Zdržet se můžete i na následnou afterparty v Klubu Art, kde Jakub Hošek spolu se svou sestrou Anežkou a dalšími umělci předvede od 19 hodin pro změnu své djské umění. V následujícím rozhovoru Jakub Hošek prozradil, kdo ho k umění přivedl, čím se nechává inspirovat i co dělá, když si chce od malování trochu odpočinout.

Začala bych pěkně od začátku, jak jste se k malování, respektive k umění vůbec dostal? Kdy jste k němu poprvé přičichl? Kdy jste si poprvé uvědomil, že to je ono? Jedná se o něco, co už vás nepustí a zůstane s vámi napořád?

Vedli mě k němu rodiče. To oni mají zásadní podíl na tom, že jsem umění začal potřebovat k životu. Nepoznal jsem život bez přítomnosti alternativní kultury. Definitivně jasno jsem měl ale až při přijetí na Akademii a po osudovém setkání s Vladimírem Skreplem a Jiřím Kovandou.

Čím je pro vás umění, Jakube?

Je to vzduch, který potřebuji dýchat a jazyk, kterým se vyjadřuji nejsvobodněji a nejpřirozeněji.

Během studia na AVU v Praze jste měl možnost vycestovat na stáž do Londýna a pobývat na Middlesex University. Co vám tato obrovská příležitost dala?

Byla to zásadní zkušenost. Poprvé jsem měl možnost strávit delší čas v důležité světové metropoli a mimo jiné jsem tu došel k důležitému zjištění, po návratu do Prahy jsem přestal pochybovat o ambici být „contemporary artist" a okamžitě jsme založili A. M. 180 collective.

Byl jste již dvakrát nominován na cenu Jindřicha Chalupeckého (prestižní cena pro mladé výtvarné umělce České republiky), ani jednou se vám ji však zatím nepodařilo získat. Proč myslíte, že to tak dopadlo? Co bylo to „něco", co měli výherci oproti vám navíc?

Dodnes jsem na to nepřisel. Kvalitních umělců je poměrně velké množství a ve chvíli, kdy si uvědomíte, že v umění neexistuje první místo, nemáte důvod se tím nějak zvlášť zabývat. Je důležité dělat svoji práci co nejlépe. Cena zkvalitní vaši práci jen na papíře.

Thing we lost in the fire

Thing we lost in the fire. Foto: Archiv Jakuba Hoška

Se sestrou Anežkou tvoříte dohromady projekt Indie Twins, v rámci kterého fungujete jako kurátoři a DJs. Jak se zrodila myšlenka spolupracovat? A jak vám to spolu jako sourozencům pracovně „klape"?

Jsme jedna krev. Totalitní režim zničil naši rodinu, takže jsme se se sestrou semkli. Vzájemná spolupráce vyplynula přirozeně. Kolaborace dává naší práci jiný rozměr, dělá ji zábavnější a pestřejší.

Co je vám při vaší tvorbě inspirací?

Každý den, do kterého se probudím.

Vaše starší malby a instalace odrážely vliv divokého street artového chaosu ve stylu Jeana-Michela Basquiata, na co se zaměřujete v současnosti? Co vaše tvorba odráží?

Zaměřuji se na nejaktuálnější trendy v současném umění, které mixuji se silným odkazem minulosti. Zaměřuji se na přesahy.

Váš styl je prý spojený s kulturou hudebních plakátů, komiksů, obalů alb a grafického designu i stylu oblékání. Souhlasíte? Je to tak?

Pracuji se souvislostmi. Říkejme tomu životní styl.

Dočetla jsem se také, že často pracujete s textem. Co si pod tím člověk má představit?

Texty si půjčuji z textů hudebních, z filmu nebo literatury a dávám jim další nebo umocněný význam. Taky pracuji s typografií textu.

Byl jste už někdy v Opavě? Ať už vystavovat nebo soukromě?

Bohužel ne a o to víc si vážím nabídky Jana Kunzeho zde vystavovat!

Co mají návštěvníci vaší výstavy YOUR ASS, MY PARTY!, která bude probíhat v Galerii Obecního domu, očekávat, na co se mohou těšit?

Na výstavě najde divák malý reprezentativní průřez mojí tvorbou za posledních roky.

Po výstavě bude v Klubu Art následovat afterparty, předpokládám, že tam spolu s Anežkou předvedete pro změnu své djské umění?

V rámci afterparty se představí jako djové členové z okruhu našeho A. M. 180 kolektivu a labelu AMDISCS. Jako speciálního živého hosta jsme přizvali ostravskou shoegaze kapelu At bona fide.

Co ještě vedle malování a umění rád děláte? Co je vaším koníčkem, když si chcete od malování odpočinout? Jdete se psem? Rybaříte?

Sním s otevřenýma očima.

Michaela Sobotová