Baletní fantazie Requiem je dílem francouzského skladatele Gabriela Faurého. V této mši za mrtvé pro orchestr, varhany, sbor a sólisty vystoupí členové baletního souboru Monika Globa, Lucie Horáková, Zuzana Přecechtělová Karolina Walachová, Valerij Globa, Tomáš Hoš, Radoslav Labanič a Martin Tomsa.

Sóla zazpívají Tereza Kavecká se Zdeňkem Kaplem, spoluúčinkují sbor a orchestr, vedený Markem Šedivým. Autorem scény je Jaromír Vlček a kostýmy navrhl Tomáš Kypta.

Skladatel Gabriel Fauré byl vůdčí osobností pařížského společenského života a hodně cestoval. Působil mimo jiné jako starší varhaník v chrámu Madeleine, hudební kritik, učitel skladby na pařížské konzervatoři a učitel Maurice Ravela, později se stal ředitelem konzervatoře.

I přes ztrátu sluchu skládal písně a skladby až do své smrti v roce 1924 a při pohřbu zaznělo jeho Requiem.

Autorem operní jednoaktovky Sedlák kavalír je italský skladatel Pietro Mascagni, který ji vytvořil podle hry Giovanniho Vergy. Ději, zasazenému do sicilské vesnice, vládne láska, vášeň a z ní vyplývající nenávist. Mladý obchodník s vínem se sice zasnoubil s něžnou dívkou Santuzzou, ale stále miluje lehkomyslnou vdanou ženu Lolu, se kterou měl poměr ještě před vojnou.

To se nelíbí jejímu sedláckému manželovi, který vyzve soka na souboj a zabije ho. Tím v sicilském duchu „po kavalírsku" pomstil svou uraženou čest.

Režisér Lubor Cukr obsadil do partnerského trojúhelníku Katarínu Jordu, Alexandera Vovka a Jakuba Rouska. Autoři scény a kostýmů i dirigent jsou titíž jako v Requiem, dílo bude uvedené v italském originále.

Pietro Mascagni měl tvorbou blízko k italskému lidovému vkusu. Itálii procestoval jako kapelník populárních orchestrů. Proslavil ho Sedlák kavalír, další opery se už podobného věhlasu nedočkaly. Mascagni žil v Římě, kde roku 1945 zemřel.

Pohřeb se, možná pro jeho nešťastnou politickou angažovanost, uskutečnil za naprostého nezájmu představitelů italského státu a teprve v roce 1951, kdy byly jeho ostatky převezeny do rodného Livorna, přišlo oficiální uznání.