VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klára Remešová se chce neustále zlepšovat

Krnov /ROZHOVOR/ - Mladá krnovská šermířka závodící za Ostravu letos u nás vyhrála, co se dalo, mistrovství České republiky i Český pohár.

11.8.2011
SDÍLEJ:

Klára RemešováFoto: Ivo Borna

Úspěšná krnovská šermířka letos na republikové úrovni vyhrála ve své kategorii, tedy fleretu kadetek, co se dalo. Stala si mistryní České republiky v jednotlivcích i v družstvech. Jen na mezinárodní úrovni se jí zatím moc nedaří, ale postupně stoupá vzhůru. Se sympatickou sedmnáctiletou slečnou s fleretem přinášíme rozhovor

Od kolika let šermujete?

Od desíti let, to je tak věk kdy se normálně začíná s šermem. Může se samozřejmě začít i dřív, ale nedoporučuje se to, protože ty zbraně jsou docela těžké. Těch deset let je tak nejlepší věk.

Jak jste se dostala k šermu?

U nás to není až tak populární sport, ale já jsem se k němu dostala přes kamaráda tady z Krnova. Byla to v podstatě náhoda. Byli jsme na jedné oslavě narozenin a on říkal, že šermuje. Tak jsem říkala, že bych to taky chtěla zkusit. A dopadlo to tak, že já šermuju pořád a on už ne.

A jak si začínající šermíř vybere zbraň mezi kordem, šavlí a fleretem?

No já jsem neměla ani moc na vybranou, protože v Opavě, kde byl vlastně nejbližší oddíl, převažuje fleret. Kord se tam třeba vůbec neučí. Učí se tam fleret a šavle, ale ta šavle minimálně. Takže jsem rovnou dostala fleret do ruky a nijak nad tím nepřemýšlela.

Je mezi jednotlivými zbraněmi a šermováním s nimi tak velký rozdíl?

Rozdíly tam jsou, i když mezi kordem a fleretem je rozdíl jen malý, šavle je úplně něco jiného. Fleret jako zbraň je z nich nejlehčí. Rozdíl mezi fleretem a kordem je v té číšce, která chrání ruku. U kordu je taková zvonovitá a u fleretu je jenom takové kolečko. A samozřejmě u všech zbraní jsou rozlišné čepele.

Jak se šermíř specializuje? Může se třeba říct, že někdo má předpoklady na fleret, někdo na šavli, někdo na kord?

Většina fleretistů dělá třeba to, že když jim fleret nejde, tak přecházejí na kord. A většina těch dobrých kordistů měla předtím fleretovou průpravu.

Máte nějaký šermířský vzor?

Ani ne, ale je spousta výborných šermířů, kteří se mi líbí. Obdivuji Valentinu Vezzali, to je italská šermířka, ona je dvojnásobná nebo dokonce trojnásobná olympijská vítězka.

A vy jste začínala v Opavě, kdo vás vedl?

Začínala jsem pod vedením pana Hrušky, on se specializuje na ty nejmenší a začínající šermíře. Potom, když už jsem dostala do sebe ty základy, tak mě dostal na starost trenér Ivo Borna.

Pak jste přešla do Ostravy.

Chtěla jsem se dále rozvíjet a v Opavě už nebyly takové podmínky, takže jsem přešla do ostravského oddílu. Trénuje mě Petr Neshoda, on je ředitel základní školy v Porubě, ke které patří naše šermírna, tam máme tréninky.

Jak vypadá trénink šermíře?

Tak jako všude jinde začínáme rozběháním a rozcvičkou, u toho se zahraje nějaká hra, abychom se rozhýbali. Pak se trénují většinou nohy. Všichni se postavíme do střehu na jednu čáru a trenér naproti nám se pohybuje a my musíme udržovat neustále stejnou vzdálenost. Jde o to, abychom se rozpohybovali a zrychlili posuny a odsuny. Takže trénink rozhodně není jenom o samotném šermu.

Jak často trénujete?

Trénuju třikrát týdně vždycky po dvou hodinách. Ale od příští sezony budou tréninky trochu delší. Někdy jezdím ještě na trénink do Opavy.

Jsou nějaká šermířská soustředění?

Ano jsou, jezdím do Bystřice nad Pernštejnem, je to v srpnu vždycky na týden. Je to soustředění pro šermíře do dvaceti let, ale jezdí tam i starší, kteří pomáhají s trénováním těch mladších. Je to specializované jenom pro fleretisty. Kordisti a šavlisti mají zase svoje.

