Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Nakonec ale tým Viktorie doslova utekl hrobníkovi z lopaty a po posledním kole mohl slavit záchranu. „Po podzimu jsem cítil beznaděj a zmar, měl jsem chuť s trenérskou prací seknout,“ přiznává s odstupem času trenér Vilém Axmann. „Výbor ale mou rezignaci nepřijal,“ dodal vzápětí.

Bodová ztráta na záchranu se navyšovala. Viktoria v prvním duelu jara prohrála ve Stěbořicích. „Naše ztráta se prohloubila na jedenáct bodů, pořád jsem si ale říkal, že ve hře je dost bodů a my jsme měli kvalitní tým,“ pokračoval v posezonním povídání bývalý prvoligový gólman.

Jen krátce zpátky k zimní přípravě. „Podařilo se nám přivést kvalitní hráče, nechtěli jsme svou kůži prodat lacino. Navíc z tréninků bylo cítit, že mužstvo chce,“ podotkl Axmann. Mezi zimními posilami bylo i jedno zvučné jméno, bývalý trenérův spoluhráč z Opavy Lukáš Černín. Jestliže příprava Viktorie proběhla podle očekávání ambiciózního kouče, těsně před startem fotbalového jara přišla velká facka.

„Dva týdny před soutěží jsme hráli přípravu s Oticemi. Do zápasu jsme šli v plné sestavě, přesto chytli čtyřku, docela mě to dostalo,“ přiznává s odstupem času Vilém Axmann. Nakonec se Chlebičov přece jen rozjel. „Potřebovali jsme se chytit, to se nám nakonec povedlo. I když třeba po utkání s Chuchelnou mi příliš dobře na duši nebylo. Jasně jsme dominovali, měli spoustu šancí, přesto jsme na vítězství nedosáhli,“ vrací se Axmann k dalšímu těžkému okamžiku sezony.

Letní přestávka je poměrně krátká. Trenér už nyní spřádá plány na novou sezonu. „Nechci zažít záchranářské problémy, mám nějaké hráče vytipované a rád bych se pohyboval v horních patrech tabulky,“ tím také odpověděl na otázku, kde bude ve své trenérské kariéře pokračovat.

Vilém Axmann v minulém roce poprvé na vlastní kůži poznal jak chutná amatérský fotbal. „Už jsem si zvykl, fotbal mě baví a budu ho dělat na jakékoliv úrovni,“ svěřuje se odchovanec chlebičovské Viktorie. „Tím ale nechci říci, že by se mi po velkém fotbale nestýskalo,“ dodává. Radost mu udělala Opava návratem do druhé ligy. „Její výsledky pečlivě sleduji. I když už tam nepracuji, stále je to klub mého srdce,“ zdůraznil Axmann, který po chlebičovské záchraně shodil z hlavy svou populární hřívu.

„Mladická nerozvážnost a holičské schopnosti mého nejstaršího syna,“ komentoval s úsměvem svůj letní sestřih.