Diváky bylo ve vídeňském Královském a císařském dvorním divadle přijato velmi příznivě. Podle řecké mytologie ukradl Prométheus lstí bohům oheň a přinesl ho lidem ukrytý v dutině hole. Tím rozzlobil Dia, který ho nechal přikovat ke skále v pohoří Kavkaz.

Když ho Prométheus ani potom neodprosil, poslal na něj Zeus orla, který mu kloval játra. Až po dvanácti generacích ho osvobodil hrdina Héraklés, který orla zastřelil šípem. Titán Prométheus se vrátil na Olymp, ale skálu měl stále symbolicky u sebe v podobě prstenu s kamenem.

Po matce zdědil dokonce i jasnovidecké schopnosti, které mu umožnily vidět zánik Olympu a všech bohů.

Opavské taneční představení Stvoření Prométheova, tvořené prologem, dvěma dějstvími a epilogem, začíná v moderní době. „Zlé a špatné vlastnosti jako závist nebo lenost ovládnou mysl lidí a pomocí pana Ega z nich vysají veškeré dobro. Proto se Prométheus opět vrací na zemi, aby lidem pomohl a prostřednictvím svých stvoření Ona a On jim vrátil kladné vlastnosti,“ přibližuje děj choreograf a režisér Martin Tomsa.

Dvojici (Monika Globa a Nikola Němcová s Valerijem Globa a Tomášem Hošem) chce Prométheus (Martin Tomsa) naučit i citovým prožitkům a odchází s nimi na Etikos. Bůh Gentil je s Noblesami a bohyněmi ctností zasvětí do etiky a estetiky. Pro poznání smutku předstírá Prométheus svou smrt a dvojice se do sebe nakonec zamiluje.

V představení tančí také člen operního souboru Zdeněk Kapl a další hosté z moderního, výrazového a scénického tance. Kostýmy navrhla Eliška Zapletalová a scénu Martin Víšek.

Tanečník, choreograf a pedagog Salvatore Vigano je jedním z představitelů italského baletu. Narodil se v březnu 1769 a zemřel v srpnu 1821. V letech 1799 až 1803 působil jako choreograf vídeňského Dvorního divadla a od roku 1812 byl angažovaný v milánské La Scale. Patřil k nejslavnějším evropským tanečníkům na sklonku 18. století.

Skladatel Ludwig van Beethoven se narodil v prosinci 1770 v Bonnu. Jeho velikost v plné míře ocenily až pozdější generace posluchačů. Je považovaný za génia, který hudebně ovlivnil celou Evropu. Spolu s Haydnem a Mozartem tvořil Beethoven trojici největších klasicistních skladatelů, stojících na rozmezí s romantismem. Postihla ho nejstrašnější kletba hudebních skladatelů hluchota.

Zemřel roku 1827 ve věku šestapadesáti let ve Vídni na dosud přesně neurčenou nemoc. Pohřbený byl s plnou parádou, příslušící jeho významu, na hřbitově ve Wāhringeru, ale v pokoji tam dlouho neodpočíval. Po exhumaci v roce 1888 byly jeho ostatky uložené na Wiener Zentralfriedhofu.