VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Kudlička: V Opavě se vždy skáče fantasticky

Opava /ROZHOVOR/ – Elitní český tyčkař Jan Kudlička, který na olympijských hrách v Londýně vybojoval senzační osmé místo, se vrátil na místo činu do své rodné Opavy. Miláček opavského publika na Dolním náměstí znovu ovládl Memoriál dr. Lesáka a svůj návrat domů si úspěšný olympionik pochvaloval.

22.8.2012
SDÍLEJ:

Jan KudličkaFoto: DENÍK / František Géla

Jan Kudlička zvítězil jasně díky výkonu 560 centimetrů, což znamenalo i nový rekord tradičního tyčkařského závodu. Odchovanec opavského Sokola zvládl i 575 cm, ale až mimo soutěž. Tři soutěžní pokusy totiž současnému tyčkaři pražské Dukly nevyšly. Na čtvrtý pokus, jak se říká, pro diváky se ale zadařilo. „Trošku foukl protivítr, což mě při rozběhu trochu přibrzdilo, ale skok byl docela rovně trefený a věřím, že kdybych to skočil v soutěži, nebyla by to konečná," řekl Jan Kudlička.

Historie se tedy opakovala. Loni jste přeskočil 565 centimetrů také až na čtvrtý pokus. Letos jste mimo soutěž zvládl o deset centimetrů více…

Přesně tak, říkal jsem si, že tady na Dolňáku je asi místo čtvrtých pokusů (směje se). Doufám, že se pořadatelům podaří po letošním silném ročníku sehnat prostředky na to, aby se mohl mítink uskutečnit i příští rok. Byla by z něj dobrá tradice. Každým rokem jdou navíc výkony nahoru, vždyť i letos padl rekord.

Jak se vám skáče v domácím prostředí? Musí to být skvělý pocit, závodit před „svým" publikem…

Cítím se tady skvěle. Fakt, že můžu skákat před diváky v Opavě, je úžasný. Troufám si říci, že opavský mítink je jednou z nejlepších exhibicí u nás. Je tady parádní rozběh, diváci nás ženou dopředu, prostě paráda. Skáče se tady opravdu fantasticky a 575 centimetrů nasvědčuje tomu, že to není vůbec špatné, právě naopak.

Opavě jste dal přednost před dobře honorovaným podnikem v Německu. K rodnému městu tak máte určitě vřelý vztah, viďte?

Jo, jo. Měl jsem skákat v Německu za takové peníze, které jsou snad polovina rozpočtu celé akce tady na Dolňáku. Opravdu to byly lukrativní závody, ale tady jsem doma a moc rád jsem zde přijel. Navíc cítím, že mám vůči Sokolu nějakou povinnost. Jsem jeho odchovanec a chtěl bych mu to nějakým způsobem vrátit. Za to, co jsem, a že se atletice věnuju, vděčím trenérům Sokola.

Finanční odměny šly tedy v tomto případě stranou. Organizátoři opavské exhibice zatím neví, zda budou právě díky finanční náročnosti akce pořádat mítink i příští rok. Jak se na to díváte?

Přiznám se, že jsem tady skákal zdarma, protože tady ty prostředky opravdu nejsou. Finanční prémie jsou až za umístění, takže nikdo nemá nic jistého, a kdo chce něco málo vydělat, musí se snažit a předvést kvalitní výkon. Startovné se totiž nevyplácelo. My tyčkaři víme, že zdejší pořadatelé nemají dostatek financí, ale máme to tady rádi a já doufám, že i díky letošnímu úspěšnému ročníku nějaký sponzor přibude a akce se chytí, protože si myslím, že tento závod by mohl mít pěknou tradici. Přece jen je to Opava a nejlepší tyčkaři byli odjakživa z Moravy. Byla by velká škoda, kdyby tento mítink zanikl.

Jaké je to, vrátit se domů, kde jste prožil první krůčky v atletice?

Začátky nebyly úplně jednoduché, ale je to nostalgie. Vrátit se na Tyršák, rozběhnout se tam, zavzpomínat, jak člověk začínal a párkrát si nabil hubu mimo doskočiště (směje se). Často se domů nedostanu, ale o to více se tady pak těším. Cítím se tu jako doma a o tom to je.

Pojďme k olympiádě. Už jste si aspoň trochu odpočinul po londýnském finále?

Přiznám se, že od finále jsem se vůbec nehýbal. Teprve den před závodem jsem se byl poprvé rozcvičit a pocit odpočatého těla, kdy nic nebolí, jsem už dlouho nezažil.

Berete osmé místo z OH jako satisfakci za nesplněný limit na halový šampionát v Istanbulu?

Já jsem venkař a přiznám se, že jsem nikdy nebyl na žádném halovém šampionátu. Je zajímavé, že pokaždé, když na něm nejsem, jsem potom ve finále venku (usmívá se). Letos jsme přípravu úplně překopali a už třetím závodem jsem skočil 573 centimetrů. Věřím, že pokud se mi podaří do haly naskočit dobrými výkony taky tak brzo, budu se muset kvalifikovat. Za předpokladu, že budu zdravý.

V Londýně jste skočil 565 centimetrů a skončil osmý, v Pekingu o čtyři roky dříve 545 centimetrů, což vám vyneslo desátou příčku. Můžete porovnat obě olympiády?

Sportovní život je krátký a ty čtyři roky utekly jako voda. Zásadní rozdíl je v tom, že jsem zkušenější. Do Pekingu jsem jel jako zobák, nic se ode mě neočekávalo a zaskákal jsem standard, na který jsem ten rok měl. V Pekingu ale stačilo na medaili 570 centimetrů a nyní už to bylo 591 centimetrů. Letos jsem si užil olympiádu mnohem víc. Myslím si, že jsem na tom lépe po všech stránkách a moje velké výkony ještě přijdou.

V Pekingu i Londýně jsem byl navíc ve finále druhý nejmladší za Němcem Holzdeppem. Starším, zkušeným závodníkům už dochází baterky, je čas na generační obměnu a já věřím, že budu při tom a zařadím se do top špičky.

Co tedy zlepšit, abyste patřil mezi světová tyčkařská esa?

Vím, co mám změnit, ale bohužel dělám takové sekance, že tyč blokuju v ohybu. Kdybych rukou zatáhl a pomohl tyči se narovnat, tak skáču o dvacet třicet čísel výš. Rezervy mám ještě obrovské a je jenom otázka času, kdy na to přijdu a nebudu zabedněný.

Skvělou sezonu prožívá Francouz Renaud Lavillenie, mimo jiné letošní olympijský vítěz. Můžete popsat, v čem tkví jeho kouzlo, případně jej porovnat s vámi?

Hlavní rozdíl mezi námi je, že jsme úplně odlišné somatotypy. On je malinký chroust a myslím si, že bude výrazně lepší gymnasta než já. Má strašně svéráznou techniku, která se nedá naučit. S tím se člověk musí narodit. Na druhé straně ale má své mouchy, protože je strašně riziková. Nepřeju mu to, ale až ten kluk jednou zlomí tyč, tak spadne do šuplíku, protože přetížení v tyči při jeho skocích je enormní.

Když se podíváme na letošní mistrovství Evropy v Helsinkách, tam jste skončil šestý. Dvakrát jste nepřeskočil 572 centimetrů, ale pak jste si nechal laťku zvýšit na 577 centimetrů a shodil jste. Jak se na to díváte zpětně?

Tyto pokusy na evropském šampionátu měly podobný průběh jako zdejší na 575 centimetrů. První skok byl do dálky, druhý jsem bohužel musel proběhnout, protože mi začal foukat velký vítr do zad. Potom jsem si nechal nastavit 577 centimetrů a bohužel jsem skočil zase do dálky. Zkrátka, když člověk trefí skok, tak to letí, ale tam jsem bohužel netrefil ani jeden. Věřím však, že to ještě letos poletí.

Na domácí scéně jste mimo jiné vyhrál prestižní Memoriál Josefa Odložila. Český rekord ale nepadl…

Tyčka byla v předprogramu, takže to nebylo nejlepší. Tloukli jsme se v sektoru s oštěpaři, nějaké děti tam házely míčkem. Bylo to dost chaotické. Podle mého jsem tam měl nadějné skoky na český rekord, ale v ten moment jsem potřeboval tvrdší tyče, které bohužel čekaly na letišti, protože nebyly procleny. Nyní mi zrovna přišly všechny tyče nové, tvrdší a delší, takže věřím, že letos to ještě nebyla konečná, a doufám, že minimálně na český rekord znovu zaútočím.

Můžete prozradit váš nejbližší program?

Měl jsem skákat ve Varšavě, ale to padlo. Zúčastním se soutěže v Táboře, kde je dobrý sektor a věřím, že bych tam mohl atakovat český rekord. O týden později pak mířím do Dubnice nad Váhom, kde už by měla být větší konkurence – a ta úplně největší bude v Curychu na finále Diamantové ligy. Zkusím se na všechny závody dobře připravit a hlavně nesmím nic vypustit, abych byl schopen skákat v Curychu vysoko, protože kdybych teď přestal všechno dělat, šla by moje forma strmě dolů.

Jan Šimek

Autor: Redakce

22.8.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Festival Hrady.cz v Hradci nad Moravicí.
AKTUALIZOVÁNO
38

Moravské hrady.cz aneb Festivalový Hradec je v plném proudu

Ilustrační foto.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Opavské chytré zastávky už jsou ve zkušebním provozu

Celkem na čtyřech zastávkách městské hromadné dopravy v Opavě byly během uplynulých dní nainstalovány takzvané inteligentní zastávky.

Převrácený náklaďák zablokoval silnici ze Skřipova do Staré Vsi

Dvě jednotky hasičů zasahovaly v pátek 18. srpna 2017 u dopravní nehody nákladního automobilu u Skřipova na Opavsku. Vůz se převrátil na bok a zablokoval celou komunikaci.  

Letní měsíce zastavily pokles nezaměstnanosti v okrese

Pokles nezaměstnanosti se na Opavsku zastavil a počet uchazečů o práci velmi mírně stoupl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení