Vedení obce chtělo situaci urychleně řešit, ale zatím se mu to podařilo jen částečně. „Snahou bylo zajistit náhradní prodej potravin a masa, což se nám nepovedlo. Jako jediné se nám však podařilo sjednat pojízdnou prodejnu s pečivem z Raduně,“ sděluje zdejší starostka Danuše Lenková.

Čerstvé rohlíky a chleba se v Uhlířově mají prodávat tři dny týdně vždy ráno. Pro ostatní potraviny však musí místní vyrážet buďto až do Otic nebo Opavy. A už jen to se pochopitelně lidem prodraží. Obec by ráda otevřela své vlastní potraviny, ale na to jí zkrátka nezbývají peníze. „Během roku se pokusíme stávající problém řešit, ale zatím zůstává ten obchod uzavřený. Přitom tu budovu stavěli občané ještě při akci Z, a teď ji Tempo prodává za těžké peníze,“ neskrývá své zklamání nad současným vývojem Danuše Lenková.

Uhlířov však není zdaleka jediná obec na Opavsku, která přišla o své „potraviny“. Například zmiňované obchodní družstvo Tempo má podle svého předsedy Davida Aichmaiera v republice asi 95 prodejen, a to právě zejména na vesnicích. V dnešní době ale musí nejednu z nich rušit kvůli výrazné prodělečnosti.

„Kromě Uhlířova jsme byli nuceni uzavřít nedávno například prodejnu také ve Štáblovicích. U těchto obchodů je totiž velmi malý obrat a jejich provoz je nerentabilní. Dříve to bylo jednoduše jiné. Hlavně v sedmdesátých letech, kdy byla naprosto jiná konkurence a postavení na trhu,“ vysvětluje David Aichmaier.

Podle něj přeje moderní doba hlavně samoobslužným marketům, zatímco pultový prodej a obchody v menších obcích slouží lidem hlavně jako místo k doplňkovým nákupům. Nepsané pravidlo v tomto oboru prý dnes zní, že otevírat novou nebo udržovat původní prodejnu se dnes vyplatí již jen v obcích, jejichž populace čítá více než tisíc obyvatel.

Hrozí tedy, že epidemie zavírání obchodů s potravinami se brzy rozšíří také do dalších míst na Opavsku. A tamní obyvatelé proti tomu nic nezmohou.