VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostrava nebyla v roce 1968 mrtvé město. Podívejte se

Ostrava /ANKETA, INFOGRAFIKA K INVAZI VOJSK/ - Před 45 lety, tedy v noci na 21. srpna 1968, překročily spojenecké armády pěti států československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů obsadily území Československa. Invaze armád tak ukončila Pražské jaro, které mělo i v Ostravě svůj vývoj.

21.8.2013
SDÍLEJ:

Při obsazování krajských a městských úřadů v Ostravě naváděli v srpnu 1968 sovětské tanky spolehliví komunisté, kteří o svých úkolech věděli předem. Foto: Zdeněk Bernadt

V mnoha publikacích o jaru 1968 je Ostrava prezentována jako mrtvé město bez zájmu o politickém dění. Havířům prý stačí, když ve speciálních prodejnách na šachtách dostanou na rozdíl od ostatních občanů nedostatkové zboží.

Není to pravda. Ti, kdo se v tomto městě hlasitě hlásili k podpoře Pražského jara, to ale měli těžší než jinde. Soudruzi ve vedení kraje a města byli nejtvrdší bolševici v republice.

Generálmajor sovětské armády G. P. Jaškin, v srpnu 1968 vojenský velitel Ostravy, měl při obsazování města největší oporu v kolaborujících starých komunistech. První byl Hejzlar

Prvním mužem v Ostravě, který veřejně podpořil volání po demokracii a svobodě slova byl Zdeněk Hejzlar, ředitel základní školy v Ostrčilově ulici. Již v únoru 1968 napsal do tehdejší Nové svobody článek o nutnosti politických změn, které by naši zemi zbavily stalinských deformací. Ostravská StB okamžitě začala Hejzlara sledovat a vyšetřovat. Na 21. února, tedy v čase, kdy komunisté chystali oslavu třiceti let převzetí moci, uskutečnil Hejzlar první volnou diskusní tribunu v republice. Konala se v sále Nové radnice, zúčastnily se jí takové osobnosti jako profesor E. Goldstücker, historik K. Kaplan, publicista A. J. Liehm a další.

Probírala se otázka perzekucí padesátých let, svobody projevu, hospodářské reformy a podobně. Největší rozruch vyvolal redaktor ostravského rozhlasu Karel Biňovec, který v jedné relaci vyzval k renesanci demokracie a tvrdil, že s komunisty to nepůjde. V další relaci citoval článek ústavy zaručující svobodu slova a tisku. Hned poté mu bylo vyhrožováno smrtí. Rozhlas přesto vysílal prohlášení svých redaktorů, že budou podporovat demokratizaci společnosti všemi prostředky.

V krajském deníku Nová svoboda bylo uveřejněno obsáhlé kolektivní interview redaktorů s Marií Švermovou o společenských deformacích v padesátých letech, o procesech a nespravedlivě odsouzených lidech. V budově Městského výboru KSČ v Ostravě měli 8. března aktiv kulturní umělci. Ale vzbouřili se a založili vlastní stavovskou organizaci také první v republice. Navrhovali politické změny.

Na snímku je neznámý Ostravan, který se v zoufalství posadil před sovětský tank, aby zabránil průjezdu obrněnců městem. Vše zastavily tanky

Později začala zaznívat nespokojenost i uvnitř stranického aparátu. Městská konference strany odvolala tajemníka Aloise Krále, který neoprávněně kritizoval novináře a nepochopil, co se vlastně v naší zemi děje. Pravda ovšem je, že mnozí partajní funkcionáři kritizovali nadřízené proto, aby se dostali na jejich místa. V březnu 1968 nebylo ovšem v Ostravě myslitelné, aby někdo mluvil o politickém pluralismu a ukončení vedoucí úlohy strany.

Ostřejší střety se objevily na krajské stranické konferenci v Ostravě. Delegátům nebyla po chuti exploze novinářské svobody, kritika práce padesátých let, inscenované procesy, probírané politické vraždy, články o T. G. Masarykovi. Reformní komunisté pak takové reakční názory napadli, hlasovalo se a odvolána byla většina krajských stranických tajemníků, nicméně vedoucí tajemník Oldřich Voleník ve funkci zůstal. Ten se pak zvláštním dopisem omluvil novinářům za to, že je kritizoval.

Pravda ovšem je, že novináři, spisovatelé, umělci a techničtí pracovníci z ostravských podniků neměli v té březnové době představu, kam vývoj vlastně směřuje. Vše bylo překotné a nejasné. Je ale podivuhodné, s jakou rychlostí ztratila komunistická strana svůj vliv v tisku, rozhlase a televizi; v té době vlastně sdělovací prostředky nikomu nepatřily, politický vliv v nich byl nulový. Nicméně reformní tlak narůstal a v politických stranách, národních výborech a v ostravských podnicích získávali vliv lidé prosazující reformy.

Vývoj jak se později ukázalo směřoval od snahy reformovat KSČ ke klasické formě demokracie, ke svobodě, demokracii a politickému pluralismu. A právě proti tomu, a nikoliv proti reformě KSČ, přijely v srpnu 1968 do republiky tanky. Nicméně je skutečností, že na jaře 1968 nebyla Ostrava městem, kde se jen trpně vyčkávalo, jak se politická situace vyvine.

Autor: Boleslav Navrátil

21.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cyklostezka. Ilustrační foto.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Veřejné prostranství v okolí Červeného kostela v Hlučíně. Ilustrační foto.

Červený kostel se dočká změn

Souhrn fotbalového víkendu

/VÝSLEDKY, FOTOGALERIE/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

Festival Hrady přilákal do Hradce tisíce návštěvníků

/VELKÁ FOTOGALERIE/ Na dvou pódiích se vystřídala dvacítka kapel a interpretů

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Od Domu kultury Petra Bezruče v Opavě až po obchodní centrum na konci Kateřinek se bude pokládat nový asfalt.

AKTUALIZOVÁNO

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Po střeleckých hodech přišel půst. Opavští fotbalisté v sobotu na domácím trávníku uhráli se Sokolovem pouze bezbrankovou remízu. Slezané přitom v prvním poločase měli několik šancí, ani jednu ale neproměnili.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení