VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaroslav Kostelný: Nedokážu si představit, že bychom spadli

Opava /FOTOGALERIE/ - Slovenský stoper v opavských službách Jaroslav Kostelný ve spolupráci s Františkem Metelkou přinesli klid do rozhárané defenzivy Slezského FC. Příchod rodáka z Čierneho Balogu, vesnice z Nízkých Tater, nacházející se nedaleko od Brezna se ukázal jako sázkou na správného koně.

21.1.2013 3
SDÍLEJ:

Jaroslav KostelnýFoto: DENÍK / František Géla

Sedmadvacetiletý zadák prožil rozporuplnou premiéru ve Znojmě, kde mu Vašíček doslova rozdával lístky na kolotoč. Bývalý hráč Ružomberoku se ale dokázal rychle otřepat a brzy se stal pro trenéra Davida Vavrušku nepostradatelným. Jaroslav Kostelný je nejstarší ze tří sourozenců, byť hraje za Opavu, je stále kmenovým hráčem Ružomberku, za který ve slovenské Corgoň lize odehrál třiašedesát zápasů a dal jednu branku. Snu zahrát si v budoucnu ligu se zdaleka nevzdal. „Opava mi vrátila chuť do fotbalu. Poté, co mi řekli v Ružomberoku, že se mnou nepočítají, pět měsíců jsem byl bez zápasu," přiznává řízný stoper.

V Ružomberoku zažil jako hlavního kouče Františka Straku, kterého si nemůže vynachválit. Dopustit také nedá na Davida Vavrušku. „Trenér Vavruška je férový chlap, mám rád lidi, u kterých podání ruky znamená více než podepsaný papír. On je také tím důvodem, proč jsem bez váhání v Opavě hostování prodloužil," zdůrazňuje Jaroslav Kostelný. O stávající situaci v opavském klubu říká: „Nedokážu si představit, že bychom spadli, to by tady byla snad válka."

(pozn. redakce - rozhovor vznikal v prvním lednovém týdnu)

Jaro, pojďte se trochu opavským fanouškům představit…

Pocházím z vesnice Čierny Balog, která se nachází nedaleko Brezna. Tam jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi. Nakonec o mě projevila zájem Podbrezová, kam jsem posléze přestoupil a probojoval se až do druholigového áčka, kde jsem vydržel do roku 2008, a následně přestoupil do Ružomberoku.

To jsou Nízké Tatry, to si v Opavě zvykáte na zimu bez sněhu…

S tím souhlasím. Když jsem byl u nás na Vánoce, měli jsme souvislou třiceticentimetrovou vrstvu sněhu.

Takže jste vášnivý lyžař?

(usměje se) Letos jsem nelyžoval, užíval jsem si rodiny, přece jen jsem se během sezony domů ani jednou nedostal.

V týmu účastníka Corgoň ligy jste si vydobyl pevné místo v základní sestavě, jenže přišla letošní sezona a pro klub jste se stal nechtěný…

Tak už to někdy chodí. Stal jsem se pro klub nepotřebný a měl jsem možnost si hledat nové angažmá. V Ružomberoku mají rádi změny, a to jak na trenérských postech, tak v hráčském kádru. Tentokrát jsem to odnesl já, a to i přes to, že mám v klubu víceletou smlouvu.

Nehodil jste se do koncepce trenérům?

To bych neřekl. Hrával jsem pravidelně. První větší šanci mi dal František Straka, poté jsem hrával i za pana Jurkemika i za Srba Milojeviče. Myslím si, že se mi dařilo udržovat konstantní výkonnost.

Říkáte, že dobré vzpomínky máte na trenéra Straku…

Na Františka Straku vzpomínám velmi rád. Je to člověk, který mi dal první větší šanci a věřil mi. Tohoto kouče měla ráda celá kabina. Když ho odvolali, my hráči jsme za ním stáli. Dokonce jsme nosili pod dresy trička na jeho podporu, bohužel to nepomohlo. Je to škoda, byl to dobrý trenér.

Takže přišlo v jeho podání i na pověstný tatarák?

Ano, ano. Na soustředění tataráček byl. Uměl skvěle namotivovat tým, speciálně na zápas s bratislavským Slovanem. Já mám na něj jen ty nejlepší vzpomínky. Bohužel s námi nepostoupil do poháru UEFA, a musel skončit.

Ružomberok patřil svého času ke špičce slovenského fotbalu, dokázal vyhrát pohár i ligu, nyní ale pomalu vyklízí pozice…

Je to dáno kvalitou kádru. V dobách největší slávy hráli v týmu takoví hráči jako Sapara, Nezmar nebo Jendrišek. Samozřejmě že důležitým faktorem je také ekonomická stránka.

Ruku na srdce, kdyby se poté, co vám nevyšel Hradec Králové, neozvala Opava, asi byste mohl podzimní část odpískat…

V hlavě se mi honily černé myšlenky, uklidňoval mě jen fakt, že mám v Ružomberoku platný kontakt. Ale když se mi ozval trenér Vavruška, dostal jsem do fotbalu novou chuť. Do té doby jsem trénoval s Podbrezovou.

Právě Podbrezová patří k černým koním druhé nejvyšší slovenské soutěže. V týmu má plejery těžkého kalibru-Greška s Vaščákem. Neexistovala možnost hrát za tento klub?

Nabídku jsem nedostal. Je ale pravda, že tým mají kvalitní, včetně podmínek, navíc je trénuje Jaro Kentoš, ambiciózní kouč. Klub má výborné finanční podmínky, já osobně mu postup přeji.

Trénovat s takovou fotbalovou celebritou jakou je Greško, borec se zkušenostmi z Italské série A, anglické Premier league či německé Bundesligy musí člověku něco i dát…

Je to fotbalista s obrovskými zkušenostmi. Třeba Opavě by se hodil. Mladým hodně radil, Podbrezová v něm získala velmi kvalitního hráče.

Pojďme zpátky k Opavě. Váš výkon proti Znojmu nebyl zrovna optimální, v dalších zápasech jste se ale vypracoval ke klíčovým postavám týmu…

Ke klíčovým je silné slovo. Zápas ve Znojmě byl pro mě prvním, navíc jen po třech dnech společného tréninku. S přibývajícími dny to bylo lepší a lepší. Více jsem se sžil s prostředím. Mám kolem sebe kvalitní spoluhráče a také dobré kluky. K tomu, aby to bylo úplně optimální, potřebuji kvalitní zimní přípravu, přece jenom kondička mi ještě trochu chybí.

V Opavě se vám líbí?

Samozřejmě ano. Klub má výborné zázemí a hlavně z fanoušků jsem unesený. Takové publikum jsem ještě nezažil. I když se nám nedaří, fandí nám, jezdí za námi ven, všude jsou naším dvanáctým hráčem.

Jste ubytovaný na hotelu, jak vůbec trávíte volný čas?

Občas si pustím nějaký film nebo si zajdu na kávičku. Fandím opavským basketbalistům a chtěl jsem jít i na hokej. Zdena Partyš ale říkal, že na zimáku je ukrutná zima, takže zůstanu věrný basketu.

Ale Opava je krásné město, přímo vybízí k procházkám…

(úsměv) Je to tady příjemné, řekl bych pohodové město. Ale když se nevyhrává, je těžké se po městě promenádovat. Ještě by člověk mohl přijít k úrazu.

Domů na Slovensko se dostanete často?

Ne, jsem pořád v Opavě. Nemá to smysl. Cítím se tady dobře, prádlo mi vyperou tetušky v prádelně, takže všechno v pohodě. Teď v jarní části se vlastně domů jednou nad rámec dostanu, když půjdu dělat daně.

Máte za sebou týden zimní přípravy, dá se to?

V pohodě, ze začátku je to dřina, člověk se do toho musí volně dostat. Nemám osmnáct roků, aby mě něco zaskočilo. Každá příprava je jiná, záleží na trenérovi. My můžeme být rádi, že ten náš do ní dává fotbalové věci. S balonem se zimní zlo snáší lépe.

Čeká vás náročné jaro, jak ho vidíte vy?

Musíme zachytit úvod jara. Zvedne se nám psychika a věřím, že se brzy dostaneme ze spodních příček. Hlavně kvůli fanouškům prostě sestup neexistuje.

V tabulce pravdy jste na -16…

Řada aspektů hraje proti nám, ale my se budeme rvát, to slibuji. Nejsem ten typ člověka, který řekne, nepovedlo se, stejně jdu o dům dál. Musíme co nejdříve manko vymazat, a hlavně ho neprohlubovat.

Autor: Roman Brhel

21.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Cyklostezka. Ilustrační foto.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Veřejné prostranství v okolí Červeného kostela v Hlučíně. Ilustrační foto.

Červený kostel se dočká změn

Souhrn fotbalového víkendu

/VÝSLEDKY, FOTOGALERIE/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

Festival Hrady přilákal do Hradce tisíce návštěvníků

/VELKÁ FOTOGALERIE/ Na dvou pódiích se vystřídala dvacítka kapel a interpretů

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Od Domu kultury Petra Bezruče v Opavě až po obchodní centrum na konci Kateřinek se bude pokládat nový asfalt.

AKTUALIZOVÁNO

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Po střeleckých hodech přišel půst. Opavští fotbalisté v sobotu na domácím trávníku uhráli se Sokolovem pouze bezbrankovou remízu. Slezané přitom v prvním poločase měli několik šancí, ani jednu ale neproměnili.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení