VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rostislav Haas: Český hokej by měl hledat inspiraci v zámoří

Opava - Dva roky chytal za Slezan extraligu, načež celkem jedenáct let strávil v Německu. Jméno Rostislava Haase bude vždycky spojeno se zlatou érou opavského hokeje. V současnosti platí také za uznávaného odborníka. Na našem území zastupuje Goaltender Development Institute (zkráceně GDI), jinými slovy též světoznámou brankářskou školu.

22.5.2011 1
SDÍLEJ:

Rostislav Haas přímo v akci.Foto: archiv Rostislava Haase

Češi na světovém šampionátu na Slovensku vyválčili bronzové medaile, ale jak může vypadat náš hokej za pár let? „Lepší tým už nepostavíme. Můžeme přidat maximálně pět hráčů, ale tohle je naše top mužstvo,“ prozradil Rostislav Haas, s nímž se naše redakce podívala nejen do zákoutí českého hokeje.

Něco málo o GDI

GDI byla přibližně před deseti lety založena Ianem Clarkem, který dlouhodobě spolupracoval s gólmanem Robertem Luongem, jehož momentálně vede jako trenér brankářů Vancouveru Canucks. Clark dovedl brankářský trénink téměř k dokonalosti.

GDI pořádá po světě kempy. Pravidelně i v německém Garmisch-Partenkirchenu, na němž byl v roce 2009 přítomen i Rostislav Haas. Jak sám uvedl, málem se o něj pokoušela srdeční zástava: „Fantastická organizace na ledě, mimo led. Enormní nasazení, které německé děti zvládnou. Tehdy jsem si říkal: Jsme v háji. Kdybych sem vzal nějakého českého kluka, prostě to vzdá.“

K GDI Haase přivedla současná jednička německé reprezentace Dennis Endras. Na sklonku své kariéry mu kryl záda v Augsburgu. Tenkrát o Endrasovi ještě nikdo nevěděl. „Když jsem viděl, jak trénuje, jaký materiál mu brankářský trenér dodal, bylo to neuvěřitelné,“ pokračoval.

Netrvalo dlouho a GDI bývalému brankáři Opavy předložila konkrétní nabídku. V České republice by měl organizovat kempy. Není za to finančně ohodnocen, ale pracuje s obrovsky ceněným Clarkovým manuálem. Tedy s know-how GDI.

„Samozřejmě na oplátku jsou ode mě očekávány výsledky. Když uspořádám kemp, má z toho společnost nějakou provizi. Bohužel, nejde o levnou záležitost. Cena kempu v USA se pohybuje okolo 2 500 dolarů, v Německu jde o 1 300 eur. Kdybych v ČR požadoval podobnou částku, nepochodím. O GDI se toho moc neví,“ přiznal.

Moderní brankářský styl aneb Čeští gólmani zaostávají

Proti titulku se mnozí čtenáři jistě ohradí. Co Ondřej Pavelec či Michal Neuvirth? Vidět je v současnosti především prvně jmenovaný. Jednička Atlanty Thrashers v Bratislavě podával excelentní výkony a držel náš tým nad vodou.

„O něm se nemá smysl bavit. Pokud někdo pravidelně chytá NHL, patří do světové extratřídy,“ přiblížil Haas. Daleko výmluvnější byl jeho komentář k Neuvirthovi z Washingtonu Capitals, který ještě nedávno vládl statistikám play off NHL, než byl tým z hlavního města v semifinále Východní konference vyřazen Tampou Bay:

„Můj kamarád Radek Tóth, který chytal za Spartu stejně jako Neuvirth, mi prozradil, že předtím, než odešel do zámoří, šlo prý o líného gólmana, jenž na sobě nechtěl pracovat. Kdyby zůstal v republice, nic by se nezměnilo a nastupoval by možná někde ve druhé lize.“

Kde hledat příčiny úpadku našeho hokeje? I přes loňský titul mistrů světa je třeba být na pozoru. Vždyť ještě v roce 1999 vyhrál Patrik Štefan draft NHL. Tehdy měli Češi na žebříčku třeba tři hráče v top dvacítce. Pokud se podíváme na vývoj draftu z posledních let, jsme rádi, pokud se vůbec nějaký hokejista objeví v první stovce.

Odborníci kritizovali předčasné odcházení našich hráčů za moře, ale poukažme na Pavelcovu nebo Neuvirthovu cestu. Chce se říct, že inspirace v Kanadě nebo USA je na místě. Českému hokeji a brankářům obzvlášť nějakou dobu ujíždí vlak, což nejlíp vysvětlí právě Rostislav Haas:

„Lžeme si do kapsy. Vrátím se ještě k GDI. Mnozí čeští trenéři utvrzují své svěřence v omylu, že jsou takové kempy zbytečné apod. Do Garmische sem tam dorazí někdo ze zámoří a ukáže klukům, jak to má vypadat v plném nasazení a dokonalém provedení. Kanaďané možná na tom nejsou technicky tak dobře, ale vše nahrazují rychlostí. Když trénují, stříká led.“

Dnes již dvaačtyřicetiletý kouč GDI u nás provedl malý experiment. Měřil čas určitého brankářského prvku a srovnával jeho hodnotu u gólmana, jenž trénoval na kempu s brankářem, kterého má na starosti v České republice. Oba byli stejně staří. „Jeli jsme stejné cvičení a rozdíl činil čtyři vteřiny. V hokeji je to věčnost,“ poukazoval.

Nehovoří se přitom o zanedbatelných nuancích: „Kluk, který zvládá moderní bruslení, klidně převýší i o tři roky staršího gólmana. Podobnou zkušenost mám i z extraligy. Pořád se bavíme o tom, jak jsme skvělí, ale dávno tomu už tak není. Když mám dobrý základ, můžu se postupně zrychlovat třeba o vteřinu za rok, ale najednou zrychlit o čtyři vteřiny je nemožné.“

Česká hokejová škola jednoduše ustrnula skoro na mrtvém bodě. Nový impulz může vzejít především prostřednictvím nových poznatků ze zahraničí. Nejlépe ze zámoří. „Ostatní hokejové velmoci jsou někde jinde. Zatímco ony zapracovávají do tréninku nejnovější metody, my diskutujeme o základních věcech, které se v Kanadě, Švédsku či USA už vůbec neřeší.

Potřebujeme gólmanskou školu, z níž by vyrostli kvalitní brankáři pro extraligu či reprezentaci. Jestliže budeme srovnávat naše gólmany ve dvacítkách se stejně starými Švédy, Kanaďany – nebe a dudy,“ diagnostikoval problém Rostislav Haas.

Inspirace ze zámoří

Situace se obrací v náš neprospěch především v nižších věkových kategoriích. Medaile ze světových šampionátů hráčů do dvaceti let jsou už dávno pryč. Realita současné české reprezentace je boj o záchranu v elitní skupině, přičemž vysoké prohry s favority Ruskem, Švédskem nejsou výjimkou. U osmnáctek je to jako přes kopírák.

„Nedávno jsem se bavil s kustodem reprezentační osmnáctky a říkal, že kdyby Matěj Machovský (bývalý gólman Slezanu Opava) nechytal, dostanou od některých mužstev nařezáno ještě více,“ poznamenala dlouholetá opora německého Freiburgu. Problém tedy vyvěrá zespoda.

Svaz ledního hokeje uvažuje nad reorganizací u mládežnických výběrů. Systém tříd by mohlo nahradit dělení na ročníky, které by však v praxi fungovalo jen stěží. Východisko lze najít někde jinde. „Ve Švédsku zakládají sportovní gymnázia. Pokud má žák individuální program, má čas na trénink a školu, pěstujeme z něj inteligentního člověka, ale i dobrého sportovce,“ doporučoval Rostislav Haas a své tvrzení ještě doplnil:

„Objevují se hlasy, že naši mladí hokejisté odcházejí brzo do zahraničí. Už jen aby poznali nový svět, je to dobře. V Kanadě nevezmou každého, a jestli zájem existuje, ať jdou. I když vydrží rok dva, můžeme se od nich učit.“

Jestliže si chce extraliga udržet svou úroveň, je třeba odpovědět na otázku: Jak toho chce dosáhnout? Haas správně odkazuje na to, že trenéři naší nejvyšší soutěže pracují především s tím, co jim je v nižších ročnících vypěstováno: „Podívejme se na statistiky NHL. Nejlepší střelci, asistenti jsou hokejisté do pětadvaceti let. Naším tabulkám vévodí Straka, Vlasák nebo Nedvěd. Bavíme se o hráčích, kteří už to mají mít dávno za sebou. Mladí by tuto generaci měli dávno ukamenovat.“

Potíž neleží jen na bedrech hráčů, ale i trenérů mladých hokejistů. „Pokud někdo za trénování přípravky bere deset tisíc, musí zákonitě dělat i něco jiného, aby uživil rodinu. Na takové podmínky by přistoupil jen blázen anebo milionář, jehož čas netíží,“ prohlásil český zástupce GDI, jenž jezdil do Krnova pomáhat trénovat malé hokejisty.

Času pro jejich kvalitní přípravu ovšem moc není: „Jak je můžu naučit bruslit, pokud stráví na ledě jednu hodinu týdně? Kde je práce s hokejkou apod.? Tohle je skoro nemožné.“

Základ brankářského řemesla – technika, taktika a psychika

Koncept Iana Clarka jednoznačně prozrazuje, že příprava brankářů je jedna velká alchymie. Rostislav Haas se soustřeďuje na sebevzdělávání v rámci svého gólmanského oboru. Dialog s kanadskými odborníky na kempech GDI mu rozšiřuje obzory:

„Brankářské řemeslo není jen o technice. Jde o techniku, taktiku a psychiku. Když je někdo dobrý z hlediska techniky a taktiky, ale ne psychiky, je nulový gólman. Pokud pracujeme na všech třech atributech, vyroste z něj špičkový brankář.“ Na psychiku klade v přípravě mladých talentů velký důraz. Učí své svěřence, jak pracovat se stresem.

Sám při našem rozhovoru odkázal na vzpomínky Dominika Haška. „Dominátor“ uvádí, jak velkou roli hrály nervy v případě jednoho z nejlepších brankářů všech dob Eda Belfoura. Chodil se připravovat na led i ve tři ráno před zápasem, protože kvůli velkému nervovému vypětí nedokázal usnout.

„Někteří gólmani dělají před utkáním neuvěřitelné věci, jenom aby setřásli velký stres. Své svěřence učím, jak s ním zacházet. Je důležitý pro maximální výkon. Když je ho však hodně, utlumí vás to tak, že se nemůžete ani hýbat,“ posunul se dále Haas, který se i proto stává návštěvníkem různých psychologických seminářů na téma stres: „Vzdělávám se i v tomto ohledu. Chci klukům ukázat, že se musí chytáním bavit. Jsou známy případy brankářů, kteří působili v NHL, ale nedokázali si to užít.“

Byť může mít bývalá jednička Opavy veškeré předpoklady k tomu, aby se jednou objevila na pozici hlavního kouče třeba i extraligového mužstva, neinklinuje tímto směrem. Důvodů existuje hned několik. „Prošel jsem několika kluby a vždycky si říkal, že trenér je normální chudák. Jestliže v kádru čítajícím řekněme pětadvacet lidí se najde třeba pět hlupáků, můžete být kdovíjak dobrý, ale tito hráči vám tým rozloží. Vnitřně jsem s tím bojoval celý život,“ uváděl na pravou míru.

Pak ještě dodal: „Nechci někoho přesvědčovat o tom, že to má dělat. Trénink je pak ztráta času. Radši bych si zašel na ryby. Když pak někdo z vás naopak vysává informace, projevuje aktivní přístup, stačí ho už jen naťuknout správným směrem.“

Rostislava Haase naplňuje individuální trénink, když může předávat své bohaté zkušenosti jenom pár jedincům: „Vyloženě se na něj specializuji. Když si najdete kluky, kteří chtějí, vy je vedete, dosahují enormního zlepšení. Zmíním například Jakuba Urbiše z Opavy.“

Barážové trauma a jedenáct let v Německu

Haasova hokejová kariéra vlastně odstartovala na vojně v Písku. Během roku 1990 se vrátil do Opavy, aby o šest let později pomohl Slezanu k největšímu úspěchu jeho historie – postupu do extraligy. „Už je to tak dávno, že mám problém si vzpomenout. (smích) V Opavě se ovšem bojovalo na úplném spodku tabulky. Kdyby se mužstvo drželo někde ve středu, vzpomínky by byly radostnější,“ pátral v paměti trenér společnosti GDI.

Opavské mužstvo skutečně extraligovou smetánku příliš neoslnilo. Po postupu mezi českou elitu musel Slezan dvakrát po sobě do baráže. Třetí extraligová sezona již byla pro Opavu konečnou. Na jejím konci byla licence kvůli finančním potížím převedena do Havířova. Tou dobou však Rostislav Haas působil už rok v německé druhé lize – Freiburgu.

Nejdříve to ovšem vypadalo na další sestupové starosti. „Nejhorší bylo, že jsem přišel do Německa a v listopadu se Freiburg krčil rovněž na dně tabulky. Říkal jsem si, jestli budu hrát znovu baráž, už to snad ani nerozchodím,“ prozradil barážový specialista. Haas nakonec setrval v zemi našich západních sousedů jedenáct let a úplně se mu změnil život: „Znovu jsem se oženil. Narodily se nám dvě děti. Měl jsem štěstí na lidi,“ zavzpomínal na úvod.

Mise ve Freiburgu měla šestileté trvání. V jednom mužstvu se sešel s tehdy ještě nepříliš výraznými postavami hokejového světa. Například se současným trenérem lotyšské reprezentace Olegem Znarokem: „Podobných hráčů asi bylo více. Na ledě předváděli neuvěřitelné věci. Klidně mohli nastupovat v NHL, ale nechtěli.“

S Freiburgem okusil i nejvyšší německou soutěž DEL

Moc dlouho se tam však „vlci“ neohřáli. „Tým na to neměl. V každém zápase jsem čelil čtyřiceti, padesáti střelám. Vždycky jsem byl úplně vyřízený a nevěděl, jestli v hokeji vůbec budu pokračovat,“ podotkl Rostislav Haas.

Od sezony 2004/2005 oblékal dres jiného druholigového mužstva – Schwenningenu. Zde setrval čtyři a půl roku. Jeho poslední hráčskou štací kariéry se stal Augsburg působící v DEL. V týmu „panterů“ fungoval jako dvojka. Jakmile mu zde skončilo půlroční hostování, rozhodl se pověsit brankářskou výzbroj na hřebík.

Pár vět k mistrovství světa

Českou republikou v minulých dnech hýbala euforie slovenského mistrovství světa. O něčem podobném se však může hovořit i v případě Německa. Němci vyhráli základní skupinu, když porazili Slováky nebo Rusy. V osmifinále poté vyjma duelu s naším výběrem aktuální formu potvrdili a do vyřazovacích bojů vstoupili ze třetího místa.

Odborník na německý hokej ale překvapen není: „Kdyby Němci loni nepořádali mistrovství světa, sestoupili by. Povedlo se jim doma uspět a letos mohlo dojít k něčemu podobnému. Uwe Krupp byl těsně před vyhazovem. Najednou německý tým předvádí atraktivní hokej. Dříve se chtěli jenom rvát a hráli defenzivně.“

V posledních letech se zdá, že rozdíl mezi hokejovými velmocemi a trpaslíky se zmenšuje. Poukažme na Norsko. Dlouhodobě se nejlepším vyrovnají hlavně Švýcaři. „Ralph Krueger za patnáct let udělal se švýcarským hokejem neskutečný kus práce. Mám pocit, že je lepší než německý,“ poznamenal Haas.

Pod úspěchy Němců se podepsaly i určité změny v nejvyšší soutěži DEL: „V jednu dobu zde mohl hrát neomezený počet cizinců. Domácí hráči proto byli vytlačeni. Dneska se už to koriguje. I tak v Německu působí spousta Švédů, Kanaďanů, Američanů nebo Rusů. Některé týmy sem tam navštíví třeba také trenéři z NHL. Němci se zkrátka mají od koho učit.“

Petr Dušek

Pozn. autora: Rozhovor vznikal v úterý 10. května
22.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Opavské koupaliště. Ilustrační foto.

Opavské kulturní léto se rozloučí multižánrovým Koupákem

Ilustrační foto.

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

AKTUALIZOVÁNO

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

/ROZHOVOR, VIDEO/ Na hřišti pobyl pětadvacet minut, i tak toho Petr Zapalač stihl hodně. Třicetiletý záložník v barvách Slezského FC se nejdříve blýskl krásnou střelou, kterou brankář Toma vyrazil. O pár minut později se rozhodl centrovat a byl z toho gól. Hlavou se trefil Jan Žídek. Slezané tak slavili cenné vítězství 2:1.

AKTUALIZOVÁNO

II. liga: Opava - Táborsko 2:1

FOTOGALERIE,VIDEO/ Favorit z Opavy urval cenné vítězství nad Táborskem.  Slezany vysvobodil deset minut před koncem kapitán Žídek a jeho tým se minimálně do středečního večera vrátil do čela soutěže. 

Tak už jsme na světě

Vážení čtenáři, prostřednictvím našeho Deníku se opět můžete podívat na miminka narozená v opavské porodnici. Tentokrát přivítáme pět holčiček a jedenáct chlapečků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení