Horská obec Bílá, která teď každoročně láká tisíce lyžařů na zdejší svahy, i proto padla do oka gestapu. Nacisté v Bílé umístili posádku pohraniční stráže, služebnu gestapa v hájence u silnice v blízkosti dnešního obecního úřadu a provizorní věznici pro obyvatele zatčené při pokusu o přechod hranice a podezřelé z činnosti proti okupantům.

Vyslýchali je a mučili. Povídá se, že se při výslechu používalo několik stupňů krutých metod. Příslušníci gestapa nejdříve strkali zatčeným špendlíky za nehty, strhávali kůži z dlaní nebo trhali nehty. Oběti válečných útrap připomíná v obci pomník.

V budově gestapa bývali vojáci

Velká růžová vila ve Slovanské ulici v Novém Jičíně byla podle historika Muzea Novojičínska Jana Čípa za druhé světové války sídlem gestapa v dnešním okrese Nový Jičín. „V Novém Jičíně byla takzvaná hraniční stanice," uvedl Jan Číp a dodal, že Němci neměli tolik lidí, aby mohli mít štáby gestapa například v každém městě.

„To bychom se museli podívat po jiných útvarech, jako byla například protipartyzánská škola, ale to by bylo něco jiného," poznamenal historik. Trochu paradoxní je, že později v objektu sídlila Okresní vojenská správa Nový Jičín. Dnes je tato nemovitost podnikatelským objektem.

Pod opavskou služebnu spadala řada gestapáckých poboček

Také ve slezské metropoli mělo gestapo svou služebnu. A to dokonce velmi významnou. Jak se píše v článku kurátora Národního památníku druhé světové války v Hrabyni Ondřeje Koláře, opavské úřadovně podléhaly pobočky v Jeseníku, Šumperku, Lanškrouně, Šternberku, Novém Jičíně a také ve Svinově. Gestapácká služebna byla v Opavě zřízena nedlouho poté, co město v říjnu 1938 obsadili němečtí vojáci. Základ tvořili příslušníci operační skupiny gestapa z polské Vratislavi.

„V případě Opavska panovaly poměrně specifické bezpečnostní poměry, jelikož zde oproti většině Říšské župy Sudety převažovalo české obyvatelstvo a již během podzimu se zde začaly formovat první odbojové skupiny," líčí Ondřej Kolář důvody, proč se gestapo v Opavě usídlilo, co nejdříve to bylo možné. V Kolářově článku se také uvádí, že při poválečném vyšetřování se podařilo zjistit jména 140 pracovníků opavské služebny, mezi nimiž bylo i 14 žen. Celkový počet osob, které zde během války sloužily, však nejspíš bude ještě vyšší.

V domě, kde sídlilo gestapo, je dnes finanční úřad

Ten dům v českotěšínských Masarykových sadech má sice krásnou novou fasádu, ale pro válečné pamětníky je to stále ‚dům hrůzy'. Za války tam sídlila německá státní policie gestapo. Budova z roku 1874 sloužila zprvu úředníkům Těšínské komory a jako první se tam nastěhovala Rakouská báňská a hutní společnost. Po vzniku Československé republiky se stala domem vnucené správy bývalých arciknížecích statků ve Frýdku.

Mezi významné mezníky patří rok 1921. Dne 5. září byla v části historické stavby zahájena výuka první české střední školy s názvem České reformní reálné gymnázium Slezské matice osvěty lidové v Českém Těšíně. V provizorních podmínkách se vyučovalo až do roku 1935.

V letech 1939 až 1945 v budově pobývalo gestapo, což připomíná kovová pamětní deska se symbolickou postavou muže drceného mezi balvany od akademického sochaře Štěpána Mikuly. Od roku 1945 až do roku 1993 mělo v ní sídlo ředitelství Státního statku Karviná. Dnes je bývalá panská úřednická budova rezidencí finančního úřadu.

Šéf těšínského gestapa Quido Magwitz, přestože místo jeho pobytu v Německu bylo známo a bylo proti němu vzneseno obvinění, nikdy odsouzen nebyl.

V dnešní ulici Odboje v Ostravě nedaleko městské nemocnice na Fifejdách stojí dům, který býval v době protektorátu služebnou gestapa.

FOTO: V DNEŠNÍ ULICI ODBOJE v Ostravě nedaleko městské nemocnice na Fifejdách stojí dům, který býval v době protektorátu služebnou gestapa. Postaven byl v modernistickém slohu v roce 1934 a projektovali ho architekti Karel Roštík a Jaroslav Stockar-Bernkopf. Již 14. března 1939 přibyla do Ostravy skupina příslušníků III. oddělení gestapa, a již za pár dnů se jejich počet rozrostl na sedmdesát. Objekt jim vyhovoval, protože v jeho podzemí bylo velké množství místností, které se daly přebudovat na cely a výslechové místnosti. Součástí zdejšího oddílu gestapa byl vězeňský tábor v nedaleké Rybnické ulici (dnes Českobratrské). Odtud vězni putovali do koncentračních táborů, nebo na popraviště. V čele ostravského gestapa stálo sedm velitelů prvním byl Gehard Wagner, posledním a nejhorším Wilhelm Lehmann. Původní pamětní desku obětem, které zde zahynuly, někdo odstranil nebo odcizil. Snímek: Deník/Miroslav Kucej

V tomto domě za války sídlilo gestapo, dnes je tam finanční úřad.

FOTO: V TOMTO DOMĚ za války sídlilo gestapo, dnes je zde finanční úřad. Snímek: Deník/Tomáš Januszek

Budova na Slovanské je dnes sídlem podnikatelských subjektů, za druhé světové války tam bylo gestapo.

FOTO: BUDOVA NA Slovanské je dnes sídlem podnikatelských subjektů, za druhé světové války tam bylo gestapo. Snímek: Deník/Ivan Pavelek