VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Veronika Psotková: Dlouhodobě se zabývám estetikou těla

Louny, Opava /ROZHOVOR, POZVÁNKA/ – Pochází z Opavy, ale nějakou dobu již žije v severozápadních Čechách. Řeč je o Veronice Psotkové, která ve středu 4. ledna představí v prostorách opavského Obecního domu expozici s názvem Classic@.

1.1.2012
SDÍLEJ:

Veronika PsotkováFoto: archiv umělkyně

Psotková je nesmírně zajímavá výtvarnice. Kromě několika výstav má prsty i v nové podobě Staroměstského náměstí v Mladé Boleslavi. „Na opraveném náměstí se tak z velmi nevlídného parkoviště podařilo vytvořit žijící prostor,” uvedla Veronika Psotková a jala se odpovídat na další sérii otázek.

Jak byste představila svou výstavu, kterou ve středu 4. ledna od 17 hodin zahajuje vernisáž v Obecním domě?

Na výstavě Classic@ prezentuji soubor děl přímo i nepřímo odkazující na klasickou tvorbu. Pomocí klasické sochařské práce se snažím zprostředkovat své momentální vidění „světa“ a transformovat do současnosti přijatelné formy sdělení.

Dlouhodobě se věnuji tématům jako estetika těla a hranice intimity, stejně jako proměnou kontextů v instalaci a komunikaci sochy s obrazem. Má tvorba je přitažlivá svou hravostí a lehkou ironií ve zpracování tzv. genderových témat. Díla jsou vytvořena nezávisle na prostoru instalace. Jde o práce zejména od roku 2008 po 2011.

Kam směřuje vaše tvorba? Jedná se zejména o figurální tvorbu? Vaše práce má jakési dvě linie, které jednak koketují s pop artem, a jednak drátěným programem. Je to tak?

Zatím mne velmi baví figurace, k abstrakci nemám příliš velký vztah, ale netvrdím, že se to nemůže změnit. Ty dvě linie, o kterých mluvím, se trochu doplňují. Typ sochařské práce, který dělám, je časově i materiálově velmi náročný a každá socha je více či méně oddřená.

Drátěné sochy jsem začala dělat v jakési touze po odlehčení materiálu i celkové formě i rychlejší možnosti vyjádření. Figurace je pro mne stále nejjednoduším a nejčistším způsobem a ani jsem zatím neuvažovala o tom, že by to mělo být jinak.

Můžete blíže vysvětlit, co znamená „drátěný program“?

Drátěný program je můj osobní pracovní název pro sochy tvořené z rabicového pletiva vrstvením a tvarováním do objemů. Jde tedy o techniku. Poprvé jsem ji použila a vlastně i vytvořila u sestavy soch Průzkumnice (5 ženských figur) pro atriumDomu umění v Opavě v roce 2007.

Stejným způsobem jsem pak zpracovala svou diplomovou práci Dědova zahrada (2009, sestava 28 figur) a Akvabely (17 figur pro OC Forum v Liberci) a několik solitérů. Na výstavě se objeví tentokrát pouze jeden, a to ve foyer Obecního domu.

Krizový štáb – to je název tohoto exponátu zhotoveného ze sádry a textilu. Foto: Archiv Veroniky Psotkové

Častokrát zobrazujete nahé lidské tělo. Snažíte se porušit hranici intimity? Myslíte si, že některá vaše díla mohou u veřejnosti vzbuzovat jakousi kontroverzi?

Nesnažím se je porušit, spíš individuálně posunout. Některé moje práce působí na některé diváky rušivě, protože jsou zvyklí na “modelovou” nahotu z televize, internetu nebo časopisů, ale na výstavě je to nějak překvapí. Navíc experimentuji s barvami, které tento pocit trochu umocňují. Tedy ano, myslím, že jsou díla, která vzbuzují více emocí než jiná a pro část diváků může být konfrontace trochu nepříjemná, ale zatím se mi nestalo, že by někdo veřejně zasáhl nebo odešel pohoršeně z výstavy. Spíš se lidé zasmějí.

Na který exponát výstavy jste nejvíce pyšná?

To je těžká otázka. Každá z prací je pro mne trochu experimentem a přináší drobné posuny. Pokud bych to vzala z téhle stránky, byl takovým mezníkem celý počin Sochařka a Mirek. Většinou jsem spíš spokojená, jestliže se podaří dát dohromady dobrou výstavu.

Pokud jde o jednotlivé práce, každá z nich má z mého pohledu silné i slabé stránky a pyšná jsem, když pak ti, co je prohlížejí a posuzují, ocení to lepší. A jsem ráda, že můžu představit i své úplně nové práce.

Můžete se jako výtvarnice nějakým způsobem charakterizovat?

Figurální sochařka se zájmem o genderová témata a estetiku těla.

Pocházíte z Opavy a nyní žijete poblíž Loun. Jak jste se vůbec dostala ze Slezska do severozápadních Čech?

Opava je moje rodné město a o tom, že budu sochařkou jsem se rozhodla až na konci 4. ročníku na gymnáziu. Moje cesta do Čech pak pokračovala přes Pedagogickou fakultu v Olomouci, kde jsem získala čas dobře se připravit na přijímací zkoušky na brněnskou FaVU.

V Brně jsem pak strávila dalších 6 let a rok po škole bylo načase najít si tak nějak vlastní prostor k žití a k práci. Do Čech jsme jezdili od malička k dědovi a nastěhovat se k němu se ukázalo jako nejlepší varianta pro všechny. Mám tady dobré pracovní a technické zázemí a navíc jsem pořád v dosahu Prahy.

Podílela jste se i na nové podobě mladoboleslavského náměstí. Můžete přiblížit, o co přesně šlo?

Ve spolupráci s architektonickým ateliérem Hlaváček - architekti jsem se podílela na podobě 30 metrové kaskády ve tvaru řeky Jizery a vytvořila jsem děvět soch, které jsou její součástí. Jde o velmi netradiční vodní prvek a interaktivní “atrakci” na Staroměstském náměstí. Na opraveném náměstí se tak z velmi nevlídného parkoviště podařilo vytvořit žijící prostor, aniž by bylo potřeba ho zahltit obchody a nákupními zónami.

Photo–Opportunity aneb masky. Foto: Archiv Veroniky Psotkové

Myslíte si, že výstava u návštěvníků sklidí úspěch? Čím by je mohla strhnout?

Budu ráda, když se bude líbit a když ji uvidí co nejvíc lidí. Uvidíme, jestli se zadaří, je to těžké odhadovat. Opava má velmi silnou kulturní obec, tak doufám, že výstavu ocení . Figurální sochy nejsou v současnosti příliš obvyklými exponáty a myslím, že by mohla zaujmout jak tematicky, tak i zpracováním.

Výstava není nijak generačně omezena a není potřeba mít jakékoliv povědomí o současném nebo minulém umění, i když je to samozřejmě výhodou (úsměv). Doufám, že se budou diváci hlavně bavit a že je Classic@ nezklame.

Kolik už máte za sebou výstav?

Poměrně mnoho, hlavně skupinových - jako samostatná je tato výstava čtvrtá.

Jak dlouho bude Classic@ trvat a proč jste rozhodla expozici pojmenovat zrovna takto?

Výstava končí 31. ledna a název poměrně vystihuje můj celkový přístup ke klasickému sochařství pojatého v současných tématech genderových i běžně lidských, s drobnými odkazy na klasická díla.

Petr Dušek

1.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Herna. Ilustrační foto.

Obyvatelé si oddechli: herna v Osadě míru už je minulostí

Dermoplastický model slůněte krátce před dokončením.

V muzeu je k vidění další preparát slona indického

Tento týden představíme školáky ze ZŠ Otická a ZŠ pro tělesně postižené

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Souhrn fotbalového víkendu

/FOTOGALERIE, VÝSLEDKY/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

Rozestavěné obchvaty jsou teď v bezpečí

Klíčové dopravní stavby v regionu budou mít příští rok zelenou, ale například opravy krajských silnic čeká pro přiškrcený rozpočet velmi nejistá sezona.

Ženu ohrozil truhlík s květinami, který se zřítil přímo na chodník

V místech, kde se truhlík s květinami zřítil, je velký pohyb lidí. Je tedy velkým štěstím, že se nikomu nic nestalo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení