Tuto výstavu připravila Evropská kontaktní skupina (EKS).

Návštěvníci výstavy se mohou netradiční formou dozvědět, jak se žije cizincům a cizinkám v České republice nebo jak se ženám žilo v zemi původu a co všechno musely opustit a co překonat, aby mohly žít ve svobodné zemi.

Dále mohou zájemci najít odpovědi na následující otázky. Proč byly nuceny odejít ze svých domovů? Jak se jim líbí v nové zemi? S jakými problémy se zde potýkají?

„Výstava otevírá návštěvníkům pohled do osudů jedenácti žen, které nalezly domov v České republice, a umožňuje jim tak dozvědět se více o každodenním životě v Kyrgyzstánu, Bělorusku, Afghánistánu, Rusku, Ukrajině, Polsku a Japonsku,“ přiblížila výstavu manažerka EKS Lucie Šídová a doplnila, že výstava obsahuje úryvky z deníků, rozhovory a fotografie, které připravila jedna z autorek deníku Světlana Mazepina – fotografka a novinářka, která v roce 2003 získala azyl v ČR.

Zveřejněné autentické příběhy vznikly podle jejích slov na základě zpracování autobiografických deníků žen cizinek, které tyto ženy psaly v rámci výzkumného projektu EKS. „Cílem citací z deníků je zprostředkovat široké veřejnosti nový pohled na nelehký proces integrace do většinové společnosti,“ uvedla Šídová.

Jak dále zmínila, součástí výstavy jsou i komiksové příběhy, které odráží reálné zkušenosti uprchlíků. Ti byli podle ní nuceni z důvodů válečného konfliktu či komplikované politické situace odejít ze své země a hledat bezpečí v jiné zemi.

„Přišli sami nebo se svými rodinami do České republiky a požádali o mezinárodní ochranu, tedy azyl, který jim byl udělen často až po několika letech čekání a nejistoty,“ pokračuje a dodává, že příběhy popisují proces útěku z domova, příchod do neznámé země, nelehký pobyt v podmínkách uprchlických táborů až po okamžik udělení azylu a neúnavnou snahu zapojit se do české společnosti a vést opět alespoň trochu důstojný život.

Problematické podmínky a překážky, které ztěžují azylantům a azylantkám jejich cestu k úspěšnému začlenění do české společnosti pak ukazují na příkladech v osmi komiksech. „Jak by jejich život v nové zemi mohl vypadat, pokud by se změnil přístup a postoj české společnosti k cizincům či cizinkám a azylová a integrační politika a praxe, ukazujeme na čtyřech mini komiksech nazvaných Příběhy s dobrým koncem,“ doplnila Šmídová.

Tato výstava probíhá ve spolupráci s knihovnou Petra Bezruče v Opavě a byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a grantem ministerstva kultury.