Režisér Michal Bureš obsadil do ústřední role Sabinu Muchovou a za rodiče jí vybral Ivanu Lebedovou s Martinem Táborským. Lídina prvního milence Gustava Fröhlicha vytvoří Jakub Stránský a prvního manžela Kopeckého ztvární Michal Stalmach. Osudovým milencem Josefem Goebbelsem bude Martin Valouch a jeho ženu Magdu představí Kamila Srubková.

Atraktivní Adinou Mandlovou se stane Šárka Vykydalová a majitele filmových ateliérů Miloše Havla představí Daniel Volný. V dalších rolích vystoupí zbylí členové činoherního souboru a hosté.

Spisovatel, překladatel a publicista Josef Škvorecký byl redaktorem v nakladatelství Odeon, spoluzakladatelem i redaktorem periodika Světová literatura a od roku 1963 se stal spisovatelem na volné noze.

Počátkem roku 1969 odjel na přednáškové turné po USA a domů se už nevrátil. S manželkou Zdenou Salivarovou emigrovali do Kanady, kde Škvorecký působil na torontské univerzitě jako profesor v literární, filmové a divadelní oblasti. S manželkou založili v Torontu i nakladatelství 68Publishers a vydávali v něm česká exilová díla.

V roce 1978 přišli oba o československé občanství a přijet mohli až po listopadu 1989. Josef Škvorecký je držitelem Neustadtské mezinárodní ceny za literaturu a s manželkou získali v roce 1990 za zásluhy o českou literaturu ve světě Řád bílého lva.

Lída Baarová (vlastním jménem Ludmila Babková) byla jednou z vyhlášených filmových krásek předválečné doby. Pamětníci ji obdivovali například ve filmech Lidé na kře, Panenství, Ohnivé léto, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Funebrák, Madla z cihelny, Dívka v modrém a v celé řadě dalších.

Dostala i nabídku na filmování v Hollywoodu, ale odmítla ji, což v pohledu zpátky považovala za svou největší životní chybu. Těch však bylo víc. Ve třicátých letech natáčela filmy v Německu a stala se milenkou říšského ministra osvěty a propagandy Josefa Goebbelse.

Jeho žena Magda si postěžovala Adolfu Hitlerovi a Baarová musela Německo ihned opustit. Vrátila se do Prahy a začala znovu hrát v českých filmech. Koncem války se pokusila o útěk do Bavorska a skončila v americkém zajetí, v roce 1945 byla vrácená do Československa, obviněná z kolaborace a do konce roku 1946 uvězněná.

Propuštěná byla na intervenci svého vlivného otce, ale s doživotním zákazem vystupování na jevišti nebo ve filmech. Její mladičká sestra Zorka Janů byla kvůli ní rovněž vyhozená z divadla a neunesla to. V březnu 1946 spáchala sebevraždu skokem z okna rodinné vily. S manželem Janem Kopeckým opustila Baarová roku 1948 Československo a procestovali několik zemí.

Filmovala ve Španělsku i v Itálii, kde dokonce natočila film s režisérem Federicem Fellinim. Filmovou dráhu ukončila roku 1958 a dál se věnovala jen divadlu. Po smrti druhého manžela Kurta Lundwalla žila až do smrti v Salzburku.

Zemřela v osamělosti a zapomenutí 27. října 2000 ve věku 86 let. Pohřbená je se svou matkou, sestrou, otcem i nevlastní matkou v rodinném hrobě u strašnického krematoria.