VYBRAT REGION
Zavřít mapu

František Drtikol: v Domě umění jsou k vidění Akty z let 1923-1929

Opava - František Drtikol: Akty z let 1923-1929. Tak zní název výstavy, která až do 23. února 2014 probíhá v druhém patře Domu umění v Pekařské ulici. Otevřeno je denně od 10 do 17 hodin. Výstavu připravil Institut tvůrčí fotografie FPF SU ve spolupráci s Opavskou kulturní organizací.

13.1.2014
SDÍLEJ:

Vernisáže se uplynulý čtvrtek zúčastnilo nebývalé množství lidí. Jejich počet se odhaduje okolo tří set. Kromě Drtikola se přišli podívat i na tři další výstavy. Zasloužená pozornost patřila malířce a sochařce Ivě Mrázkové a její výstavě Mosty.Foto: Vladimír Meletzký

Kurátorem je vedoucí ITF a velký znalec Drtikolova dílaVladimír Birgus, který je rovněž autorem následujícího textu:

František Drtikol (1883-1961) byl prvním českým fotografem světového významu. Nejtalentovanější student fotografické školy v Mnichově, potom slavný fotograf, pozvedávající českou fotografii z provincionalismu na evropskou úroveň a získávající nejprestižnější ocenění na výstavách po celém světě, ale také osamělý tvůrce, jehož odmítala většina představitelů avantgardy, o němž se mnoho let nepsalo a který zemřel téměř zapomenut.

Úspěšný podnikatel, v jehož reprezentativním ateliéru v centru Prahy se dávali portrétovat prezidenti, ministři a přední umělci, a současně člověk, který dvakrát zbankrotoval a mnohokrát zažil nouzi. Svobodomyslný oslavovatel pohlavního pudu a autor odvážných aktů, které někdy bývaly úředně ničeny, a současně introvert stěžující si na nezájem žen a smůlu v lásce.

Filozof, mystik, jogín a vizionář i místopředseda uličního výboru komunistické strany. Autor prvního promyšleného návrhu na zřízení fotografické školy v Praze i neúspěšný pedagog, jehož vyučovacím metodám i archaickým fotografiím se studenti po druhé světové válce vysmívali. To všechno a mnohé další byl František Drtikol.

Výstava v Domě umění v Opavě představuje prostřednictvím pigmentových a bromostříbrných kontaktů z originálních negativů díla z Drtikolova vrcholného období v letech 1923-1929, kdy se postupně vzdaloval od piktorialistických a symbolistických východisek ze své předchozí tvorby a osobitě reagoval na podněty řady avantgardních uměleckých směrů od kubismu, futurismu a expresionismu až po abstraktní umění, aniž by se přímo do některého z nich zařadil.

V jeho dílech, často realizovaných v technice pigmentu (uhlotisku), vzrůstal význam světelné modulace, těla modelek a občas i modelů někdy bývala zachycována jenom v detailech, akcentujících krásu elementárních tvarů. Vznikly monumentálně jednoduché fotografie.

Významné místo v řadě snímků měl pohyb. Drtikol akcentoval dynamické pózy pomocí napjatých lan, jichž se modelky přidržovaly a které byly na výsledných fotografiích většinou vyretušovány nebo odstraněny výřezem, jindy zase zdůrazňoval expresivní gesta rukou nebo vytvářel iluzi pohybu v řadě modifikací detailů nakročených nohou, nezřídka kompozičně působivě doplněných zkříženými lany, válcovitými tyčemi i výraznými stíny vrženými na pozadí.

Dynamičnost zvýrazňovaly ovšem i samotné konfrontace oblých tvarů těl s ostrými tvary schodů, desek, kvádrů a dalších geometrických dekorací. Zatímco dříve Drtikol fotografoval ženy jako symbolické literární postavy, teď ve svých snímcích tanečnic a gymnastek oslavoval antický ideál fyzického zdraví a oduševnělé krásy.

Stále výraznější místo v jeho aktech ovšem měla i erotika. Mnohé modelky, jejichž půvab odolal všem dobovým proměnám vkusu a je stejně intenzivní jako před osmi desetiletími, byly zachyceny v sexuálně vyzývavých pózách. Pro Drtikola ovšem byla fotografie především prostředkem symbolického zobrazení základních filozofických, náboženských i psychologických otázek.

Proto se ani ve druhé polovině dvacátých let nevzdal symbolistických témat, obvyklých na přelomu století. V závěrečném období své tvorby v letech 1930-1935 začal fotografovat především buddhismem ovlivněné výjevy s dřevěnými figurkami éterických tvarů. Fotografii potom zcela opustil a až do konce života se věnoval především buddhismu, mysticismu, józe a malířství.

I když se ve 20. letech těšil mezinárodní slávě, jeho dílo zůstávalo později po celá desetiletí zapomenuto a teprve dlouho po jeho smrti začalo být postupně oceňováno jako jeden z vrcholů české i světové fotografie.

Vladimír Birgus

Autor: Redakce

13.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pátek bude na Horním náměstí ve znamení sportu

Slezská univerzita. Ilustrační foto.

Workshop o běhu času

Hana Gráfová: Roste zájem o maturitní přípravné kurzy

/ROZHOVOR/ Celé roky učí cizí jazyky. Umí perfektně německy i rusky. Mimo jiné pak realizuje projekty se zahraničními studenty. Řeč je o manažerce vzdělávání Jazykového a vzdělávacího centra Faktum v Opavě Haně Gráfové.

V Opavě točili film o metanolové aféře

Hlavní roli hraje Lukáš Vaculík. Kompars dělali zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění zaměstnanci opavské firmy Fros.

Představujeme prvňáky ZŠ Mařádkova

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

AKTUALIZOVÁNO

Zborcená zeď u Hrabyně: nikdo neví, co se stalo

Řidiči musí jezdit kolem Hrabyně po hlavním tahu mezi Ostravou a Opavou zúženou vozovkou. V pondělí se tu zřítila podpěrná zeď a stále není jasné, proč se tak stalo. To teď vlastně netuší nikdo.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení