VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Policejní ředitel: Další odchody by znamenaly ohrožení bezpečnosti

Ostrava – Jen krůček od propasti. I takto by se dala charakterizovat situace, v níž se nachází Policie České republiky. Ochránců zákona je stále méně, kriminalita stoupá a její objasněnost klesá.

13.5.2012 6
SDÍLEJ:

Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Tuhý.Foto: Deník/Jaroslav Perdoch

Na téměř kritický stav upozorňují nejen samotní policisté, ale také zástupci obcí a měst, kteří se netají svými obavami o bezpečnost občanů. Ministrovi vnitra i předsedovi vlády zasílají dopisy.

Problémy hlásí všechny kraje, výjimkou není ani moravskoslezský region, který je co do počtu trestných činů na druhém místě v České republice. Vloni zde policisté evidovali téměř 42 500 zločinů, což je třináct procent z celkové kriminality.

V Moravskoslezském kraji ale slouží jen necelých deset procent všech policistů z republiky. Jejich počet se v posledních dvou letech snížil o několik set. Zatímco počátkem roku 2010, kdy po transformaci severomoravské vznikla moravskoslezská policie, sloužilo v jejích řadách téměř 4200 policistů, nyní je to jen 3841.

„S tímto stavem můžeme pracovat, ale nejsem s ním spokojený," uvedl pro Deník ředitel moravskoslezské policie Tomáš Tuhý. Vážné potíže by podle něj ale nastaly ve chvíli, kdy by počet policistů klesl pod 3800.

Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Tuhý.

„Věřím, že postupně bude docházet ke zlepšení. Od května můžeme například přijmout dvacet policistů. Rozpočet, který máme, nám garantuje, že do konce letošního roku nebudeme snižovat stavy. Nemáme ani potřebu snižovat služební příjmy policistů," řekl šéf moravskoslezských policistů. 

ROZHOVOR: „Vím, že nálada není dobrá," říká pro Deník ředitel moravskoslezské policie Tomáš Tuhý

Již bezmála dva a půl roku šéfuje Tomáš Tuhý moravskoslezské policii, která vznikla 1. ledna 2010 transformací z tehdejší severomoravské policie. Pod jeho vedením prošla policie řadou změn. Mnohé z nich byly ovlivněny nepříznivou ekonomickou situací. Ta přinesla až drastická úsporná opatření, která se projevila i výrazným snížením počtu policistů. To společně s dalšími faktory znamenalo i nárůst kriminality a pokles objasněnosti.

Je situace opravdu tak vážná?

Ke konci letošního dubna máme 3841 policistů. Od roku 2010 jsme přišli o několik set policistů, a to je hodně. Projevuje se to hlavně tím, že policisté nejsou v ulicích vidět jako kdysi, což občané určitě sami zaregistrovali.

Jste schopni s takovým počtem zajistit bezpečnost v kraji?

S tímto stavem můžeme pracovat, ale vidím ho jako nedostatečný. Jako ředitel nejsem s touto situací spokojený.

Existuje nějaká kritická hranice, která by již znamenala ohrožení bezpečnosti občanů?

Nehovořil bych přímo o kritické hranici. Pokud bychom se ale dostali pod 3800 policistů, způsobilo by to zásadní problémy. V tu chvíli bychom zřejmě na některých útvarech nebyli schopni zabezpečit nepřetržitý provoz. Už nyní je velké procento útvarů nastaveno na nejnižší hodnotu, to znamená, že má minimální početní stav. Pokud by došlo k dalšímu poklesu, tak by útvar nedokázal plnit dostatečně úkoly v požadovaném rozsahu. Potom bychom jej museli převést do statusu policejní stanice.

Co to znamená?

Na rozdíl od útvaru s nepřetržitým provozem má policejní stanice stanoveny určité úřední hodiny. Občanovi je k dispozici pouze v těchto vymezených hodinách. Po zbývající dobu je činnost zajišťována z nejbližšího obvodního oddělení. To by z pohledu občana bylo samozřejmě nevýhodné, protože by neměl nepřetržitou dostupnost policie ve svém městě či obci a muselo by se to zabezpečovat odjinud. Nehovořím o provozní ekonomice, která na tento fakt navazuje.

Sám jste ale říkal, že už nyní jedou mnohé útvary na doraz. Bylo by v jejich silách při dalším snížení počtu policistů zajistit bezpečnost i v regionech, kde působí jen policejní stanice?

Mám obavy, že bychom při celkovém stavu pod 3800 policistů nemohli garantovat, že policie bude schopna v reálných časech dojet a pomoci občanovi, pokud by se dostal do nějaké komplikované situace.

Kolik policistů vidíte jako ideální stav?

Spíše bych hovořil o optimálním stavu a ten pro Moravskoslezský kraj vidím někde kolem čtyř tisíc policistů. Je nám jasné, že v současné situaci není reálné požadovat stejný počet policistů jako při vzniku Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2010. Vnímáme krizi, jsme schopni se uskromnit v některých činnostech a nastavit systém efektivněji i s menším počtem policistů. Tento trend razíme již od vzniku moravskoslezské policie. Dovedu si představit, že optimální fungování lze zajistit se čtyřmi tisíci policisty.

Hranice čtyř tisíc policistů je ale vzdálenější než kritická hranice 3800…

To ano, ale věříme v postupné zlepšování. Od května jsme získali dalších dvacet tabulkových míst. Vyjednáváme s jinými krajskými ředitelstvími, kde máme v tuto chvíli odveleny policisty z našeho kraje, kteří v rámci služby odjeli již dříve do středních Čech a do Prahy. Řešit chceme zejména sociální případy, kdy byl policista odvelen, má tady rodinu, závazky a musí dojíždět například do Prahy. Teď je můžeme stáhnout a nasadit v oblastech Moravskoslezského kraje, kde se nám zvýšil počet trestných činů a kde je zvýšená kriminalita.

A co noví policisté? Možná se pletu, ale od roku 2010 jsem neslyšel, že by policie přibírala nové lidi.

Máte pravdu. Od roku 2010, kdy moravskoslezská policie vznikla, jsme policisty nepřijímali. Policejní prezidium nám tehdy s ohledem na ekonomickou situaci určilo početní stavy, se kterými bychom měli pracovat. A tím jsme se dostali do personálního převisu. To znamená, že jsme měli více policistů, než kolik bylo stanoveno. Policisté, kteří nám v průběhu dvou let odcházeli, tak nebyli nahrazeni novými. Nemáme žádné nováčky. Pracujeme jen s policisty, které máme momentálně k dispozici.

Bez nových policistů se ale dříve či později neobejdete. Co když vám nečekaně odejde najednou více policistů a z jiných krajů nebude nikdo k mání?

Pro případ jakýchkoliv odlivů jsme v našem kraji přijali takové opatření, abychom policisty, kteří budou odcházet, nahradili. Je také předpoklad, že bychom mohli otevřít nábor.

Nechci dopustit, aby docházelo ke snižování počtu policistů v Moravskoslezském kraji. Garantujeme, že pokud někdo odejde, najdeme za něj náhradu, ať již přesunem z jiného krajského ředitelství, nebo novým náborem.

Na nedostatek policistů a s tím spojené zhoršení bezpečnostní situace si stěžuje i vedení mnoha měst a obcí. Jste s nimi v kontaktu, jednáte o tom?

Samozřejmě jsme v kontaktu. Máme společný cíl a tím je bezpečnost občanů. Tlak samosprávy na to, abychom společně řešili tento problém, je v poslední době velký. Jsou tu nejenom návrhy na společné působení Policie České republiky a městské policie. Tam, kde městská policie není, se snažíme připravovat preventivní programy, kterými města přispívají na projekty, jež by mohly eliminovat kriminalitu. Víme také o aktivitách samospráv ve vztahu k ministerstvu vnitra a dokonce i vládě. Starostové různými dopisy upozorňují na tíživou situaci, kterou musí řešit. Žádají také navýšení počtu policistů ve svém regionu.

To vypadá, jako by města a obce měly lepit díry v rozpočtu ministerstva vnitra.

To určitě ne. My rozhodně nechceme přenášet problém, který s sebou nese ekonomická krize, na samosprávy. Stát by se měl primárně postarat o bezpečnostní složku tak, abychom dokázali plnit stanovené úkoly vyplývající ze zákona.

A pokud se stát nepostará?

Stejně jako řada dalších policistů to vnímám tak, že před sebou hrneme problém, který v případě, že nedojde k nějakému stabilizování, může narůst do obřích rozměrů. Pak se může stát, že nebudeme schopni plnit úkoly dané současnými zákony.

V poslední době jsme svědky situací, kdy policie, a to nejen v Moravskoslezském kraji, přesouvá své síly do problémových oblastí. Není to na úkor dalších míst?

Bohužel ano. Nemáme takový potenciál policistů, abychom byli schopni síly rovnoměrně rozložit do celého kraje. Když přijmeme konkrétní opatření v jedné lokalitě, může se to projevit v jiné. Například když se zaměříme na Karvinou, zvýší se nám kriminalita na Opavsku, a když to není na Opavsku, tak v Ostravě a podobně.

Před chvílí jste hovořil o optimální hranici čtyř tisíc policistů. S požadavky na navýšení počtu policistů ale přicházejí i další kraje. Na všechny se zřejmě nedostane. Proč by měl uspět právě Moravskoslezský kraj?

Nejprve několik čísel. Kriminalita v našem kraji se podílí třinácti procenty na celkové kriminalitě v České republice. Vloni jsme evidovali téměř 42 300 trestných činů, což je přibližně třináct procent celkové kriminality. Jsme tak druzí v republice. V našem kraji ale slouží jen necelých deset procent všech policistů.

Je také nutné si uvědomit, že jen samotné městské ředitelství Ostrava počtem trestných činů převyšuje hned osm krajských ředitelství v České republice. Karviná převyšuje čtyři krajská ředitelství. Můžeme také například sečíst Bruntál, Opavu a Nový Jičín, a zase bychom převyšovali některá krajská ředitelství.

Proč je tak vysoká kriminalita právě v našem kraji? Čím se Moravskoslezský kraj liší od jiných regionů?

Je to specifický region. Svou roli sehrávají sociální problémy. Významné procento pachatelů trestných činů představují recidivisté nebo lidé dlouhodobě nezaměstnaní. Dalším faktorem je, že sousedíme se dvěma státy, což přináší příhraniční kriminalitu. V našem kraji řešíme i divácké násilí, které je u nás zřejmě největší v celé České republice. Máme zde fotbalové a také hokejové fanoušky, přičemž některé kluby mají opravdu radikální příznivce. Bezpečnostní opatření, která přijímáme, se netýkají jen domácích zápasů. Musíme zajišťovat bezpečnost i na teritoriích jiných krajských ředitelství. S fanoušky vyjíždíme i ven, chráníme například občany, kteří se s nimi přepravují stejnými dopravními prostředky. Je to velmi náročné.

Nálada mezi policisty není zrovna dobrá, to ale určitě víte sám…

Věřím, že se situace začne postupně zlepšovat. Mohu naše policisty ubezpečit, že rozpočet garantuje, že do konce letošního roku nebudeme snižovat stavy. Nemáme ani potřebu snižovat služební příjmy policistů. Právě snižování příjmů je velké demotivační opatření, které v průběhu dvou uplynulých let vedlo k tomu, že nám odešla řada policistů. Policisté jsou ve špatné náladě. A já to chápu. Stav, který nastal, srazil jejich služební příjmy o několik let zpátky. Ti lidé mají své rodiny, mají hypotéky, závazky a řada z nich se dostala do tíživých sociálních problémů.

A perspektiva na rok 2013?

To vše se bude odvíjet od toho, jak bude nastaven státní rozpočet. Předpokládám, že se tyto věci začnou řešit v polovině letošního roku.

Autor: Jaroslav Perdoch

13.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Festival Hrady.cz v Hradci nad Moravicí.
AKTUALIZOVÁNO
38

Moravské hrady.cz aneb Festivalový Hradec je v plném proudu

Ilustrační foto.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Opavské chytré zastávky už jsou ve zkušebním provozu

Celkem na čtyřech zastávkách městské hromadné dopravy v Opavě byly během uplynulých dní nainstalovány takzvané inteligentní zastávky.

Převrácený náklaďák zablokoval silnici ze Skřipova do Staré Vsi

Dvě jednotky hasičů zasahovaly v pátek 18. srpna 2017 u dopravní nehody nákladního automobilu u Skřipova na Opavsku. Vůz se převrátil na bok a zablokoval celou komunikaci.  

Letní měsíce zastavily pokles nezaměstnanosti v okrese

Pokles nezaměstnanosti se na Opavsku zastavil a počet uchazečů o práci velmi mírně stoupl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení