„Byl jsem překvapen, že většinu svých děl rozdává nebo vyměňuje za výtvarný materiál, knihy a katalogy. A tak uzrála myšlenka uspořádat výstavu, kterou by její návštěvníci postupně rozebírali," přibližuje kurátor Dušan Urbaník. A to je právě pointou této netradiční výstavy. Každý z návštěvníků si bude moci odnést domů jedno autorovo dílo.

V okamžiku, kdy bude celá výstava rozebrána, bude na dveřích umístěn nápis: ROZEBRANÁ VÝSTAVA je již rozebrána. Zavřeno. Výstava potrvá až do 7. října tohoto roku.

Kurátor Dušan Urbaník: Žádnou takovou výstavu jsem doposud nezaznamenal

„Výstava se bude před očima návštěvníků pomalu zmenšovat, mizet, až zmizí úplně. Nebude se tak dít pomocí kouzelného proutku a čarování, ale pouze podle našeho osobního výběru," říká Dušan Urbaník, kurátor výstavy

Velmi netradiční výstavu výtvarníka Jaroslava Diviše bude možno zhlédnout až do začátku října v rámci festivalu Bezručova Opava. Svými kresbami, monotypy a obrazy zcela zaplní galerii Obecního domu v Opavě. Ve svém díle kombinuje veškeré techniky bez omezení, informel, art brut, konceptuální umění, minimalismus a další.

Jedinečnost však nehledejme jen ve vystavených dílech. Netradiční bude hlavně průběh celé výstavy. „Pro opavskou výstavu autor vytvořil přes sedm set děl a dílek, která si návštěvníci mohou rozebírat a odnášet domů. Až bude ze stěny sejmuto a odneseno poslední dílo, první část výstavy bude dokonána. Druhá část výstavy bude probíhat formou uzamčené galerie.

Na dveřích bude viset oznámení: ROZEBRANÁ VÝSTAVA je již rozebrána. Zavřeno", dodává kurátor výstavy, Dušan Urbaník.

Rozebraná výstava je už svým samotným názvem poněkud tajemná. Čeho všeho se její návštěvníci dočkají?

Dočkají se poučení, že stále platí: Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Již na samotné vernisáži si každý návštěvník může vybrat dílko, které se mu bude nejvíce líbit a zadarmo si ho odnést domů. Ti první budou mít největší výběr, jenž se bude každým dnem zmenšovat.

Návštěvníci, kteří chodí na výstavy až těsně před ukončením, mohou nalézt výstavu už rozebranou a galerii uzamčenou. Hodně děl na výběr je průměrných a hodně je jich excelentních. A na každém návštěvníkovi výstavy bude, aby se rychle zorientoval a správně si vybral.

Ve většině galerií výtvarná díla pečlivě střeží kustodi. Tady je princip přímo opačný. Kdo přišel s nápadem, aby si návštěvníci mohli výtvarná díla odnášet domů?

To je dílem náhody, na kterou jsme byli připraveni. Náhodou jsem objevil dílo pana Diviše na internetu, náhodou jsem zjistil, že rozdává podstatnou část své tvorby, náhodou bylo vypsáno na letošní festival Bezručovy Opavy ústřední téma „Kouzla a čáry" (původní pracovní název). Zbytek je již dílem naší připravenosti.

Pan Diviš s mou myšlenkou uspořádat velkou rozebírací výstavu souhlasil a po celý rok na ni tvořil díla. Dramaturg festivalu Bezručova Opava Petr Rotrekl se zařazením výstavy do letošního festivalu souhlasil a těšil se, jak vystavená díla budou pomalu a kouzelně ze stěn mizet. Pro byl i Jan Kunze a nabídl galerii v opavském Obecním domě.

Osobně jsem rád, že se výstava uskuteční právě zde. Jedná se o krásnou a přehlednou galerii a Kunze z ní svou promyšlenou dramaturgií udělal místo, kde o zajímavé výstavní projekty není nouze. Snad i na tuto výstavu budou její návštěvníci dlouho a v dobrém vzpomínat.

S výstavou tohoto průběhu se Opavané ještě nesetkali. Rozdávání předmětů výstavy je naprosté unikum, nebo to v minulosti již některý z autorů realizoval?

Osobně jsem žádnou takovou výstavu nezaznamenal a ani se o ní nedočetl. Ale to neznamená, že se podobná výstava nemohla někde uskutečnit.

Vystaveno bude přes 700 děl. Jak složité je najít výtvarníka, který by byl ochoten věnovat tak obrovskou část své tvorby?

Jak jsem již přiznal, je to náhoda. Nešlo o to nalézt autora, který by byl ochoten věnovat část své tvorby, to by bylo nárazové a neupřímné. Jaroslav Diviš rozdává svá dílka a díla nezištně a dlouhodobě. Přeje si, aby se dostala mezi lidi a dělala jim radost.

Vidím v tom jeho momentální životní symbol lidské komunikace. Diviš pro své zdravotní komplikace komunikuje s okolím převážně přes internet a věnovaná díla se tak stávají jeho malými „vyslanci" do okolního světa.

Doslechl jsem se, že někteří fanoušci Jaroslava Diviše koketují s myšlenkou, že by ke konci výstavy překvapili autora a začali by výstavu znova plnit Divišovými díly, které od něj v minulosti získali. Překvapilo by vás to?

Bylo by to milé překvapení. Tato výstava těsně po závěrečném potlesku při vernisáži začne žít svým vlastním životem a samotný autor i organizátoři akce nevědí, jaký to život bude a jak skončí. Předpokládáme, že návštěvníci výstavu postupně rozeberou a odnesou si ji domů. Potom galerii uzamkneme a výstava bude pokračovat formou uzavřené galerie naplní se její název.

Anebo stále budou na stěnách vystavena dílka k rozebrání a výstava do svého ukončení nebude rozebrána a galerie uzavřena nebude. Název výstavy se v tom případě nenaplní. Vidíte, a teď se nabízí dokonce možnost třetí. Myslím si, že by bylo nádherné, kdybychom na konci výstavy napočítali více děl, než kolik jich bylo původně nainstalováno. To je život. A život je jedno velké překvapení.

Jakub Kožiál