bych se tím dokázal živit, ale musím myslet na budoucnost," vysvětluje vytáhlý gólman.

I když v létě mu záměr jít k policii nevyšel, priority nezměnil a po půl roce v Karviné to zkusil znovu. A v únoru to klaplo. „Věřím, že si kariéru vybuduji i zde," dodává Andrejko, který tak místo míčů a fotbalových útočníků bude profesionálně chytat zločince.

Na fotbal však úplně nezanevřel. Na jeho umění mohou lidé na jaře chodit do Heřmanic, jimž pomůže v záchraně přeboru.

Co tedy bylo hlavním impulzem, že jste učinil takto radikální rozhodnutí ve svém životě?

Chtěl jsem mít větší jistotu. Nebavilo mě chodit po hostováních, i když teď byla docela šance se chytit v Karviné, kde jsem možná mohl zůstat delší dobu. Zvažoval jsem mnohé varianty, nakonec jsem se rozhodl pro tuhle.

Evidentně jste přemýšlel, co dál, až byste v pozdějším věku musel s fotbalem skončit. Je to tak?

Určitě. Před půl rokem mi skončila smlouva v Baníku, nevěděl jsem, co bude, tak jsem si dal přihlášku na personálním u státní policie. Řekli mi, že mají plno, ale ozvala se Karviná, tak jsem šel. Sice jsem tam toho moc nenachytal, šanci jsem dostal jen v „přátelácích" nebo poháru v Rýmařově, ale Braňo Pindroch chytal výborně. Vždyť udělal rekord v neprůstřelnosti v FNL, byli jsme ale super parta.

Byl jsem spokojený, chtěli mě i nadále, ale už jsem uvažoval, že mi je čtyřiadvacet. Sice to není žádný věk, ale člověk už uvažuje nad životem. Chci bydlet s přítelkyní a mít jistoty. Od února jsem se k policii dostal, čímž jsem svou kariéru ukončil (pousměje se). Teď prostě vím, že mi patnáctého přijde výplata.

V zimě hledaly brankáře mimo jiné také třetiligové Vítkovice, které bojují o postup do FNL. Tato varianta vás nelákala?

Nevím. Když jsem byl v Karviné, tak mě kontaktovali, ale teď už asi ne. Hlavně bych totiž nestíhal tréninky. Šlo o to, abych chytal zápasy, a v Heřmanicích mi vyšli vstříc. Nebude jim vadit, když přijdu jen v pátek na předzápasový trénink a pak na zápas.

Vy totiž ještě studujete, že?

Přesně tak. Měsíc budu ve Vyškově, pak ještě půl roku v Holešově, takže třeba ve Vítkovicích by to asi nešlo. Nijak blíže jsme se ale nebavili.

Heřmanice byly tedy jediným zájemcem o vaše služby?

Ještě se mi ozvaly Markvartovice. Abych to upřesnil, nechtěl jsem z fotbalu úplně vypadnout, naopak jsem si chtěl zachytat. A nejvyšší soutěž, při které bych vše zvládal, byl krajský přebor.

A jak říkáte nemusíte se každý rok shánět po angažmá.

Jistě. A bát se o to, abych zaplatil účty. Navíc chci dokončit školu.

V dresu Heřmanic jste odehrál dva přípravné zápasy. Jaké z nich máte pocity?

Myslím, že to jde. V sobotu jsme hráli tak, jak jsme chtěli, vytlačovali jsme obranu, drželi míč, kluci dali i góly, takže při vědomí, že za dva týdny začínáme, určitě nejsme na tom špatně. Sezona je ale něco jiného než příprava, tak uvidíme, jak nám to půjde v ostrých zápasech. Snad to zvládneme.

Nový gólman v týmu vždy potřebuje čas, aby fungovala komunikace s obranou. S tím jste ale vy ani kolegové evidentně problém neměli.

Pro mě je výhoda, že je tady Marek Šimáček, se kterým jsem od svých deseti let hrál v Baníku, takže není problém. Ve svém prvním zápase jsem hrál s Kelym (Jan Kelnar), s nímž se znám ze školy, a teď s Kovim (Radomír Koval), což také je v klidu. Na krajích jsou pak mladí kluci, ale myslím, že to také bude fungovat.

Nejen v Heřmanicích, ale v celém v krajském přeboru je hodně hráčů, kteří hráli v mládežnických týmech Baníku.

To je pravda. Mnoho jich znám, takže to alespoň bude zajímavé.

Zvláštní je, že vám spoluhráči hned ve druhém zápase svěřili kapitánskou pásku.

(směje se) Jo, tak vždy se musí něco do kasy donést, takže asi proto to kluci udělali. Musím se pobavit s pokladníkem a dát nějaký peníz nebo flašku něčeho dobrého.

Už jen chybělo, aby byla pro váš tým odpískána penalta. Na tu byste byl zřejmě také poslán, co myslíte?

Kluci si dělali srandu, že půjdu v soutěži, tak nevím, no. Asi se budu muset nachystat (směje se).

Kopal jste někdy pokutový kop?

Jen na zimních turnajích v hale, když jsem nastoupil na hrot a vyšlo to, tak jsem do toho šel. Z pozice brankáře ani venku na velkém hřišti ještě ne.

Vraťme se ještě k vašemu ukončení dráhy profesionálního fotbalisty. Není ve vás zklamání, že jste si nezachytal v lize, byť jste na ni zřejmě měl?

Nevím, jestli je to zklamání, ale je samozřejmé, že jsem si ligu chtěl zachytat. Jenže jsem si urval koleno, byl jsem půl roku mimo, pak jsem už šanci nedostal. Ono to v době, kdy jsem byl v áčku Baníku, tak to bylo těžké období. Vystřídalo se tam sedm osm trenérů, kteří chtěli vždy zkušeného brankáře, jelikož se každý rok hrálo o záchranu.

Jiřímu Pavlenkovi se to ale povedlo a prosadil se…

Jirka měl štěstí, dostal šanci, chytil ji a objevil se i v národním týmu. A samozřejmě já mu to přeji. Stejně jako teď Vojtovi (Šromovi) nebo Frantovi (Chmielovi). Ale budou mít hodně těžké, aby to zvládli.

Ani vy se ale nemáte za co stydět.

Zachytal jsem si druhou ligu ve Znojmě, MSFL v Hlučíně i za béčko Baníku. Určitě bych se tím pár let ještě dokázal živit, ale musím myslet na budoucnost, chtěl jsem si vybudovat kariéru u policie. Snad to tam vyjde.

Autor: David Hekele

10.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto z ostravské fakultní nemocnice

Pro šestiletou dívku letěl do Hlučína vrtulník

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Přisedněte k Františkovi z Assisi. Sedí na začátku křížové cesty v Ludgeřovicích

/FOTOGALERIE/ Socha světce sedícího na schodech. Takový obrázek se naskytne těm, kteří zavítají do Ludgeřovic. Konkrétně pak na nově zrekonstruovanou farskou cestu. Zmíněným svatým je Fratišek z Assisi, který se tak stal v Ludgeřovicích počátkem křížové cesty.

Běh Opavou s Karolinou Mališovou a Jakubem Šiřinou se kvapem blíží

Také letos se v Opavě poběží Breda City Trail. Na jeho startu přitom nebudou chybět ani známé osobnosti.

Filmaři operují na Opavsku. Natáčí komedii

Režisér Pavel Vaňásek po pohádce s názvem Čertova skála v příštím roce do kinematografického světa přispěje svým dalším dílem. Tentokrát půjde o filmovou komedii Honza dědí mlýn.

Záložník Tomáš Jursa: Rozhodl náš zlepšený výkon po pauze

/ROZHOVOR/ Loňský finalista poháru z Opavy je ve třetím kole MOL Cupu. Slezané v úterý vyhráli v Prostějově 3:1, rozhodně ale nemají za sebou žádnou procházku růžovým sadem. Hanáci ještě osm minut před koncem drželi remízu. Jedním z klíčových hráčů Skuhravého výběru byl osmadvacetiletý záložník Tomáš Jursa. Dal první gól, k tomu ještě v prvním poločase trefil tyč.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení