Křest v rytmu bouřkových tónin

Jaká tedy celá akce byla?

Pátek 29. října, 19.30

Je páteční večer. Právě odbíjí půl osmá a scházíme se na Horním náměstí. Podnebí je při vzpomínce na poslední dny až neuvěřitelně příznivé a přispívá k pohodové náladě, která všude vládne. Městem se plouží opavská omladina hledající zdroj jakékoli předvíkendové zábavy.

My už ale máme plán na následující hodiny ujasněný, a proto neztrácíme čas, vycházíme po Ostrožné ulici směrem k Obecnímu domu a zastavujeme až před vchodem klubu Art. Ještě dokuřujeme cigaretu, probíráme detaily a nakonec vcházíme do prostor, jež se dnes mají stát metalovou slují.

Milá a nemilá překvapení

Hned při vstupu nás čeká příjemné překvapení, když dostaneme každý zadarmo drahý rockový časopis s přiloženým CD. Vzápětí ale dostáváme mírný šok. Naše očekávání, že budeme rádi, dostaneme-li se vůbec přes davy fanoušků dovnitř, se ukazuje jako zcela mylné. Lidí je tu zatím jako šafránu a stoly zejí prázdnotou. Jeden takový si tedy zabíráme jako náš základní tábor, ze kterého hodláme vyrážet na cesty k pódiu.

Teď si všímáme, že u zvukařského pultíku stojí náš kamarád Filip. To on si dnes tedy vezme na starosti kvalitu aranžmá. Ptáme se jej, jak to, že je tady tak málo návštěvníků. „To je prostě Opava a místní fanoušci. Včera tady hráli vynikající muzikanti, kteří působili třeba i s Frankem Zappou, a nepřišlo se podívat víc než třicet lidí,“ komentuje nám tristní stav opavské fanouškovské základny Filip.

Trochu zklamáni si tedy dáváme něco k pití a čekáme, až se objeví na pódiu první kapela. To se však ještě dlouho neděje.

Ohlušující začátek

Vše špatné je pro něco dobré, jak se říká. A to platí i tady a teď. Koncert prvních interpretů, kterými budou znojemští X-Core, se sice vinou precizních příprav o něco zpozdil, ale v tomto mezidobí se zase klub zaplnil nově příchozími. Nyní už je tu, alespoň opticky, takřka plno. Zhasínají světla a nikdo ani nedutá. Všichni vědí, že za chvíli vše vypukne.

Je to tu! Reflektory začínají tančit po jevišti a X-Core to berou hned ze startu pořádně od podlahy. Toto tvrzení je doslovné, protože parkety pod našima nohama asi dostávají zimnici a dunění dále rezonuje skrze naše těla. Tak tomu se říká metalová exploze. Ve stejném duchu se poté panující atmosféra nese i dále. Ke konci hudebníci mírně zvolňují a zpomalují rytmus, ale produkovaná muzika má stále v sobě to, čemu se v laických kruzích často říká „grády“.

Kdo by to byl řekl?

Výborně nazvučená první část trojkoncertu je za námi. S trochu zalehlýma ušima teď probíráme další postřehy. Zejména si všímáme faktu, že přítomné zástupce rockových fanoušků z řad mladší generace by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Suverénně zde převládají metalovým větrem ošlehané tváře starších fanouškovských matadorů. Posloucháme také okolní názory na předchozí vystoupení a ve většině případů jsou navýsost pochvalné.

Ale také například zaznívá jeden názor, že takové machrování na pódiu, které X-Core předvedli, je zbytečné a nic moc. Inu, co člověk…

Ale teď už přichází ti, kvůli nimž se celá akce koná - Insane. Musíme se přiznat, že jsme je ještě nikdy neslyšeli a nevíme tak, co čekat. Co přichází poté, to nás docela uzemnilo. Od prvních tónů jde o parádní představení, kterému nic neschází. Na těchto pánech je vidět, že jsou sehráni jako jeden muž a muzika, kterou tvoří, má nejen sílu, ale i duši. Po několika odehraných singlech je čas na očekávaný křest jejich nového alba Preserve to diverse.

Na scéně se tak objevují kmotři z kapel X-Core a Ador-Dorath. Na řadu přichází obligátní šampaňské a velmi velmi stručné proslovy. Poté se pozornost obrací zase na samotnou hudbu a Insane pokračují ve své velkolepé show. Až je nám smutno, když později uzavírají své vystoupení poslední písničkou. Tak takovou kvalitu jsme ani nečekali.

Hvězdy na závěr

Jako poslední se na scénu chystají nejslavnější z dnešního metalového triumvirátu, cenou Anděl z roku 2005 ověnčení Ador Dorath z Českého Těšína. Chraplavý hlas zpěvákův, tažený až ze samého dna jeho metalové duše, zjemňují operní výšky spoluinterpretky.

Tento koncert, snad jako jediný, v nás nechává určitou pachuť. Zřejmě ale jen proto, že to nebyl právě ten náš opravdový šálek kávy. Je konec a shodujeme se na několika bodech. Ze všech tří kapel, které jsme dnes zhlédli, nás nejvíce zaujali Insane. Jinak se ale akce po profesionální stránce povedla všem účinkujícím.

Co nás zklamalo, to byl samozřejmě přístup fanoušků. Ti, již byli na koncertu, si zaslouží absolutorium. Ačkoli při samotných vystoupeních nebylo mnoho přímo aktivních a spíše všichni jen staticky přihlíželi dění, tak tam byli, vnímali muziku a vytvářeli atmosféru.

Ale kam se poděl zbytek opavské metalové základny? Téměř filosoficky nám to vyložil jeden náš kamarád, který se akce také účastnil: „Lidi v Opavě jsou na tom s vnímáním metalové a alternativní scény vůbec špatně. Takových, kterým podobná věc něco říká, je tady tak málo, že jsou jako pár černých kuliček rozsypaných na obrovském bílém plátně.“

My jen doufáme, že to tak úplně není.

Tomáš Pustka, Marek Strmiska