VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kamil Vrba: Krnovu stále fandím, klubu bych do budoucna přál divizi

/ROZHOVOR/ V současné době už fotbal nehraje ani rekreačně a věnuje se zejména svému vnukovi. Zhruba před čtvrtstoletím si ovšem obranu tehdejšího opavského Ostroje, který brázdil vody naší druhé nejvyšší fotbalové soutěže, šlo bez stopera Kamila Vrby představit jen stěží. Momentálně na trávníky vybíhá spíše sporadicky a dění na hřišti přihlíží především z pozice diváka.

24.6.2017
SDÍLEJ:

Kamil VrbaFoto: DENÍK / František Géla

V Opavě přitom patří k nejpoctivějším fanouškům. „V této sezoně jsem vynechal snad jenom jediný zápas," bilancoval uplynulý ročník druhé ligy čtyřiapadesátiletý Kamil Vrba, jenž žije v Kylešovicích.

Čím se v současnosti živíte?

Dneska chodím do práce, ve které se zabývám výrobou žaluzií. Když z práce přijdu domů, sednu do pergoly a dám si cigaretku. (smích) Momentálně se sportem nemám vůbec nic společného. Jsem tři roky po operaci zad a od té doby nic neprovozuji, ani fotbal, ani tenis.

…Ani „sranda mače" za starou gardu?

Zápasů staré gardy se účastním, ale na rovinu říkám, že když to hrajeme v sobotu, tak minimálně do středy jsem hotový. Proto jsem odboural veškeré sporty, momentálně jsem normální knedlík. Za starou gardu ovšem nastoupím rád, je to hlavně o tom, že jsme dobrý kolektiv, který se vidí třikrát do roka.

Opava má za sebou skvostnou druholigovou sezonu, k postupu chyběl malý kousek. Chodil jste se dívat na zápasy?

Když Opava poprvé postoupila do první ligy, tak letošek bych řadil hned na druhé místo. Roman Skuhravý dokázal zblbnout hráče a vlastně i celou Opavu. Od té doby, co v opavském klubu byli Ukrajinci, jsem na fotbal zanevřel.

Postupně jsem se k němu ale zase vrátil a dneska, pokud nemám nějakou rodinnou oslavu, tak chodím na každý zápas. Letos jsem vynechal jedno utkání. Za to, co se týmu v této sezoně povedlo, klobouk dolů.

Kdysi jste byl nedílnou součástí druholigového opavského klubu právě vy. Za jakých okolností jste vlastně skončil?

Tehdy vstoupil do Opavy Kaučuk a klub si mohl dovolit přivést lepší a mladší fotbalisty. Měl jsem navíc po operacích obou achillovek. V jednatřiceti letech jsem proto přestoupil do Krnova.

Kamil Vrba a Krnov. Zkuste toto spojení trochu rozvést.

Poprvé jsem se do Krnova dostal, když mi bylo nějakých šestadvacet let. Po půlroce jsem se ale přesunul do Opavy, kde jsem zůstal šest let. Potom byla má další štace opět Krnov. Tenkrát se tam hrála tuším I.B třída, ale každý rok se postupovalo.

Probojovali jsme se až do třetí ligy, ve které jsme až do posledního kola soupeřili s Ratíškovicemi o postup do druhé ligy. Na Krnov nedám dopustit.

Krnovské mužstvo aktuálně působí v krajském přeboru a na jaře zaznamenalo obdivuhodnou vítěznou šňůru. Myslíte si, že by tamnímu klubu slušela vyšší soutěž?

Od I.A třídy nahoru je dneska fotbal hlavně o penězích. Jsou mužstva, která staví na odchovancích, a jsou mužstva, která mají peníze a mohou postupovat. Krnovu na dálku pořád fandím, sleduji jeho výsledky, ale v bezprostředním kontaktu s klubem už nejsem.

Klub v Krnově se nastavil do módu, kdy nespoléhá na přespolní hráče a přednost dává především odchovancům, fotbalistům z Krnova. Je to podle vás správná cesta?

Osobně Krnovu přeju, aby hrál minimálně divizi, protože město si to podle mého názoru zaslouží, A to podle počtu obyvatel anebo zázemí, mají tam totiž krásný fotbalový areál. Nejsem si však jistý, jestli s vlastními odchovanci divizi budou moci hrát. Před nedávnem v ní Krnov působil, ale neudržel se.

Vzpomínám si, že než jsem šel do Opavy, Krnov také postoupil do divize, ale tehdy získal zhruba asi jen osm bodů a rovněž ze soutěže spadl. Snad se v budoucnu krnovský celek stane jejím stabilním účastníkem.

Vaše kariéra je úzce spjata s Jakubčovicemi. Vzpomenete si, jak jste se tam před lety dostal?

Pan Hájek měl kamenolom, slíbil, že tam nasype nějaké peníze a klub se bude rozvíjet. Tehdy jsem působil ve Velkých Hošticích, bylo mi šestatřicet let. Myslel jsem si, že tam budu hrát do té doby, než padnu. (úsměv) Když za mnou přišel pan Hájek a navrhl, abych si šel zahrát nejnižší soutěž do Jakubčovic, měl jsem za to, že se zbláznil. Nakonec jsem se nechal ukecat.

Co se tam tehdy hrálo?

Hrála se tam okresní trojka, a když si vzpomenu na ta hřiště, kam jsme jezdívali, říkal jsem si, jestli mi to ještě vůbec stojí za to.

Byla to pro vás velká změna? Ve Velkých Hošticích jste přece jenom hrával krajský přebor.

Soutěžně to byl brutální skok. V šestatřiceti letech jsem si ale řekl, že tam rok nebo dva někde vydržím. Nakonec z toho bylo třináct let, z toho deset jako hráč a tři jako trenér.

Trenérské činnosti jste se po konci v Jakubčovicích už nechtěl věnovat?

Nyní se už věnuji pouze svému jedenáctiletému vnoučkovi Patrikovi. Trenéřina mě však nikdy nijak nevzala. Nebylo to úplně pro mě. Trošku mě mrzel poslední rok v Jakubčovicích. Už v práci jsem uvažoval, co budeme dělat na tréninku a podobně, a na trénink potom dorazilo pouze pět lidí.

Potom jsem měl nabídky, abych šel trénovat mládež, ale když člověk zváží, kolik hodin na hřišti musí strávit, přitom má ještě plno dalších povinností… Zkrátka mě to nenaplňuje.

Působení v jakubčovickém mužstvu jste si ale mohl užívat i díky tomu, že se prakticky pořád postupovalo. Je to tak?

Za těch dvanáct let, co jsem za Jakubčovice hrál, jsem zažil snad devět nebo deset postupů. Následně se klub zprofesionalizoval, starší hráči přešli do béčka, které ovšem také pravidelně postupovalo. Bylo to opravdu moc pěkné období, na které rád vzpomínám.

Jsou stejně hezké i vzpomínky na sálovou kopanou, kterou jste si vyzkoušel u malohoštických Medvědů?

Samozřejmě. Hrál jsem tehdy s Honzou Vožníkem, dále tam byli Danek Pluschke, Martin Uvíra, Rosťa Klinger, chytal Péťa Souček a mohl bych pokračovat. Měli jsme tenkrát opravdu skvělý tým a jezdili jsme autem přes celou republiku jak blázni. Byli jsme mistři republiky v takzvaném líném míči. Hráli jsme celostátní soutěž.

Sálová kopaná bývá zaměňována s futsalem. Mohl byste vysvětlit, jaké jsou mezi těmito sporty rozdíly?

Rozdílů je několik, jeden z nich je i v míči, se kterým se hraje. V sálové kopané se rohy a auty hází, ve futsale se všechno kope. Futsalisté mohou dát gól i z brankové čáry. Nevím, jak je to dnes, ale v líném míči to šlo jenom za brankovým územím. Když jsem tedy obehrál brankáře, nemohl jsem dávat do prázdné, musel jsem vyjet ven a dát to takhle. (smích)

Medvědi Malé Hoštice byli úkaz v tom, že byť se de facto jednalo o vesnický klub, hrál o přední příčky mezi tehdejší českou elitou, a dokonce se vám jednou podařilo získat titul.

Je to pravda, byli jsme kluci z vesnice. Nejprve jsme byli Olympia Velké Hoštice, pak jsme se sloučili s malohoštickými Medvědy a hráli pod tímto názvem. Tenkrát se nám povedl husarský kousek. V sezoně 1999/2000 jsme se stali mistry republiky.

V Moskvě jste si měli možnost zahrát také Ligu mistrů. Vy jste ale u toho z pracovních důvodů chyběl. Nemrzí vás to?

Dneska už ani ne. S Opavou jsme byli v Rusku na letním soustředění, v Moskvě jsme přistávali, trošku si to tam prošli, město jsem tedy viděl a jedna návštěva mi stačila. S odstupem času mě to ani nemrzí.

Čtyřiapadesátiletý Kamil Vrba žije v Kylešovicích a je už dvojnásobným dědečkem. Aktivní fotbalovou kariéru přitom v Jakubčovicích končil v úctyhodných šestačtyřiceti letech. V tomto klubu, který je pro něj stále srdcovou záležitostí, strávil třináct let. Předtím působil ve Velkých Hošticích, Krnově anebo Ostroji Opava, za nějž nastupoval nastupoval šest let jako stoper. Vyzkoušel si zde i svůj soutěžní strop, kterým byla druhá liga.

Autor: Petr Dušek

24.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Horka lákají k vodě. Na Barboře je hezky...
18

Silné bouřky dorazí po poledni do Čech, později na Moravu

Představitelé vedení města Opavy přijali ve čtvrtek v pracovně primátora čerstvou dorosteneckou mistryni světa Barboru Malíkovou, která o úplynulém víkendu suverénně zvítezila v běhu na 400 metrů na mistrovství světa do 17 let v keňském Nairobi.
3

Vedení města přijalo mistryni světa Barboru Malíkovou

Podomní prodejci energií cílí na seniory

Na Opavsku jsou evidovány ročně desítky případů, kdy se starší občané nechají od falešných prodejců přesvědčit k podepsání nevýhodné smlouvy. Odstoupit od ní je pak mnohdy složitou záležitostí.

V Oticích se opravuje vodovod

Rekonstrukce vodovodu již od poloviny června komplikuje dopravdu v Oticích.

Jihokorejští sólisté vystoupí v rámci Letní hudební Opavy

/POZVÁNKA/ Dva mimořádné koncerty v rámci Letní hudební Opavy, které spojuje osobnost rumunského dirigenta Radu Popa, připravila Umělecká agentura Karla Kostery.

MOL CUP: Jeseník - Opava 2:4

/2 x VIDEO/ Další ročník MOL Cupu fotbalisté Opavy zahájili na hřišti Jeseníku, který v neděli na stejném místě sehrál tvrdou bitvu o postup z předkola s lokálním rivalem z Rýmařova. Účast v prvním kole proti Opavě si zaručil až v penaltovém rozstřelu. Nebezpečně kousal i ve středečním duelu. Slezský FC ale nakonec zvítězil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení