Více než dva miliony dnů prostonali lidé v Moravskoslezském kraji v prvním čtvrtletí. V tomto smyslu se náš kraj ocitl dokonce na první příčce v rámci republiky. A druhou zaujal v průměrné délce jedné nemocenské, která činila více než 47 dnů.

„Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku o 41 351 případů ukončených dočasných pracovních neschopností méně než ve stejném období roku 2015. Prodloužila se ale průměrná doba stonání lidí na takzvané neschopence. Zatímco ve sledovaném období roku 2015 činila zhruba 37 dnů, letos to bylo téměř 40 dnů," shrnuje celorepublikové údaje Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.

Nadprůměrně

Jak doplnila, o téměř týden déle, než činil celorepublikový průměr, byli dočasně práce neschopní lidé z Moravskoslezského kraje 47,19 dne, těsně za nimi se umístili lidé ze Zlínského kraje 47,10 dne.

„Naopak nejkratší doba pobytu pojištěnců na neschopence byla již tradičně zaznamenána v Praze. Tam byli pojištěnci nemocní zhruba 30 dnů," doplnila Buraňová.

Stejně jako loni, lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacích cest. Toto onemocnění bylo příčinou neschopenky pojištěnců ve více než 189 tisících případech, nejčastěji lékaři diagnostikovali akutní infekci dýchacích cest.

„Jestliže průměrná délka léčby byla zhruba 40 dnů, pak byli lidé s respiračními nemocemi doma relativně krátkou dobu. Například s chřipkou zhruba 13 dnů, s infekcemi dýchacích cest kolem 14 dnů. S nemocemi pohybové soustavy, které byly druhou nejčastější příčinou dočasné pracovní neschopnosti, lidé stonali mnohem déle průměrně 68 dnů," upřesnila Renáta Provazníková z ČSSZ s tím, že největší počet ukončených neschopenek v této skupině tvořily nemoci páteře.

K nemocem s časově náročnou léčbou pak patří onkologická onemocnění zhruba 184 dnů, tuberkulóza kolem 164 dnů nebo cévní onemocnění mozku 169 dnů.