Po ukončení hráčské kariéry se dal na trenérskou dráhu. Ve dvou sezonách například vedl polské Tychy, čtyři roky trénoval na Slovensku, z toho dva roky ve Zvolenu, skoro dvě sezony v Košicích, se kterými se radoval z mistrovského titulu.

Dlouhé období také strávil u mládeže, pět a půl roku na lavičce Vítkovic jako hlavní kouč staršího dorostu Vítkovic. Po krátké epizodě v Karviné kývl na nabídku mateřské Opavy. „S novým vedením Opavy jsem byl už delší dobu v kontaktu. Se šéftrenérem klubu Rosťou Haasem jsme se dohodli, máme na hokej stejný názor," říká dvaapadesátiletý trenér.

Jeho osoba nebude v klubu spojena jen s prvním týmem. Bude se podílet i na tréninkové koncepci juniorky. O konkrétních věcech, například i o tom, kdo bude jeho asistentem, se Pavel Hulva rozpovídal v následujícím rozhovoru pro čtenáře Deníku.

Pavle, do Opavy se vracíte po delší pauze, máte spočítáno, kdy jste naposledy ve Slezanu působil?

(usměje se) Je to svým způsobem nostalgie. Je tomu už deset let, tehdy se ještě hrála v Opavě první liga, bohužel jsme sestoupili. Klub se následně do druhé ligy nepřihlásil. Opavský hokej jsem poté sledoval zpovzdálí, ani jsem nebyl s nikým z klubu v kontaktu. Změna přišla až s příchodem nového vedení.

Můžete v kostce prozradit, kam vedly z Opavy vaše kroky?

Čtyři roky jsem strávil na Slovensku. Začal jsem ve Zvolenu jako šéftrenér mládeže, v následující sezoně si mě vzal Láďa Svozil k extraligovému áčku. Vypadli jsme ve čtvrtfinále se Skalicí a já následně odešel za Antonem Tomkem do Košic. Podařilo se nám udělat titul, ale během další sezony se naše cesty rozešly.

Košice jsou na Slovensku pojmem, mistrovský titul byl cennou relikvií do vaší sbírky, nebo ne?

Určitě, Košice jsou top klubem, hned po Slovanu. Vzájemné zápasy s ním byly ozdobou soutěže. Navíc my jsme hráli v nové hale, diváci chodili, na stadionu byla parádní atmosféra. Musím říci, že odchodem Slovanu do KHL úroveň slovenské extraligy poklesla.

Docela dlouhou část trenérské kariéry jste strávil ve Vítkovicích, kde jste vedl starší dorost…

Do Vítkovic jsem se dostal díky Láďovi Svozilovi v průběhu sezony a nakonec z toho bylo 5,5 roku. Hned první sezona nám vyšla, tým se pohyboval na hranici play-out, ale nakonec se nám podařilo vybojovat stříbro, následně i titul. Byly to krásné roky.

Nedávno skončenou sezonu jste končil v Karviné, neplánoval jste, že tam zůstanete?

Neplánoval, šlo jen krátkodobou výpomoc na měsíc a půl. Cílem bylo klub zachránit, nakonec se ale play-out nehrálo, nesestoupil nikdo. Dostal jsem nabídku z Opavy, vedle toho ještě další dvě. Měl jsem ale jasno. Ta opavská byla pro mě na prvním místě.

Hrálo roli ve vašem rozhodování i to, že se vracíte domů?

Opava je mým mateřským klubem, hrál jsem se za ni od žáčků, trénoval v ní od nejmenších až po muže. S novým šéftrenérem Rosťou Haasem jsme našli rychle společnou řeč, navíc se budu moci podílet i na tréninkové koncepci juniorky. Na kluky se už těším. Ještě když jsem trénoval Karvinou, prohráli jsme v Opavě 7:2.

Už máte jasno o svém asistentovi?

Ano, hrajícím asistentem bude David Galvas. Dobře ho znám, je to poctivý kluk, už jsem to oznámil i vedení klubu, neviděli v tom žádný problém.

Už víte, kdy začnete s přípravou?

Chtěli bychom začít patnáctého dubna.

Už pracujete na složení kádru? Bude hodně změn?

Znám spoustu hráčů, nějaké mám připraveny v hlavě, ale zatím nemá cenu prozrazovat jejich jména. Do přípravy se s námi zapojí i šikovní junioři. David Galvas je dobře zná, v tom mi taky hodně pomůže. Je jasné, že v klubu by odchovanci měli dostávat šanci.

Opava v právě skončené sezoně nepostoupila po osmi letech do play-off, to je nutné změnit…

Každý chce vyhrávat, Opava musí hrát play-off. Během působení v Karviné jsem měl možnost trochu druhou ligu poznat. Ve srovnání s konkurencí tady nemáme špatný kádr a to je základ.

Když jste před deseti lety vedl Opavu, patřil jste k trenérům bouřlivákům, došlo za těch deset let ke změně?

(usměje se) Moc jsem se nezměnil. Jako hráč jsem bouřlivákem byl, zůstalo mi to i v trenérské práci. Své metody neměním, ale kluci se rozhodně bát nemusí.

Když pomineme krátkou epizodu v Karviné, poslední roky jste působil u mládeže. Těšíte se na práci s týmem dospělých?

Těším. V dospělém hokeji je to trošku jiné než u mládeže. Chlapi vědí, co chtějí. Přece jenom u mládeže musíte řešit i školu a další věci. V Karviné jsem měl možnost pracovat s ryzími amatéry. Kluci měli výborný přístup, dělalo mi to radost. Měli jsme výsledky, udělali jsme za tu chvilku více bodů než tým od začátku sezony.