VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OPAVSKÉ HVĚZDY: Jan Baránek, fotbalový klenot

Opava – Jméno tvořivého záložníka Jana Baránka zůstane navždy zapsáno v srdci fotbalových fanoušků Opavy. Rodák z Dolního Benešova strávil v Městských sadech několik sezon, vesměs vedl tým do bojů jako kapitán.

15.5.2011 1
SDÍLEJ:

Jan BaránekFoto: archiv Jana Baránka

V sedmnácti poprvé kopal druhou ligu, o rok později nad ním začala svištět lasa pražských klubů Sparty a Dukly, on dal přednost týmu z Jůlisky. Posléze si vybudoval pevné místo na československé prvoligové scéně. Dokonce dostal pozvánku i do národního týmu.

S klubem svého srdce zažil dva postupy i sestupy. Těžce skousával konec fotbalu v Městských sadech. Čáru jeho fotbalového osudu vedli tři pánové: Sommer, Hájek a Jakubek. „Pana Hájka si vážím, cítím k němu úctu. On, pan Sommer a Jakubek výrazně ovlivnili mou kariéru,“ vyznává se Jan Baránek, další výrazná osobnost našeho fotbalového seriálu.

Do Opavy přišel v šestnácti, vydržel ale jen dva roky

Jan Baránek je odchovancem dolnobenešovského fotbalu. Do Opavy si ho v šestnácti přivedl Oldřich Jakubek, mimochodem člověk, který společně s Aloisem Sommrem a Josefem Hájkem výrazně ovlivnil kariéru tohoto brilantního technika. Baránkovy začátky v Městských sadech ale žádnou velkou idylku nepředstavovaly.

„Zájem byl o mě také ve Vítkovicích, a já tak podepsal dvojí přestupní lístky. Přece jen Opava byla pro mě dostupnější, a to i z hlediska školy. Vítkovice sice hrály v celostátní lize dorostu, já dal nakonec přednost Ostroji,“ vysvětluje Jan Baránek. „Bohužel, podpis dvou přestupních lístků se bral jako podvod a já vyfasoval tříměsíční distanc do disciplinárky,“ krčí rameny současný kouč staršího dorostu ostravského Baníku.

Výkony jasně převyšoval své spoluhráče a bylo jen otázkou času, kdy si ho vytáhne trenér druholigového áčka. Stalo se tak v zimní přestávce, to bylo Honzovi sedmnáct, společně s ním mezi dospělé putoval ještě Radek Prasek. Hned v prvním zápase jara ve Slušovicích se objevil v základní sestavě Ostroje, hned v následujícím domácím duelu s Mladou Boleslaví zařídil gólem vítězství 1:0.

„Ze základní sestavy jsem už nevypadl. Toto období bylo pro můj další fotbalový růst velmi důležité,“ míní Baránek. „První národní liga měla velkou kvalitu, neodcházelo se do zahraničí a fotbalisté jako například Bedrich, Pardy nebo Bomba nám mladým hodně dávali. Troufnu si říci, že v dnešní době by s přehledem hráli ligu,“ říká jedna z velkých opavský postav.

Rozhodoval se mezi Duklou a Spartou, vyhrál vojenský klub

O kvalitách mladého Baránka věděli brzy i v Praze. Intenzivní zájem měly v té době oba velké pražské kluby Dukla a Sparta. To bylo Barymu 18,5. „V Opavě jsem pravidelně hrával, nejdříve se ozvali ze Sparty a pak i Dukla. Její představitelé pánové Viktor s Brumovským si pro mě dokonce do Opavy osobně přijeli,“ vzpomíná Jan Baránek.

„Nabídka Dukly byla velmi seriózní. Navíc v její prospěch hrálo i to, že jsem mohl mít brzy odkroucenou vojenskou službu,“ podotýká rodák z Dolního Benešova. Do Dukly šel na přestup. Kabinu na Jůlisce okupovala celá řada známých jmen ať už: Milan Luhový, Aleš Bažant, Petr Rada, Petr Kostelník, Jiří Němec, Pavel Hapal, Pavel Karoch nebo Günter Bittengel.

„Trénovat s těmito hráči bylo pro mě velkou školou,“ říká Baránek. Když už se v hlavním městě rozkoukal, přišlo nepříjemné zranění. „Vzhledem k tomu, že jsem rychle rostl, měl jsem problémy se stavbou těla, které vyvrcholily bolestmi zad. V té chvíli se dokonce spekulovalo o konci mé kariéry. Naštěstí v Dukle jako armádním klubu měli hráči ty nejlepší podmínky i co se zdravotní péče týče. Za tři měsíce mě dali dohromady,“ poznamenal Jan Baránek.

Brzy tak mohl hrát opět fotbal, hrával pravidelně za juniorku, kde s ním například nastupoval i Radek Látal, a několikrát se dostal i na ligovou lavičku.

Konec v Dukle, stěhování domů

Bývalý opavský kapitán zažil v barvách Dukly sametovou revoluci. „Tím se všechno přehodnotilo, co bylo domluveno. Dukla ztrácela svou sílu, i když mi nabídli smlouvu jako občanskému pracovníkovi, já se rozhodl skončit, a jak se nakonec ukázalo, byla to správná volba,“ pokyvuje Honza Baránek hlavou.

Dostal několik nabídek k přestupu. Ozval se Baník, Vítkovice, Bohemka a také DAC Dunajská Streda. „Přestup na Slovensko se jevil jako zajímavý. DAC měl v té době zvuk, ale mě to lákalo domů na Moravu,“ přiznává autor devětačtyřiceti prvoligových branek. „Nakonec jsem se rozhodl pro Vítkovice. Trénoval je Karel Brückner, který omě hodně stál. Paradoxně ale u týmu dlouho nevydržel, a já se tak měl možnost po letech znovu setkat s Aloisem Sommrem,“ začíná hovořit o své vítkovické etapě života.

Ve Vítkovicích se Jan Baránek hned zařadil k velkým postavám týmu, mužstvo hrálo ve středu tabulky a tvořivý záložník vynechal za tři roky z porce devadesáti utkání jen dva duely. Jeden za červenou a druhý za čtyři žluté karty.

„Federální liga měla velmi slušnou úroveň. Rád vzpomínám na zápasy s Prešovem, Trnavou nebo bratislavským Slovanem. Tyto duely měly vždy ohromnou prestiž,“ zdůrazňuje fotbalista, který má na svém kontě 349 prvoligových startů.

Měl namířeno do Olomouce, nakonec přestoupil do Drnovic

Poslední rok a půl ve vítkovickém dresu byl Jan Baránek k nezastavení, střílel góly jako na běžícím pásu a po odchovanci Dolního Benešova začali pošilhávat ambiciózní kluby. „S panem Kubíčkem jsme byli domluveni na přestupu do Sigmy. Dokonce jsme se byli s manželkou podívat i na byt, jenomže nakonec věci nabraly zcela jiný spád,“ vypráví Jan Baránek.

„Do jednání se vložily Drnovice, pan Gotwald dal Vítkovicím nabídku, a protože už v té době měly Vítkovice finanční problémy, byla pro ně zajímavá a já se nakonec stěhoval do Drnovic,“ dodává otec dvou synů Jana a Aleše. Drnovice, klub z fotbalové vesnice, patřil k velkým dravcům. Jejich soupiska budila obrovský respekt. Fotbalisté jako Vlado Weiss, Luboš Kubík, Jaroslav Šilhavý, Radek Drulák, Róbert Kafka.

„Sice mi angažmá v Drnovicích nezačalo dobře, neboť jsem si ve druhém kole přetrhal vazy v koleně a na půl roku si od fotbalu musel odpočinout, ale jinak na tuto fotbalovou štaci vzpomínám velmi rád. Díky fotbalistům, kteří v klubu působili, jsme opravdu hráli dobrý fotbal, navíc v kabině byla fantastická parta, dokázali jsme si ve všem vyhovět,“ pochvaluje si Jan Baránek angažmá v Drnovicích.

Na vlastní kůži také zažil atmosféru historicky prvního zápasu Opavy v první lize, avšak v dresu opavského protivníka. „Atmosféra na stadionu byla fantastická. My jsme po gólu Radka Praska prohrávali, ale projevila se naše větší kvalita a Opavu jsme nakonec porazili. Divákům to ale nevadilo, svým hráčům fandili po celý zápas. Na české poměry něco nevídaného.

Mohu říci, že jsem domácím fotbalistům jen tiše záviděl,“ svěřil se Baránek.

Návrat na rodnou hroudu a nominace do nároďáku

V Drnovicích strávil Jan Baránek tři roky, odehrál sedmasedmdesát zápasů, ve kterých se devětkrát zapsal mezi střelce. „Končila mi smlouva a já se rozhodoval, co dál,“ řekl nyní už fotbalový trenér. Ve hře bylo také zahraniční angažmá, situaci například sondovaly kluby i z německé bundesligy. „Něco se ke mně doneslo, ale k žádným konkrétním jednáním nedošlo,“ přiznal Honza Baránek, kterému v té době bylo šestadvacet.

V Dolním Benešově zrovna začal stavět dům a v souvislosti s tím se začalo hlavně skloňovat jméno opavského Kaučuku. „Šéfa klubu dělal pan Sommer, Opava byla perspektivním klubem, navíc disponovala solidními podmínkami. A abych pravdu řekl, na návrat jsem se těšil,“ řekl dnes čtyřicetiletý Baránek.

První rok jeho opavského angažmá byl hodně povedený, Opava hrála okolo šestého fleku. „Mohli jsme spoléhat na vynikající fanoušky, dařilo se nám. Měli jsme solidní tým. Grusmann, Bartl, Onufer nebo Orel chytli druhou mízu a na hřišti to bylo cítit,“ vzpomíná na zlaté opavské časy.

Následující sezona byla pro Jana Baránka zlatou. Patřil k nejlépe hodnoceným záložníkům celé ligy a dostal také pozvánku do širšího kádru reprezentace, to už mužstvo trénoval Jiří Bartl.

Přestup do Baníku – životní omyl

Jenomže všechno pěkné jednou končí, a to byl i případ Opavy. Klub začal mít finanční problémy. Po výborně hrajícím Baránkovi začal pokukovat ostravský Baník. Tehdy se nacházel v krizi a právě tvořivý záložník z Městských sadů měl být jeho spasitelem.

Opava navíc začala mít ekonomické problémy. Nejdříve jí trn z paty vytrhl prodej Kučery do Olomouce, na řadu přišel Honza Baránek. Pro Opavu šlo o výhodný obchod, do slezské metropole putovaly krom finančního obnosu také čtyři hráči.

„V Baníku to ale pro mě nebylo ono. Prostě tohle angažmá mi vůbec nesedlo. Nedařilo se mi a ani Baníku. Rok a půl se stal pro mě velkým trápením, nakonec jsme se domluvili na předčasném ukončení smlouvy,“ nevzpomíná Jan Baránek příliš rád na tuto fotbalovou epizodu.

Potřetí v Opavě a velké zranění

Bylo jasné, že z Baníku odejde. Jeho Opava ale nezažívala zrovna lehké období, spadla do druhé ligy. „Do zahraničí jsem nechtěl, měli jsme dvě malé děti, proto padla volba znovu na Opavu. Líbilo se mi, že po sestupu z druhé ligy vyhlásili okamžitou cestu za návratem. Já osobně jsem také čekal, že s naším postem se vrátí na stadion znovu fotbalová euforie,“ komentoval svůj třetí příchod do opavského klubu.

Opavští bez větších problémů postup vybojovali, jenomže finanční stránka klubu nebyla stále ideální, vedení tak bylo nuceno sázet hlavně na vlastní odchovance. Staronového nováčka první ligy ale nečekalo žádné růžové období, to samé platilo o i Janu Baránkovi.

„V prvním zápasech jsme hráli slušně, uhráli jsme bod s Libercem. Jenomže já se zranil, během reprezentační přestávky jsem si urval křížový vaz v koleni a podzim pro mě skončil. Do jarní části jsme šli s velkou bodovou ztrátou a jen zázrak by nás v první lize zachránil,“ poznamenal smutně Baránek, který se do sestavy vrátil začátkem jarní části, ale sestup neodvrátil ani on.

Karel Jarůšek aneb dvaadvacet gólových nahrávek

Opava se po roce znovu octla ve druhé lize. „Vedení přišlo opět s jasnou vizí, to znamená okamžitý postup. Přišel trenér Karel Jarůšek, který byl pro mě zárukou, že to v klubu myslí vážně. Takový pocit jsem měl i ze společných schůzek s vedením klubu. Mi bylo dvaatřicet, byl jsem po dvou těžkých zraněních, ale chuť do fotbalu jsem měl stále,“ začíná Jan Baránek povídání o poslední postupové sezoně Slezského FC do ligy.

Fanoušci byli plni očekávání, ale hráčům se na hřišti tolik nedařilo. Navíc dobře se neuvedla ani nová akvizice útočník Petr Švancara, který byl dokonce v Jihlavě vyloučen. „Podzim nebyl ideální, pohybovali jsme se okolo čtvrtého, pátého místa, k tomu se ukázalo, že klub se nadále topí ve finančních problémech,“ vzpomíná Baránek.

Jenomže vše se k dobrému obrátilo, chytil se zmiňovaný Švancara, góly střílel jako na běžícím pásu, když téměř na všechny mu nahrával Jan Baránek, v tomto ročníku si na své konto připsal úctyhodných dvaadvacet brankových nahrávek. Zlom nastal po druhém jarním kole, kdy Opava v poločase doma prohrávala s Jihlavou 0:1, a to ještě Petr Vašek chytil stoprocentní tutovku.

„Seděl jsem v kabině v poločasové přestávce vedle Pavla Harazima a říkám mu, že když to nezvládneme, tak to balíme. Nějak jsme se chytli, zápas vyhráli a nakonec si došli i pro postup do ligy. Tuším dvě kola před koncem bylo rozhodnuto,“ přehrává si v hlavě Jan Baránek.

Nástup Ukrajinců – v prvním roce to ještě šlo

Už během postupového jara se začalo v Opavě hovořit o vstupu ukrajinských majitelů. Nakonec se tak stalo, všichni byli plni očekávání, jenomže…Všechno bylo úplně jinak. Že něco není v pořádku, pochopil jako první Karel Jarůšek a raději s Josefem Hronem rezignovali.

„Nastalo bezvládí, hledal se trenér, řada hráčů byla bez smlouvy, řada fotbalistů byla v Opavě na zkoušce, vše se stavělo za pochodu, navíc trenér Matějček hráče moc neznal, třeba mě stavěl na pravou stranu zálohy,“ kroutí hlavou Jan Baránek i s odstupem času. Opavská ikona poté nebyla nominovaná k zápasu v Jablonci.

„Byla z toho vcelku aféra, ale doma proti Příbrami už jsem nastoupil na svém postu a s kapitánskou páskou na ruce,“ podotkl Baránek. Opava Příbram porazila 4:2. Po nepovedeném zápase na Slavii skončil trenér Matějček.

„Přijel to řešit sám velký Borovikov. Mě osobně se ptal, jak by mužstvo se zachovalo, kdyby byl koučem Pavel Hapal, řekl jsem, že v pohodě, a tak se také stalo,“ řekl tehdejší kapitán. „Pavel Hapal dal naší hře řád, měli jsme v sestavě slušné fotbalisty v čele s Filipem Dortem, Batistou, Melinhem a myslím si, že i na hru se dalo dívat,“ míní Baránek.

A pak přišla apokalypsa

Jestliže za prvního roku ukrajinské vlády to šlo, v tom druhém přišla doslova smrt. „Ukrajinci do fotbalu v Opavě peníze nalili, jenomže zdejší osazenstvo s nimi neumělo hospodařit. Pan Borovikov měl velké oči, když viděl, že z Opavy žádný velkoklub nebude, zastavil kohoutky úplně,“ přichází ze svým pohledem Jan Baránek.

Fotbal v Městských sadech začal strádat, hráči nedostávali výplaty. Trenér Hapal dokonce odstoupil ze své funkce. „Byl to krok jeho nesouhlasu se stávající situací. Bohužel přišel pan Palička, který prohlásil, že ho nějaké finanční problémy nezajímají, tím nás všechny potopil. Přitom v tomto období se dala situace ještě nějak řešit,“ říká naštvaným výrazem Baránek.

„Na sestup jsme nebyli, bohužel nás dorazil bodový odečet za korupci,“ doplňuje další krutou pravdu bývalý kapitán Slezského FC. „Byl jsem rozhodnutý, že v Opavě skončím. I když jsem dostal nabídku na šéftrenéra mládeže a v závěru dokonce ještě,a bych pokračoval jako hráč. Ale klub byl v totálním kolapsu a spekulovalo se dokonce o jeho přesunutí do Prahy na Bohemku.

To bylo totálně proti mé srsti a poslední hřebíček na mém rozhodnutí ukončit profesionální kariéru. Pracovat s lidmi jako Psotka, Vojtovič, Palička či Santarius prostě nešlo. Tihleti pánové pohřbili opavský fotbal. Vrcholem všeho bylo, že klub po sestupu z první ligy do žádné soutěže nepřihlásili.

To, že Opava hrála poté krajský přebor, lze považovat za zázrak,“ nebere si Baránek servítky.

Jakubčovice aneb spolupráce s panem Hájkem

Z Opavy zamířil Jan Baránek do Jakubčovic, klubu, kterému dal život dnes již zesnulý Josef Hájek. „Pana Hájka si vážím, cítím k němu úctu. On, pan Sommer a Jakubek výrazně ovlivnili mou kariéru,“ vyznává se Jan Baránek.

Opavský fanoušek si může položit otázku, proč Jan Baránek nepomohl Opavě v krajském přeboru. „Nevěděl jsem, co v Opavě bude, jak jsem již uvedl, s těmi pány jsme spolupracovat nechtěl a panu Hájkovi jsem dal své slovo.To,že se do toho vložilo město bylo v začátku po zmiňovaném kolapsu jenom dobře a do Opavy se profesionální fotbal do dvou let vrátil.

Já začal i se studiem trenérské licence a krom toho kopal v Jakubčovicích, to, že jsme postoupili až do druhé ligy, je věc druhá,“ hovoří rodák z Dolního Benešova o angažmá na Novojičínsku. V sedmatřiceti si tak zahrál ještě druhou ligu. A to dokonce i v Opavě.

Ale to už jsem se fotbalem opravdu jenom bavil. Následně se licence přestěhovala do Prahy na Jůlisku. „Paradoxně jsem v Dukle začínal a s Duklou i končil,“ pousmál se Baránek, který tímto započal svou práci trenéra.

Trénování ho chytlo, vrátí se do Opavy?

S trénováním začal v Jakubčovicích u týmu hrajícího v I. A třídě. „Měl jsem v té chvíli i nabídku z Dolního Benešova, ale opět jsem dal slovo panu Hájkovi,“ pokračuje Baránek ve vyprávění. S Jakubčovicemi prošel až do divize.

„Vytvořila se skvělá parta kluků, která chtěla hrát fotbal, navíc byli nabaleni na místní region. Po smrti pana Hájka ale jeho syn nechtěl už tolik fotbal podporovat, měl jiné priority a tým, který v divizi okupoval druhou příčku, se již do dalšího ročníku nepřihlásil. Nutno podotknout, že o tomto kroku jsme věděli všichni dlouho dopředu, a přesto hráči i realizační tým dohrál soutěž ve velkém stylu vyhráli a vybojovali dokonce regulérní postup do MSFL .

Já v té době dostal od pana Ličky nabídku k ligovém dorostu ostravského Baníku, kde dělám i nyní,“ konstatuje Baránek.

Na otázku, kdy ho uvidíme v Opavě, s klidem odpovídá: „Možná zítra, možná za měsíc, možná nikdy, uvidíme, každopádně díky městu jsou podmínky pro fotbal v Opavě na vysoké úrovni,“ podotýká současný kouč baníkovské devatenáctky.

Fotbal mají v rodině

U Baránku je fotbal v žebříčku hodně vysoko. Nejpopulárnější hře světa propadli i oba synové, a manželka Monika si tak od fotbalu neodpočine ani na chvíli. Starší Honza kope shodou okolností pod svým tátou v ostravském Baníku, mladší Aleš hraje zatím za Dolní Benešov.

„Je to zvláštní trénovat svého syna, ale nic s tím nenadělám,“ krčí rameny Baránek senior. „Do fotbalu jsem ale ani jednoho z nich nenutil. Kladu jim ale na srdce, že prioritou je mít dobré vzdělání,“ podotýká Jan Baránek, který má ještě o čtyři roky mladšího bratra Víta, který to dotáhl rovněž až do ligy.

„Dokonce jsme hráli spolu i v jednom mužstvu. Když chytal za Zlín, dal jsem mu i gól,“ končí zajímavé povídání jedna z velkých postav opavské kopané Jan Baránek.

Autor: Roman Brhel

15.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Opavské koupaliště. Ilustrační foto.

Opavské kulturní léto se rozloučí multižánrovým Koupákem

Ilustrační foto.

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

AKTUALIZOVÁNO

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

/ROZHOVOR, VIDEO/ Na hřišti pobyl pětadvacet minut, i tak toho Petr Zapalač stihl hodně. Třicetiletý záložník v barvách Slezského FC se nejdříve blýskl krásnou střelou, kterou brankář Toma vyrazil. O pár minut později se rozhodl centrovat a byl z toho gól. Hlavou se trefil Jan Žídek. Slezané tak slavili cenné vítězství 2:1.

AKTUALIZOVÁNO

II. liga: Opava - Táborsko 2:1

FOTOGALERIE,VIDEO/ Favorit z Opavy urval cenné vítězství nad Táborskem.  Slezany vysvobodil deset minut před koncem kapitán Žídek a jeho tým se minimálně do středečního večera vrátil do čela soutěže. 

Tak už jsme na světě

Vážení čtenáři, prostřednictvím našeho Deníku se opět můžete podívat na miminka narozená v opavské porodnici. Tentokrát přivítáme pět holčiček a jedenáct chlapečků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení