„Chci se posunout dál, mít lepší budoucnost, proto jsem si vybral Opavu, kterou mi doporučil i můj agent," poznamenal důrazný stoper, který odehrál první poločas přípravného utkání s Dolním Benešovem.

V Opavě je krátce a všechno si pochvaluje. „V týmu je řada dobrých hráčů, v kabině panuje příjemná atmosféra, kluci mě přijali výborně, cítím se zde dobře, nyní si chci vybojovat místo v základní sestavě," odkrývá své plány Konstantin Gončarenko, který v Oděse nastupoval už i za tým dospělých.

„Často jsem hrál se staršími spoluhráči. Na Ukrajině jsem hrával už i za muže, což považuji za velký přinos," podotkl mladý fotbalista.

Hned po utkání se vydal domů, protože si musí vyřídit víza. „To je trošku problém, mohu si je vyřídit jen v Kyjevě, který je vzdálený od Oděsy asi 500 km. Už jsem tam jednou byl, bohužel mi chyběly potřebné dokumenty. Ty už naštěstí mám, tady v Česku jsem dostal originální papíry.

Věřím, že teď už bude všechno v pořádku a já se budu moci soustředit už jen na fotbal," usmál se Konstantin Gončarenko, který okomentoval i současnou situaci na Ukrajině: „Válka můj život moc nezměnila, protože žiju daleko od míst, kde se válčí. Bydlím v Oděse, válka je v Doněcku, což je více než šest set kilometrů daleko. Lidé u nás žijí normálně. Každý den chodí do školy nebo do práce. Všechno je v pohodě."

Mladý Ukrajinec se těší, až blíže pozná Opavu i jako město. „Opava je malé město, ale má hodně historických památek a pamětihodností a možností a míst, kam jít. Chystám se ji projít a podívat se na zajímavá místa," prozradil osmnáctiletý fotbalista.

Už i stačil vypátrat, že Slezský FC měl v minulosti ukrajinského vlastníka. „Četl jsem klubovou historii a všiml jsem si toho," usmál se Konstantin Gončarenko.

Není prvním ukrajinským fotbalistou, který oblékne opavský dres. Nejznámějším krajanem byl Sergej Pšenyčnyj. „Tak o tom jsem neslyšel. Možná i proto, že když někdo z Ukrajiny jde do České republiky, lidi jej nesledují. Když ale někdo přestoupí třeba do Španělska jako nedávno Konopljanka, tak o tom se samozřejmě hodně mluví," uzavřel Konstantin Gončarenko.