VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dalibor Lhotský: I v polní kuši lze střílet jako Robin Hood

Opava /ROZHOVOR/ – V pátek je na programu vrchol ankety Nejúspěšnější sportovec okresu Opava 2010. Tedy slavnostní vyhlášení. Naše redakce na následujících řádcích představí dalšího z deseti nominovaných v kategorii jednotlivců dospělých. Volba padla na polního kušistu Dalibora Lhotského.

9.3.2011
SDÍLEJ:

Dalibor Lhotský, jednička opavské kuše.Foto: archiv Dalibora Lhotského

Opora oddílu opavských kušistů toho má již hodně za sebou. Loni například obsadila celkové deváté místo ve Světovém poháru. Lhotský byl také dvakrát druhý na republikových šampionátech v hale a venku.

Pro rodáka z Litultovic je polní kuše velkou láskou. Sám tvrdí: „Tento sport je především pro nadšence.“

Dalibore, co pro vás znamená být mezi desítkou nejlepších a soutěžit o primát nejúspěšnějšího sportovce v opavském okresu?

„Především je to odměna za minulý rok. Že někdo eviduje mé úspěchy. Že se někdo o polní kuši dozví.“

Narážíte na uplynulou sezonu. Panuje s ní spokojenost?

„Bylo i lépe, ale jakž takž mohu být spokojen. Oproti předminulé určitě. Tenkrát nevydržela zbraň. Neobjevili jsme se na některých závodech, kde se mělo startovat atd.“

Kam až tedy budou sahat vaše ambice?

„Každý by chtěl být nejlepší. Je opravdu těžké odhadnout, koho kdo volil. Tady už hovoříme o osudu, o štěstí.“

Pojďme ještě k uplynulému ročníku. Kromě republikových podniků jste objížděl i ty světové. Konkrétně světový pohár. Dají se zahraniční a tuzemské závody nějakým způsobem porovnat?

„Samozřejmě doma je doma. Jste mezi známými, kdežto venku je to obráceně. Po organizační stránce se mnohdy stane, že české kušařské akce předčí zahraniční. Jde o individuální záležitost.“

Existuje ve světě vysloveně bašta polní kuše?

„Takhle přímo to nejspíš nelze říci. Chorvaté nebo Němci jsou dobří. Polní kuše je spíš pro blázny, nadšence. Někdo se jí začne věnovat sám, a někdy strhne někoho dalšího. Tento sport je třeba něco jako rybaření. Nikdy nebude masový.“

Pokud budeme mluvit o českých poměrech, je situace stejná?

„Ano, kušisty se stali většinou přeběhlíci z jiných střeleckých sportů, kteří se předtím věnovali například malorážce nebo lukostřelbě. Je to pro lidi, jež až tak nebaví fotbal apod.“

Vaše odpověď souvisí s další otázkou. Sice, jestli má polní kuše blízko k jiným střeleckým sportům?

„Osobně si sem tam zastřílím z luku. Opět je to individuální. Já třeba nemám pušku příliš v lásce, protože nadělá velký kravál. Na střelbu potřebuji klid. Komorní prostředí. Něco jako při tenise.“

Soustředění tedy hraje stěžejní roli.

„Všechno je o hlavě. Záleží to sice na více faktorech, ale střelba závisí i na maličkostech. Jak se kušista probudí apod. Výstřel musí přijít v pravý okamžik, tzv. na žlutou.“

Může se člověk třeba i „přesoustředit“? Z minulosti je nejznámější případ Američana Matta Emmonse, manžela naší nejúspěšnější střelkyně Kateřiny Emmons. Ten sice střílí z malorážky, ale asi všichni si pamatují, když při olympijském finále v Aténách před sedmi lety útočil na zlato, poslední ranou také trefil střed, ale na soupeřově terči, čímž spadl z průběžné vedoucí pozice až na osmou. Zažil jste někdy v polní kuši něco podobného?

„Něco podobného se mi už i stalo. Nebyla to poslední rána jako v Emmonsově případě, takže situace šla ještě částečně napravit.“

Emmonsovi se tehdy spousta lidí vysmívala, že takhle přišel o titul olympijského vítěze. Vy jste ho tedy schopen pochopit?

„Naprosto. Když člověk střílí, soustředí se pouze na terč. Nevnímá nic jiného. Někdy se prostě ustřelí.“

Máte nějaký podobný zajímavý zážitek z kušařských závodů?

„Za raritu můžeme považovat to, jestliže šípem zasáhnu jiný šíp. Lidé si myslí, že podobnou ránu může vypálit pouze Robin Hood, ale čas od času se to přihodí i v našem sportu. Sice výjimečně, ale přihodí. Za takových okolností se šípy schovávají. Střelci si je ponechávají jako suvenýr, vzpomínku.“

Stal jste se svědkem toho, že byl někdo střelou z polní kuše zraněn?

„Musím zaklepat, ale ne. Někdy se to stane. Kuše sama spustí a tětiva vás brnkne o prsty. Vím ovšem, že třeba trenér lukostřelců utrpěl ránu do břicha. U nás se však nic podobného díky bohu nepřihodilo.“

Jak byste charakterizoval opavský oddíl kušistů?

„Existuje od roku 1982. Základ tvořili lukostřelci, kteří se posléze dali na kuši. Nyní máme šest aktivních členů, s nimiž objíždíme jednotlivé podniky.“

Dá se říct, že na republikové úrovni patříte ke špičce?

„Celkem je u nás šest klubů. Nacházíme se někde uprostřed. Největší členskou základnu má oddíl Otrokovic.“

Kde kušisté trénují?

„Trénujeme za minigolfovým hřištěm za opavským koupalištěm v Městských sadech, ale třeba já jsem rodákem z Litultovic, kde bydlím a pracuji v místní kovovýrobně Union. Šéf mi vychází vstříc a společně s dalším oddílovým kolegou mohu trénovat v prostorách fabriky.“

Kolik v průběhu sezony investujete do zbraně?

„Záleží to na tom, kolik zničím šípů. Jestli rupnou ramena kuše. Jedno stojí tři tisíce. Od toho se pak odvíjí celková investice.“

Zbraň je nejspíš potřeba i pravidelně seřizovat, že?

„Dneska už je to všechno hodně vymáknuté. Těžko se to vysvětluje. Většinou se dolaďují mířidla. Někdy je třeba prodloužit nebo zkrátit tětivu. Úpravy jsou různého druhu.“

Pořadatelství letošního halového republikového šampionátu v polní kuši připadlo Opavě. Můžete celou akci čtenářům přiblížit?

„Tato akce se bude konat druhého a třetího dubna v tělocvičně školy na Mařádkově ulici. Všichni jsou samozřejmě srdečně zváni. Organizátorem tohoto MČR je náš oddíl TJ Opava. Celkem budeme připravovat dvaatřicet stavů, na kterých se bude střílet.“

Spočívá hlavní rozdíl mezi halovými a venkovními závody v povětrnostních podmínkách?

„Určitě. V hale je teplo, bezvětří. Neprší. Kušista si na tyhle věci nemusí dávat pozor.“

Pokud na střelnici fouká, mění zásadně kušista svou taktiku?

„Musíme s tím počítat. Jestliže je vítr, nemířím třeba metr do strany, na to má zbraň svou rychlost, ale je třeba to brát na zřetel.“

Trpí nejenom polní kuše, ale střelecké sporty obecně nedostatkem diváků? Přece jen během závodů musí být klid a prostor pro fandění není žádný anebo velmi omezený. Divácky proto nejspíš nejde o kdovíjak atraktivní záležitost.

„Vystřelíme tři šípy, jdeme k terči a zapisujeme si body. Samozřejmě, většinou se na tyto akce chodí dívat víceméně rodinní příslušníci či nadšenci.“

Třebaže jste již ostřílený mazák, což v polní kuši asi platí dvojnásob, čeho všeho byste ještě chtěl ve své kariéře dosáhnout?

„Roky přibývají. Neříkám, že jsem nějaký veterán, ale je to o to těžší. Rád bych v budoucnu vyhrál Světový pohár, evropský či světový šampionát, i když je to náročné předsevzetí.“

A myslíte si, že je to ve vašich silách?

„Všechno opět záleží na tom konkrétním dni a mém rozpoložení. Další šanci budu mít na letošním ME v Maďarsku.“

Petr Dušek

9.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slezský FC Opava - Sokolov 0:0
AKTUALIZOVÁNO
1 37

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

MSFL: Hlučín – Otrokovice 1:1

Velké zklamání v Hlučíně, domácí mají jen bod.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Medu je o osmdesát procent méně, tvrdí včelař z Velkých Heraltic.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Opavské chytré zastávky už jsou ve zkušebním provozu

Celkem na čtyřech zastávkách městské hromadné dopravy v Opavě byly během uplynulých dní nainstalovány takzvané inteligentní zastávky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení