VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejen v Beskydech, ale i pod Ostravou je stále uhlí

Region - Na padesát milionů tun uhlí v ochranném pilíři města těžaři jen tak nezapomenou

6.10.2012 7
SDÍLEJ:

Jednou z šachet, které v počátcích své existence těžily uhlí pod Ostravou, byl Důl Šalomoun. Vedle něho ale také doly Karolina, Jindřich a další.Foto: Ostravské muzeum

V současné době vyvíjejí těžařské firmy stále větší tlak na zahájení těžby uhlí v Beskydech a hlavně na Frenštátsku. Navzdory odporu tamních obyvatel. Ostraváci jsou proto rádi, že v jejich městě devastující těžba uhlí skončila.

Jenže se mýlí. Historický střed Ostravy totiž stojí na mohutném ochranném pilíři, který zabraňuje větším škodám, jež by mohly vzniknout v důsledku poddolování. Podle starších studií se zde ovšem nalézá více než padesát milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí.

V době záplav se dalo v přívozských koloniích plout na lodičkách. V případě poklesu půdy v důsledku poddolování by se takto dalo pádlovat i po Masarykově náměstí anebo třeba u chrámu Božského Spasitele.Bezstarostná těžba

V počátcích těžby uhlí na Ostravsku si majitelé nových dolů nedělali starosti s důsledky poddolování. Rubali uhlí jednoduše nejvýhodnějším směrem, bez ohledu na cokoliv. Když se ale v roce 1859 objevily škody na Quasigrochově mlýnu a na budově městské palírny alkoholu, ostravští radní se začali bránit. Stížnosti byly směřovány na Rothschildovy doly. Existují o tom komisionální zápisy. Okresní hejtmanství ve Frýdku proto rozhodlo o vytvoření ochranného pilíře pod městem. Jenže poškozených domů přibývalo. Ochranný pilíř města začíná od břehu Ostravice mezi Novou radnicí a Černou loukou, pokračuje k ulici Poděbradově a Českobratrské směrem ke třídě 28. října. Na východě se táhne okraj pilíře podél někdejší Žofínské hutě a na západě se táhne jeho hranice od Dolu Jindřich ke Komenského sadům.

Ochranný pilíř nutností

Podle nařízení horního revírního úřadu v Olomouci nesměly být pod ostravským náměstím (dnes Masarykovo) žádné sloje. Ty v sousedství musely mít plnou zakládku. K dalšímu územnímu rozšíření ochranného pilíře došlo po dohodě mezi starostou Ostravy, ředitelstvím Rothschildových kamenouhelných dolů a Horním inspektorátem Ferdinandovy severní dráhy v roce 1905. Ústřední část ochranného pilíře tvoří historické jádro města mezi Ostravicí a nádražím Ostrava-střed, mezi někdejší jámou Karolina a Rybnickou ulicí (dnes Českobratrskou), s koridory, na nichž jsou drážní těleso směřující k hlavnímu nádraží v Ostravě-Přívoze a Nádražní ulice.

Od sedmdesátých let předminulého století se pod centrem Moravské Ostravy nesmělo těžit uhlí. Okresní hejtmanství ve Frýdku nařídilo vytvořit takzvaný ochranný pilíř.

Jezero v centru města

Po druhé světové válce představovala celková plocha chráněného pilířového obvodu 119,5 hektaru. V roce 1964 se znovu začali odborníci zabývat možností těžby pod Ostravou. Nakonec se mělo ukrojit jen něco asi 18 milionů tun čisté těžby, tedy zhruba třetina dobyvatelného množství.

Hlavní obavu z odtěžování pílíře pod městem však vzbuzovala řeka Ostravice. Výpočty ukázaly, že by vznikla poklesová kotlina o ploše 4,5 hektaru, a to mezi Velkou ulicí, katedrálou Božského Spasitele, hotelem Imperial a rohem Jiráskova náměstí. Jestliže by dno Ostravice pod Sýkorovým mostem zůstalo na dnešních 205 metrech nad mořem, byl by pokleslý střed města níž. V případě mohutné povodně by celá oblast vytvořila souvislé jezero. Nový kostel by byl zatopen možná i do výše dvou metrů. Další varianta plánovačů dokládala, že by k povodni nedošlo, protože by se o 3,5 metru snížila také úroveň hladiny v Ostravici. Zátopám by zabránilo i prohloubení koryta řeky. K tomu ještě zbývá dodat, že problémem ochranného pilíře pod Ostravou se z historického hlediska podrobně a odborně zabýval největší znalec této problematiky Romuald Drlík.

Těžaři jednou přijdou

V poslední třetině minulého století došlo na území Ostravy k uzavření všech dolů a k ukončení těžby uhlí především v důsledku nerentability. Nicméně padesát milionů tun koksovatelného uhlí pod městem nebude jen tak lehce odepsáno, zvláště poté, co budou vyčerpány jeho zásoby na jiných místech. Již dnes uvažují experti o způsobu zakládky odtěžených prostor tak, aby pokles půdy byl prakticky neznatelný. To platí nejen o ostravském ochranném pilíři, ale také o zásobách uhlí v Beskydech. Jde totiž o obrovské bohatství.

Jednou z šachet, které v počátcích své existence těžily uhlí pod Ostravou, byl Důl Šalomoun. Vedle něho ale také doly Karolina, Jindřich a další.

Související články:

Fenomén zvaný brenpartyja. I před sto lety v Ostravě zabíjel pančovaný alkohol

Haldy v Ostravě. Jaký osud čeká umělé kopce?

K čemu dnes slouží areály ostravských šachet?

Autor: Boleslav Navrátil

6.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Žůrek soutěží pod číslem šest.
2

Bude Muž roku z Opavy?

Pohřešovaná Helena Kanalošová z Frýdku-Místku.
1

Policisté hledají dívku z dětského centra

Opavské kulturní léto se rozloučí multižánrovým Koupákem

/POZVÁNKA/ Městské koupaliště v Opavě ožije v sobotu 26. srpna náloží hudby a zábavy. Koná se zde totiž druhý ročník akce s názvem Koupák.

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Převzít do péče dítě o to má v Opavě zájem jen velmi málo rodin. Například v loňském roce se jich přihlásilo pouze devět, z toho dvě měly zájem jen o péči na přechodnou dobu

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

AKTUALIZOVÁNO

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

/ROZHOVOR, VIDEO/ Na hřišti pobyl pětadvacet minut, i tak toho Petr Zapalač stihl hodně. Třicetiletý záložník v barvách Slezského FC se nejdříve blýskl krásnou střelou, kterou brankář Toma vyrazil. O pár minut později se rozhodl centrovat a byl z toho gól. Hlavou se trefil Jan Žídek. Slezané tak slavili cenné vítězství 2:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení