Lidí, kteří nezvládají dluhy splácet, přibývá i v našem kraji

Lidem, kteří se dostanou do problémů, pomáhá v Ostravě od roku 2009 Poradna při finanční tísni. „Počty našich klientů jsou od té doby relativně stabilní. Nepozorujeme žádné větší výkyvy," uvedla Zdeňka Libišová Svobodová, vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni.

Žádné rezervy

Podle ní ale nelze vidět za nárůstem počtu lidí, kteří nezvládají řešit svou finanční situaci, ekonomickou krizi v předchozích letech či současná úsporná opatření a škrty. U klientů se tyto faktory podle ní projevují spíš urychlením celého procesu jejich zadluženosti.

„Naprostá většina našich klientů měla dluhy dávno před vládními úsporami. Často ale z přebytků svých rodinných rozpočtů nevytvářeli žádné rezervy," doplnila Zdeňka Libišová Svobodová.

Zároveň ale dodává: „Lidé naopak postupovali tak, že si brali další úvěry a případné přebytky svých rozpočtů využívali k jejich následnému splácení. Při zvýšení cen a snížení příjmů se tak mohli dostat do situace, kdy nejsou nadále schopni své úvěry splácet. Do této situace by se ale pravděpodobně dostali i při jiných událostech, například třeba při dlouhodobé nemocenské."

Špatný model hospodaření

Problém většiny klientů, kteří přicházejí do ostravské poradny, podle ní vzniká už v prvopočátku. Rodiny špatně hospodaří se svými příjmy. Stále platí, že zadluženost bývá velmi často problémem celé rodiny. Lidé, kteří jsou takzvaně zvyklí žít na dluh (nečekat s koupí nové televize, až si na ni našetří, a další podobné případy), tak předávají špatný model hospodaření s penězi na další generaci. Je to dáno také tím, že ve školách je finanční gramotnost stále většinou opomíjena, a mladí lidé tak nemají žádnou alternativu, kde se hospodaření s penězi naučit," míní vedoucí ostravské poradny.

Jak dodává, v některých případech se dá problém klientů poradny ještě nějakým způsobem vyřešit. „V dalších případech už to ale nejde. Dluhy jsou už tak vysoké, že pro ně neexistuje žádné komplexní řešení jejich situace. V takových případech jim alespoň můžeme vysvětlit, co je čeká v exekuci, jaká mají práva a povinnosti a jak se mohou bránit, pokud by byla exekuce prováděna způsobem, který zákon neumožňuje. Například to platí o případech, pokud by exekutor zabavil věci, které nejsou ve vlastnictví dlužníka," doplnila Zdeňka Libišová Svobodová.

Podle ní nenastal v posledních letech žádný posun v tom, kdy lidé začínají svou situaci skutečně řešit. Část z nich řeší své problémy relativně včas, ale naprostá většina klientů přichází až v době, kdy už mají povinnost zaplatit své úvěry celé najednou, případně mají i exekuce.

Půjčku brát jen v případě nutnosti

Podle šéfky ostravské poradny mají lidé ještě veliké rezervy při braní úvěrů. „Většinu úvěrů si lidé stále berou na věci, které nejsou nutné, jako je vybavení domácnosti, elektrospotřebiče, televize, dovolená, auto a další podobné. Obezřetnost často chybí i při samotném uzavírání smluv. Úvěrové smlouvy často nečtou, případně je podepisují, i když nerozumí obsahu, nezajímají se o podmínky splácení úvěrů ani o případné sankce za prodlení s placením. Toho poté využívá řada

firem a poskytuje úvěry za velmi nevýhodných podmínek. Lidé by si měli uvědomit, že jejich podpis dané smlouvy

K TÉMATU

Ze statistik vyplývá, že insolvenčních návrhů, které podali dlužníci u ostravského krajského soudu, rok od roku přibývá. Zatímco v roce 2008 jich bylo celkem 1005, o rok později už 1541, v roce 2010 jich bylo podáno 2844 a loni 4053.

ODBORNÍK NA TELEFONU: Trend života na dluh se asi netýká jen obyvatel ČR. Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou?

Odpovídá docent Igor Kotlán z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava:

Trend života domácností na dluh je realitou nejen v České republice a zejména v současném období hospodářských potíží a finančních krizí vyplouvají na povrch jeho negativa. Zdánlivě bezproblémové půjčky se stávají těžko splatitelné, a to nejen třeba kvůli poklesu osobních příjmů, ale také například z důvodu možného poklesu cen nemovitostí jako vhodných zástav hypotečních úvěrů.

S tím pak souvisí horší úrokové sazby nebo nutnost dodatečné zástavy. V ČR je zadlužení domácností ve srovnání se zeměmi eurozóny stále relativně nízké, ale tempo růstu zadlužování je dvakrát vyšší. Zlomovým byl zejména rok 2000, kdy začaly dluhy domácností rapidně růst a nyní se v souhrnu pohybují v částce vyšší než bilion korun. Pokud jde o strukturu zadlužení, výrazně převažují dlouhodobé úvěry na bydlení. Domnívám se však, že u některých jednotlivců jsou dluhy směrovány do velmi neracionálních oblastí, jakými jsou spotřebitelské úvěry (dovolená, hrnce či auto). To souvisí pravděpodobně se špatnou finanční gramotností některých sociálních skupin. Důsledkem je také nárůst osobních bankrotů.