Přehnal se přes několik soupeřů

Ten, kdo sledoval finále patnáctistovky v Portlandu, si jistě vzpomněl na závěr loňského evropského šampionátu v pražské hale. Tehdy Jakub Holuša na cílové čáře přesprintoval Turka Özbilena a před zraky českých diváků získal titul mistra Evropy. Elitní mílař tentokrát sice ve světové konkurenci skončil druhý, ale způsob, jakým to dokázal, bral dech.

Do posledního kola vbíhal na sedmé pozici. Potom ovšem jako by zapnul turbo, prodloužil krok a záda postupně ukazoval jednomu soupeři za druhým. V cíli se dostal i před třetího Novozélanďana Nicka Willise. Atlet pražské Dukly nakonec zaznamenal čas 3:44,30 min.

Na domácího Matthewa Centrowitze ztratil pouhých osm setin sekundy.

„To, co bylo v Praze, se už nikdy opakovat nebude, to se stane jednou za život. I tohle ovšem bylo něco neuvěřitelného. Kdyby mi před Portlandem někdo řekl, že budu druhý, asi bych mu nevěřil. Prodal jsem úplně všechno, co ve mně je. V hale mám naběháno, je to můj domov, moje útočiště.

Možná tam byla chyba v tom, že jsem se poslední dvě kola mohl držet více vepředu. Každý závod je ale jiný a není lehké najít optimální taktiku. Vždy se to vyvíjí jinak," popisoval v rozhovoru pro Českou atletiku nedlouho po doběhu finále Jakub Holuša

Sázka na jednu kartu

Pro českou mílařskou jedničku jde už o druhou stříbrnou medaili z halového mistrovství světa. Tu první získal před čtyřmi lety v Istanbulu. Tehdy se ovšem ještě představil na kratší osmistovce. Pokud si vzpomínáte, tak i v onom památném finále bývalý student Slezského gymnázia uplatnil famózní finiš a v cíli nestačil pouze na Mohammeda Amana z Etiopie.

Český rekordman patnáctistovce šampionátu v Portlandu podřídil všechno. Tvrdě dřel v tréninku a zúčastnil se pouze čtyř závodů, ve všech případech v první polovině února. Kvůli přípravě na americké mistrovství vynechal také republikový šampionát v Ostravě. Stříbro z USA potvrzuje, že dřina a maximální možné soustředění na jeden cíl se vyplatilo.

Jakub Holuša skvěle vypadal už v rozběhu. Postup do finále si v pohodě pohlídal, dále se bez problémů kvalifikoval ze třetího místa v čase 3:47,62 min a ještě stačil pošetřit síly. Mimo jiné i tento brilantně takticky zvládnutý rozběh byl jasným důkazem toho, že odchovanec opavské atletiky formu vyladil doslova excelentně.

„Vsadili jsme všechno na jednu kartu a posledních čtrnáct dnů jsem ob den běhal jenom kopce a dělal na rychlosti. Jsem rád, že jsem ve správný moment v nohách našel právě rychlost a sílu. V posledním kole jsem viděl, že všichni tuhnou a šel jsem do plných. Zavřel jsem oči a bylo z toho druhé místo," pokračoval.

Afričané pohořeli

Jeden z hlavních favoritů patnáctistovky, Ayanleh Souleiman z Džibuti finále vůbec nezvládl a doběhl na posledním devátém místě s odstupem téměř deseti vteřin za vítězem. Zajímavosti je, že v tomto závodě se na nejvyšší příčky neprobojovali běžci afrického kontinentu. Nejlepší byl Etiopan Dawit Wolde na pátém místě.

Když Jakub Holuša zdůvodňoval tajemství svého úspěchu, tak mimo jiné zmínil dobrou znalost haly. „Opět jsem prokázal, že v hale jsem doma. Všichni trénují venku, kdežto já a taky třeba Pavel Maslák v hale máme naběháno. Víme, kde se tuhne, kde se mění krok, kde si člověk může dovolit ubrat, kde přidat anebo pošetřit síly," vysvětloval atlet pražské Dukly, který narazil i na nedostatečný čas pro aklimatizaci některých zejména afrických výprav:

„Někteří přiletěli ve středu před šampionátem. Vím, co časový posun s člověkem udělá. Myslím si, že to s nimi muselo zatočit. Organismus je unavený. Dáte mu ránu jedním během a nezregeneruje se to."

Jakub Holuša přitom v pozávodním rozhovoru pro Českou atletiku přiznal, že se ráno před finále necítil úplně nejlépe. Své o tom věděl také jeho bývalý trenér z opavského Sokola Jan Škrabal, jenž s ním komunikoval prostřednictvím SMS zpráv.

„Říkal, že se špatně vyspal. Někdy to tak ale bývá, že před takovým závodem nemůžete usnout," poznamenal právě Jan Škrabal a na závěr ještě doplnil: „Běhal mi mráz po zádech. Je to obrovský úspěch. Kuba ukázal, že v hale běhat opravdu umí. Dokáže se vtlačit na místa, na kterých potřebuje být. Na to, co předvedl v posledním kole, navíc závodník musí mít velké sebevědomí. Opět potvrdil, že ho rozhodně má. Mám z něho velkou radost."