V roce 1937 založil dětský sbor Zpěváčci z Bílé Opavy a po válce se věnoval především hudebně-pedagogické činnosti na krnovské pedagogické škole a na opavském gymnáziu.

Byl sbormistrem Slezského divadla, vychovával regionální sbormistry malých těles, skládal scénickou hudbu a jeho díla měly ve svých repertoárech pěvecké celebrity jako Ivo Žídek, Beno Blachut nebo Eduard Haken. Zachránil též sbírku starých hudebních nástrojů na hradeckém zámku a po válce i hodně nástrojů pro opavské divadlo.

Mezi přáteli měl i umělecké celebrity

Arnošt Rychlý udržoval kontakty s řadou známých umělců – s výtvarníky Janem Zrzavým, Cyrilem Boudou a Karlem Svolinským, se spisovateli Franem Smějou, Vilémem Závadou a Petrem Bezručem. Přátelil se též s opavským hercem a fotografem Emanuelem Křenkem.

Arnošt Rychlý zemřel 24. března 1987 v nedožitých 86 letech. Kromě přátel si ho vážilo i vedení města. V roce 1972 mu udělilo Cenu Petra Bezruče, v roce 2004 vydalo CD s názvem Arnošt Rychlý a my a v roce 2008 publikaci Arnošt Rychlý a jeho bezručovské inspirace.

Slezské divadlo věnovalo letos v dubnu jeho památce své Divadelní matiné, pěvecký sbor Křížkovský zařadil jeho díla do dubnového koncertního programu a zazní na koncertě pěveckého sboru Karla Kostery.

Kdo byl milovaný, není zapomenutý

„Na dědečka často vzpomínám jako na nesmírně laskavého člověka, který se neuměl zlobit. Jeho jediným koníčkem byla hudba ve všech podobách. Věnoval se jí v práci, ve volném čase i v rodině," vzpomíná vnuk Tomáš Elis.

„Jako divadelník u něj oceňuji hlavně jeho velkou zásluhu na znovuobnovení provozu opavského divadla po válce a nesmírně si ho za to vážím," konstatuje Evžen Trupar.

„Poznali jsme se v pěveckém sboru Křížkovský a svým nenásilným způsobem, který míval ve zvyku, mě dostal k dirigování. Byl to takový hodný kouzelný dědeček," míní vedoucí sboru Křížkovský a pedagog Karel Holeš.

„Potkali jsme se spolu ve dvaašedesátém na hradeckém zámku a vytvořili jsme si k sobě pěkný, téměř rodinný vztah. Psával jsem mu úvody k jeho skladbám a napsal jsem o něm publikaci. Měl jsem ho rád," říká opavský muzikolog Karel Boženek.