Co má vlastně šermíř všechno na sobě? Jaká je výzbroj šermíře?

Kromě zbraně, musí mít bezpodmínečně vytažené podkolenky. Kdyby je měl shrnuté, může za to být postih při samotném zápase. Pak jsou šermířské kalhoty. Holky mají prsní kryty, kluci je samozřejmě nenosí. A pak máme tzv. podvestičky, které jsou jenom na ozbrojené ruce, podle toho kterou šermíř šermuje.

A na tom je už ten bílý oblek, dalo by se říct dres, tím se provléká elektrická šňůra. A nahoru se pak u fleretu a u šavle dává elektrická vesta, která zaznamenává zásahy soupeře. A na hlavě máme masku s chráničem krku. Vpředu to hledí je ze spleteného drátu, aby přes to bylo vidět na soupeře. Ono to vypadá, že přes to vůbec vidět nejde, ale člověk to při šermu už vůbec nevnímá.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kam byste to chtěla se šermem dotáhnout?

Samozřejmě každý má nějaké ty cíle, že by chtěl jít nejvýš, co se dá. Musí se pro to dělat opravdu hodně, aby se člověk dostal do špičky. Já si třeba myslím, že pro to zatím dělám pořád málo. Nedokážu se ještě pořádně vyhecovat, ale už se lepším (směje se). Třeba na Olympiádu bych se chtěla podívat, ale to je ještě hodně daleko.

Je u nás velká konkurence?

V Česku v mé kategorii ani ne, ale v zahraničí určitě. V zahraničí se mi zatím na soutěžích moc nedaří. Můj zatím největší úspěch v minulé sezoně bylo třinácté místo z Rumunska. I když tam jsem měla trochu smůlu. Vyhrála jsem celou základní skupinu a pak mě porazily jednou v eliminacích a pak jednou v opravě. Takže jsem se dvěma prohrami skončila až třináctá. Průběžně jsem vedla. To mě hodně mrzí, že jsem nevyhrála, mohl to být první dobrý výsledek ze zahraniční soutěže.

Kolik je u nás asi šermířů?

To je těžké. Svazové stránky sice uvádějí nějaká čísla, ale je tam započítáno i hodně členů klubů, kteří nejsou aktivní.

Co Klára Remešová a dospělá reprezentace?

Je tam dost velká konkurence, máme docela kvalitní šermířky. Ale snažím se jim vyrovnat a docelamito jde. Když to řeknu hodně odvážně, tak do dvou let už se jim vyrovnám úplně.

Kdy začíná nová sezona?

V září, stejně jako školní rok. Předtím ještě absolvuji letní přípravu. Do toho se počítá to soustředění. Ale člověk musí dělat i něco navíc, takže musím chodit běhat a hodně jezdím na kole. Píchla jsem kolo na nové cyklostezce, tak jsem naštvaná (směje se). U šermu jsou důležité hlavně nohy, hodně pohyblivé. A samozřejmě kromě té fyzické stránky se hodně šermuje hlavou.

A jak jde dohromady sport a studium?

No někdy se docela divím, ale mě to docela jde. Nemám ani žádný individuální plán. Samozřejmě když člověk jezdí po závodech, tak má vyšší absenci. Ale teď ve druhém ročníku jsem měla jedinou trojku, takže to dopadlo dobře.

A co po střední škole?

No chtěla bych na vysokou školu, ale ještě nemám úplně vybráno. Zvažuji určitě nějaký humanitní obor. Chtěla bych někam, kde se dělá fleret na dobré úrovni, takže Brno, Praha nebo Ostrava. Uvažovala jsem o Olomouci, ale tam se dělá jenom kord a ten já nemám moc v lásce.

Autor: Pavel Habram

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cyklostezka. Ilustrační foto.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Veřejné prostranství v okolí Červeného kostela v Hlučíně. Ilustrační foto.

Červený kostel se dočká změn

Souhrn fotbalového víkendu

/VÝSLEDKY, FOTOGALERIE/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

Festival Hrady přilákal do Hradce tisíce návštěvníků

/VELKÁ FOTOGALERIE/ Na dvou pódiích se vystřídala dvacítka kapel a interpretů

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Od Domu kultury Petra Bezruče v Opavě až po obchodní centrum na konci Kateřinek se bude pokládat nový asfalt.

AKTUALIZOVÁNO

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Po střeleckých hodech přišel půst. Opavští fotbalisté v sobotu na domácím trávníku uhráli se Sokolovem pouze bezbrankovou remízu. Slezané přitom v prvním poločase měli několik šancí, ani jednu ale neproměnili.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení