Od třetího ledna nastoupil do jedné z tiskařských firem na výrobu etiket. S fotbalem ale úplně nekončí, bude oblékat dres Sokola Želeč, účastníka I. B třídy. „Od třetího ledna chodím normálně do práce a jsem spokojený,“ řekl s úsměvem dnes již bývalý ligový fotbalista.

Práci získal u kamaráda v tiskárně. „Vyrábíme papírové etikety,“ specifikoval blíže náplň svého nového zaměstnání. Ve své nové profesi se zaučoval už během podzimu, to byl ale ještě profesionálním fotbalistou. „Ve volném čase jsem spíše chodil, jak se říká na koukanou,“ pousmál se Milan Barteska.

V Sezimově Ústí měl smlouvu ještě do léta, o půl roku dříve ji ale ukončil. „V dnešní době potřebujete jistotu, já ji ve svém věku vidím více v práci než ve fotbale. Navíc mi přijde, že s fotbalem u nás to jde z kopce,“ míní záložník, který má na kontě 270 prvoligových startů.

Původně chtěl kontrakt v Sezimově Ústí dodržet, ale nepadl si do oka s trenérem Zákostelským. „Být v Sezimáku jiný trenér, ještě bych to riskl. Ale tak to nemělo smysl. V osmatřiceti nemám zapotřebí jít do přípravy s tím, že budu první náhradník,“ podotýká Barteska.

Když se zpětně ohlíží, přiznává, že přestup do Sezimova Ústí nebyl tím správným řešením. „Když jsem v Opavě končil, Pavel Hadamczik mě lámal, ať o rok ještě prodloužím, asi jsem ho měl poslechnout a v Opavě ještě rok zůstat. Třeba by Slezský FC nespadl,“ zamýšlí se bývalý hráč Plzně, Příbrami, Českých Budějovic, Žižkova a Jablonce.

Bez fotbalu ale úplně nezůstane, jeho dalším působištěm bude Sokol Želeč, účastník I. B třídy. „Je to vesnice asi osm kilometrů od Tábora, soutěž vedou, na jaře bychom měli postoupit,“ vzhlíží k novému angažmá Milan Barteska. Proč se nakonec rozhodl pro tým z I. B třídy, když na stole měl třeba nabídku i z divizního Tábora. „Nabídek bylo více, ale Želeč byla jasná volba, klub totiž patří majiteli firmy, ve které pracuji,“ vysvětluje bývalá opora Opavy.

Vzhledem k tomu, že I. B třída začíná později než profi soutěže, má nyní Milan Barteska spoustu volného času. „Je to paráda, mám více času na rodinu a musím přiznat, že jsem docela zlenivěl,“ říká Barteska. „Ale jak začneme trénovat, rychle se do toho určitě dostanu,“ doplňuje vzápětí.

O tom, že by třeba šel na fotbalový důchod hrát do Rakouska nepřemýšlel. „Za svou kariéry jsem se nacestoval až až. Tuhle možnost jsem hned zavrhnul,“ dodal fotbalista se skvělou kopací technikou.

I když nyní žije na jihu Čech, s opavským fotbalem je v neustálém kontaktu. „Nedávno jsem byl s rodinou na víkend ve Stěbořicích, tak jsem při té příležitosti zašel na kávu s masérem Mirou Ryckou, občas si zavolám i s dalšími kluky,“ zakončil Milan Barteska.