VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Čech: Varhanní soutěž má perspektivu

/ROZHOVOR/ V neděli byla zahájena Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena, pořádaná bienální formou už podevatenácté. U jejího zrodu stál a o pravidelný průběh se stará opavský varhaník, muzikolog a pedagog Jiří Čech.

29.10.2016
SDÍLEJ:

Jiří ČechFoto: archiv

Dá se říci, že varhanami přímo žijete. Čím vás ten nástroj tak okouzlil?

Vždycky jsem měl blízký vztah k hudbě starších stylových epoch – a právě tam nacházíme ten nejcennější odkaz varhanní literatury, obzvláště díla Bachova. V neposlední řadě mě varhany okouzlily a stále fascinují svým zvukovým bohatstvím.

Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Platí to o vašich dětech?

Myslím si, že ano. K varhanám tíhl už od dětství syn Petr a zůstal jim věrný. Po „opavské zušce" zamířil do Ostravy na konzervatoř, kde ho učil můj bývalý žák Tomáš Thon. Po ostravské vystudoval Petr ještě Pražskou konzervatoř i Akademii múzických umění v Praze.

Varhanní studium si doplnil 
ve Stuttgartu 
a doktorské
v Bratislavě.

Dcera zase podlehla kouzelně zpěvnému hlasu houslí.

Alenka má varhany ráda a jsou jí inspirací zvláště v tvůrčí komorní spolupráci 
s Petrem, ale housle jí skutečně učarovaly. Hru na ně vystudovala na ostravské konzervatoři, na Hudební fakultě AMU v Praze a zdokonalila se v Drážďanech v mistrovské třídě Ivana Ženatého.

Svá studia uzavřela doktorským studiem v Bratislavě.

Kromě vlastních hudebních aktivit stojíte i za zrodem varhanní soutěže. Jak vás ta myšlenka napadla?

Nebyla jen moje, dělím se o ni s kolegou Alešem Rybkou. Když jsme všechno spolu probrali, obrátili jsme se na bývalý Městský dům kultury Petra Bezruče, který měl nové koncertní varhany. Setkali jsme se s kladnou odezvou a podobně se k záměru postavilo i tehdejší vedení města.

První ročník, tehdy ještě určený studentům českých a slovenských konzervatoří 
i vysokých uměleckých škol, později též 
s mezinárodní účastí, měl premiéru v roce 1978.

V čem vidíte výjimečnost této mezinárodní soutěže?

Hlavně v tom, že výrazně prezentuje českou varhanní tvorbu starších stylových období a především tu současnou. V názvu má ostatně jméno největšího českého autora varhanní tvorby 20. století Petra Ebena. Kladnými referencemi odborníků je dobře známá i ve varhanním světě.

Stoupající počet zahraničních účastníků to jednoznačně potvrzuje. Stále častěji se mezi nimi objevují studenti jednotlivých porotců minulých ročníků, kteří je na základě svých vlastních poznatků k účasti motivují.

Prestižní soutěž vyžaduje kvalitní nástroje. Jsou 
k dispozici?

Jsou. První kolo probíhá na koncertních varhanách v sále Hospodářské komory, pro druhé je k dispozici nástroj 
v chrámu sv. Ducha, stylově vyhraněný pro hudbu 17. a 18. století.

Soutěžní finále a koncert vítězů se uskuteční v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie na varhanách univerzálního typu, na kterých zní nejlépe díla pozdně romantických a současných autorů.

Zahrnují soutěžní propozice i letos českou hudbu?

Samozřejmě – a dokonce ve všech soutěžních kolech. V tom prvním znějí díla Petra Ebena a jeho českých generačních vrstevníků, ve druhém kole zase čeští pozdně barokní a klasicistní autoři a Ebenovy varhanní kompozice budou náplní soutěžního finále v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie.

Vítanou změnou letošního soutěžního finále je volnější repertoár, ve kterém interpreti prokáží mimo jiná soutěžní kritéria též dramaturgickou nápaditost ve volbě programu. Ebenova témata jsou inspirací i pro soutěžící v disciplíně improvizační. Co se jí týká, udržuje si stálý zájem soutěžících a poslední dobou je potěšující jejich výrazný nárůst.

Jak vidíte budoucnost opavské varhanní soutěže?

Myslím, že její perspektiva je díky stálé podpoře opavského magistrátu velmi dobrá. Statutární město Opava je jejím vyhlašovatelem a spolupořadatelem je opavská církevní konzervatoř. Finančně na ni výrazně přispívá ministerstvo kultury a Prémii za nejlepší interpretaci skladby Petra Ebena uděluje Nadace Český hudební fond.

Pro Opavu má Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena skutečně velký význam. Díky jejímu pořádání se stala věhlasným městem progresivní varhanní kultury.

Jiří Čech se narodil v roce 1951 v Opavě a po maturitě na gymnáziu vystudoval ostravskou konzervatoř v oboru varhany. Vzdělání si rozšířil na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity v oboru hudební věda a estetika, doktorské studium absolvoval v roce 2015 na Ostravské univerzitě v oboru hudební pedagogika.

Vyučuje na Janáčkově konzervatoři a na Fakultě umění Ostravské univerzity. Bydlí v Opavě, je ženatý a má dvě děti.

Autor: Jitka Hrušková

29.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto z ostravské fakultní nemocnice

Pro šestiletou dívku letěl do Hlučína vrtulník

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Přisedněte k Františkovi z Assisi. Sedí na začátku křížové cesty v Ludgeřovicích

/FOTOGALERIE/ Socha světce sedícího na schodech. Takový obrázek se naskytne těm, kteří zavítají do Ludgeřovic. Konkrétně pak na nově zrekonstruovanou farskou cestu. Zmíněným svatým je Fratišek z Assisi, který se tak stal v Ludgeřovicích počátkem křížové cesty.

Běh Opavou s Karolinou Mališovou a Jakubem Šiřinou se kvapem blíží

Také letos se v Opavě poběží Breda City Trail. Na jeho startu přitom nebudou chybět ani známé osobnosti.

Úřady zjišťují, kolik pětiletých dětí se nezapsalo do školek

Předškoláci z Opavska musejí letos poprvé od září do mateřských škol povinně, za nedodržení hrozí rodičům pokuta do výše až pěti tisíc korun.

Filmaři operují na Opavsku. Natáčí komedii

Režisér Pavel Vaňásek po pohádce s názvem Čertova skála v příštím roce do kinematografického světa přispěje svým dalším dílem. Tentokrát půjde o filmovou komedii Honza dědí mlýn.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení