Po nevýrazném vstupu do soutěže, kdy se kromě tříbodového zisku v Bohumíně střídaly remízy s prohrami, se Vítkov naladil na vítěznou vlnu. V posledních třech kolech nepoznal hořkou chuť porážky. Nejprve uspěl v Břidličné, pak na domácím hřišti zdolal Kravaře a naposledy si poradil s už zmíněnými Kobeřicemi.

Vítkovského trenéra Luďka Metelky jsme se nemohli nezeptat, kde vidí hlavní příčiny vzestupu. „Ze začátku jsme měli hodně těžký los a trvalo, než se náš celek chytil. Bohužel se nám nepodařilo vyhrát v zápasech, v nichž jsme byli lepší.

Uprostřed podzimní části jsme se hledali, tréninková účast nebyla dobrá, což se také odráželo na výsledcích. V posledních kolech se ovšem tým semknul, hráči zjistili, že mohou vítězit, vzali na sebe zodpovědnost a ke všemu se přidalo i tolik potřebné štěstí," vysvětloval Luděk Metelka.

Na kobeřické půdě to do osmapadesáté minuty vypadalo na remízu. Hostující výběr si vytvořil několik dobrých možností ke skórování, ale první branku utkání zařídil až Adam Harazina. Netrvalo dlouho a o navýšení rozdílu ve skóre se po dvou minutách postaral Karel Krása. Výsledkem 0:2 zápas také skončil.

„Utkání bylo poměrně dost ovlivněno větrem. V první půli jsme hráli proti větru, což pro hráče nebylo snadné. Měli jsme nějaké gólovky, ale naše mužstvo se nedokázalo prosadit. Po změně stran jsme byli efektivnější. Soupeř začal nakopávat a my jsme se po dlouhém autu a trefě Harazina dostali do vedení.

Následně se nám povedlo zvýšit, když jsme využili chyby Kobeřic. Od té doby jsme měli více ze hry a vítězství jsme si už pohlídali," vysvětloval vítkovský kouč.

Vítkovu se díky třem výhrám v řadě podařilo vyhoupnout až na dvanácté místo v tabulce. Pro Metelkovu družinu je cenná i ta skutečnost, že v těchto kláních ani jednou neinkasovala. „Přičítám to jednak štěstí a pak hlavně gólmanovi, který nás podržel. Milan Snášel předvedl řadu vynikajících zákroků, šel psychicky nahoru a s ním se svezli i ostatní hráči.

Nuly v kolonce inkasovaných branek však nejsou pouze jeho zásluhou, ale dobrou defenzivní prací celého mužstva," připojil několik postřehů kormidelník Vítkova. Ten pomalu ale jistě vyhlíží závěr sezony.

Pak začne vymýšlet i plán zimní přípravy, o posilách uvažuje už nyní: „Něco mám v hlavě, konkrétní ale ještě nebudu. Přece jenom jsme odlehlá oblast a nové akvizice se nám neshání snadno. Budou nás zajímat hráči, kteří se vrací po dlouhodobých zraněních a čerpat hodláme i z vlastních zdrojů.

Přípravu a seznam přípravných utkání začneme dávat dohromady až za dva týdny po skončení podzimu."