V Opavě už jste neměl místo jako hráč, ale přišla nabídka, abyste trénoval B tým. Raději jste se stěhoval do třetí ligy jako hráč. Proč?

V Opavě už se mnou nepočítali. Přece jen už nejsem nejmladší, takže na jednu stranu jsem postoj vedení chápal, ale nabídku trénovat jsem nepřijal, protože touto cestou se momentálně ubírat nechci.

Vím, že mé rozhodnutí zřejmě spoustu lidí, včetně vedení, překvapilo, ale bylo dobře promyšlené a stojím si za ním. A proč Krnov a třetí liga? Je to mé rodné město. Hrají tam Petr Strnisko nebo Michal Čarnecký, to byl taky jeden z aspektů mé volby.

A taky bylo jasné, že půjde o méně tréninků, takže budu mít více času na rodinu. Dalším důvodem bylo, že jsem nechtěl s basketbalem skončit úplně, protože mě stále baví.

Hovořilo se o zájmu Olomoucka. Myslíte, že byste ještě stačil na nejvyšší soutěž?

Osobně se domnívám, že bych určitě výkonnostně ještě stačil alespoň rok. Samozřejmě už jsem nebyl tak rychlý jako před deseti lety, ale snad bych ještě stále měl co nabídnout.

Nějaká konkrétní nabídka z Olomoucka nepřišla, ale ve hře byl přestup do Ostravy. Nabídku jsem nepřijal, protože už jsem nechtěl pokračovat na nejvyšší úrovni, teprve poté jsem se rozhodl pro Krnov.

V Opavě jste působil od ročníku 2008/09. Necítíte nějakou hořkost po svém odchodu?

Abych byl upřímný, ze začátku na mě rozhodně určitá míra frustrace a zklamání dopadla, ale pak jsem si říkal, že klubové vedení se snaží dělat vše nejlepší pro klub, takže pokud to vyhodnotili tak, že už nebudu týmu prospěšný na palubovce, tak jsem to akceptoval.

V Opavě jsem strávil krásné roky své kariéry. Každopádně šlo spíše o zklamání z faktu, že moje prvoligová kariéra se nachýlila ke konci.

Jak se liší basketbal v Krnově a v Opavě?

V Krnově se trénuje třikrát týdně, v Opavě je to jednoduše na profesionální úrovni. Kluci se chystají v podstatě na vrcholový basketbal odmalička.

V Krnově je hodně studentů, pracujících, jsou tady hráči, kteří prošli povětšinou nižšími soutěžemi, takže ten rozdíl mezi první a třetí ligou je pochopitelný, ale jak jsem již zmínil, tady je to také více o zábavě ze sportu, který vás naplňuje.

Samozřejmě i na nejvyšší úrovni mě basketbal bavil, ale byla to větší dřina.

Jaké jsou krnovské ambice ve třetí lize?

To je spíše otázka na někoho jiného, nicméně pokud vím, tak se řešilo, jestli třetí ligu vůbec hrát. Nakonec se v Krnově tato soutěž hraje, ale o ambicích je těžké polemizovat. Určitě za námi nikdo před startem sezony nepřišel a neřekl, že letos budeme bojovat o postup nebo něco podobného.

Jsou tady mladí kluci, možná je i tendence, aby se díky krnovskému klubu posunuli v kariéře někam dál, jinak bych opravdu spekuloval.

Co dnes kromě basketbalu dělá Jakub Blažek?

Momentálně jsem bez zaměstnání, užívám si volno. Snažím se věnovat více času rodině, dostavujeme dům, takže člověk nezahálí.

Co ve vás vyvolává angažmá v Opavě?

Jedním slovem spokojenost. Nezapomenu na skvělé fanoušky, domácí hala byla, je a snad i bude vždy velmi slušně zaplněná. Napadne mě ještě třetí místo s Opavou nebo vyhrocené série play off třeba proti Děčínu nebo naposledy proti USK.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem spoluhráčům, vedení klubu, trenérům Davidu Klapetkovi a Petru Czudkovi, protože díky nim jsem mohl hrát basketbal na nejvyšší úrovni. Děkuji fanouškům za podporu a skvělou atmosféru nejen na domácích zápasech, děkuji své skvělé ženě a rodině za podporu.

Hodláte chodit na Opavu alespoň do hlediště?

Ano, dokonce už jsem se byl podívat na přípravu a dcerky se mě také ptaly, jestli budeme chodit na basketbal, takže když bude čas, určitě se rád zajedu podívat na bývalé spoluhráče, jak válčí.

Jakub Plaskura