VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Čtveřice výstav v Domě umění drží laťku minimálně na stejné úrovni jako v minulých letech

Opava - Dům umění v Opavě, do jehož čela se po rekonstrukci vrátil kurátor Martin Klimeš, zahájil letošní sezonu čtveřicí výstav, která nám dává tušit, že laťku hodlá i v nových podmínkách držet na stejné úrovni jako v minulosti.

27.1.2012
SDÍLEJ:

Jeden z exponátů výstavy Já, ty, my, která je nyní k vidění v opavském Domě umění.Foto: archiv ITF

Čtyři výstavy v Domě umění jsou sladěny v duchu koncepce založené na možnosti konfrontace a polemiky zdánlivě nesourodých autorů, umění různých historických období, prezentace jak uměleckých elit, tak i tvůrců na počátku své dráhy, jsou páteří živé komunikace a zdrojem napětí, které naplňovaly výstavní prostory i témata diskusí návštěvníků galerie již dříve.

Je nasnadě, že i nové vedení Opavské kulturní organizace přijalo za svůj tento osvědčený kurátorský model, kterým si opavský Dům umění v minulosti vydobyl renomé daleko za hranicemi města i regionu.

Vstupní část Domu umění, ochoz kolem atria, je věnována dílu polsko-amerického autora Janusze Kapusty, který zde představuje svůj projekt K-Dron. Kapusta se řadí k tradici konstruktivního umění vyjadřující se čistotou geometrických tvarů, precizností řemeslného zpracování a jasnou matematickou logikou.

Jeho jedenáctistěnný geometrický útvar K-dron, těleso, jehož vynálezem se autor proslavil po celém světě, se v prostoru galerie vyjevuje v nejrůznějších variacích, skladbách a strukturách. Dílo nepůsobí snahou o uchopování současného světa jazykem geometrie a minimalismu, ale spíše jako proces zpřesňování, dokreslování, doslovování myšlenek započatých před desítkami let.

Tento přístup možná působí anachronicky, ale umožňuje koncentraci a soustředění se na konkrétní téma.

Prostory prvního a druhého patra Domu umění jsou obsazeny rozsáhlou výstavou fotografií Já, ty, my Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Jedná se o výběr nejnovějších klauzurních a diplomových prací a jako taková přináší průřez různých přístupů k jednotnému tématu, kterým byla osobní autoreflexe, mezilidské vztahy a rodina.

Výstava nabízí i rozdílnost výsledné kvality snímků, přičemž technická nedokonalost je ale často záměrná. Punc institutu se prolíná výstavou a výsledný dojem je dobrý vzbuzuje naději, že studenti a čerství absolventi jsou připraveni na to, aby svou tvorbu v budoucnu osvobodili a dále rozvinuli k opravdu zajímavým výsledkům.

V oratoři Domu umění zase máme možnost zhlédnout klasická díla moderního českého umění z období 20. až 40. let 20. stol., a to v rámci výstavy Třicátá vzrušující i tíživá /Černá slunce v Opavě/. Hlavním přínosem výstavy není jen možnost vidět v Opavě na vlastní oči umělecká díla prvořadého významu, ale především možnost jejich konfrontace s nejmladší a současnou tvorbou, která své místo teprve hledá. Zvláště, když si uvědomíme, že i tyto mistrovské kusy byly v době jejich vzniku pokládány za okrajovou, nevyzrálou, a často dokonce pokleslou tvorbu.

Výstava Taková blbost Oldřicha Moryse, autora pocházejícího z Frýdku-Místku, který se v opavském prostředí dosud nepředstavil, je usazená v Atriu galerie. Morys si vydobyl pevné místo mezi vrstevníky svou přesvědčivou „neúctou“ ke starším vzorům, jejich anekdotizací a konceptem polemiky s každým a se vším, přičemž se v žádném případě nejedná o polemiku a anekdotizaci arogantní, ale naopak velmi poučenou, citlivou a sympatickou.

Základním prvkem výstavy, dá se říci archetypálním motivem, je dřevěný hranolek natřený růžovou barvou. Jednotlivé kusy jsou instalovány do prostoru galerie v duchu odkazu minimalistické a geometrické abstrakce, vždy v jakýchsi ideálních pozicích a proporcích. Avšak způsob instalace veškerou čistotu záměrně shazuje.

To, co by před desítkami let minimalisté zavěsili na neviditelná lanka, aby tak dali vyniknout materiálu, prostorovému uspořádání, proporcím a vztahům, Morys upevňuje a instaluje doslova pomocí všeho, co se mu namane pod rukou.

Tam, kde se jakoby nedostává potřebné délky růžového hranolku umístěného mezi dvěma sloupy, je na jednom konci, coby podložka, použita stará bačkora, na druhém pak třeba sklenice se zavařenými okurkami, štokrle, kostky cukru nebo květináč nalezený u popelnic. Autor přijel do Opavy na sochaře neobvykle s prázdnýma rukama, vše totiž vznikalo až na místě. Hranolky byly zakoupeny v místním marketu, montážní materiál sesbírán z nejrůznějších místních zdrojů.

Ani kurátor výstavy do poslední chvíle netušil, kde se objeví nainstalovány jeho trenýrky, o které je autor po příjezdu požádal.

Výstavy v Domě umění nastartovaly směr, který, bude-li v držení nastavené laťky vytrvalý a neuhne pod tlaky z nejrůznějších stran, může vyústit v situaci, kdy renomé opavské galerie nejenže dosáhne lesku, který nabyl za časů Bludného kamene, ale ještě jej díky novým možnostem, ať už technického vybavení, finančního zázemí, personálního obsazení, ale především osobního nasazení, daleko překoná.

Tomáš Skalík

27.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Slezský FC Opava - Sokolov 0:0
AKTUALIZOVÁNO
1 37

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

MSFL: Hlučín – Otrokovice 1:1

Velké zklamání v Hlučíně, domácí mají jen bod.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Medu je o osmdesát procent méně, tvrdí včelař z Velkých Heraltic.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení