„Ten nárůst je zvláštní. Od října, kdy začíná topná sezona, do prosince dva až tři případy. Za leden a únor celkem šestnáct výjezdů a čtyři desítky ošetřených. Jeden člověk na následky intoxikace zemřel," zamýšlí se nad letošní neobvyklou vlnou otrav oxidem uhelnatým mluvčí zdravotnické záchranné služby Lukáš Humpl.

Tichý zabiják

Tichý a rychlý zabiják, tak jej nazývají záchranáři. Nepáchne a je lehčí než vzduch, v místnosti se hromadí nahoře. Velice dobře se váže na hemoglobin v krvi, proto i malé množství způsobí závažné otravy. Od roku 2014 se proto trvalou součástí výbavy posádek záchranné služby stal i detektor oxidu uhelnatého.

„Nebyly výjimkou ani případy, kdy posádky přijely zachraňovat a samy se dostaly do nebezpečí," vysvětluje ředitel zdravotnických záchranářů Roman Gřegoř.

A doplňuje, že je to proto, že příznaky otravy jsou podobné jako u mnoha jiných onemocnění bolest hlavy, dušnost, nevolnost, závratě až poruchy vědomí. Jako příklad uvádí nedávný zásah v restauraci ve Vratimově, kam byli záchranáři přivoláni ke staršímu muži s tím, že má příznaky mozkové mrtvice. Jakmile vstoupili do místnosti, rozezvučel se alarm, který nosí připnutý na výstroji.

Jen revize nestačí

Podle statistik hasičů se na úniku nebezpečných plynů v domácnostech podílí oxid uhelnatý jednou třetinou, ale počet úniků stále stoupá.

Náš kraj patří v počtu intoxikovaných dokonce na přední příčky v rámci republiky. Plynové kotle, krby, kamna, ohřívače vody, to jsou nejčastější zdroje tohoto nebezpečného plynu.

„Nestačí jen papír od revizního technika, že kotel je v pořádku. Je třeba zohlednit i další podmínky, zejména zda je prostor dostatečně větrán," říká Vladimír Vlček, zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.

Domácí detektor oxidu uhelnatého. Ilustrační foto.

A právě větrání je podle něj důležité zejména nyní, kdy si lidé zateplují domy, utěsňují okna a výměna vzduchu v místnostech je minimální. Doporučuje proto, aby si lidé v domácnosti instalovali hlásiče (na snímku vpravo), které je na případný únik plynu upozorní. Sám jich má doma podle svých slov sedmnáct a jejich instalace není složitá.

Jediná na Moravě

Nejčastěji večer a v noci, vyplynulo z nedávného průzkumu, který mezi přiotrávenými dělali v Městské nemocnici Ostrava. To když se ptali na čas, kdy se plynu nadýchali. Do zdejší hyperbarické komory se na léčbu svážejí pacienti z celého kraje.

„Výměna krevních plynů probíhá pod tlakem mnohem rychleji," vysvětluje zjednodušeně princip léčby intoxikovaných primář Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava Michal Hájek.

Pacienti v „natlakované" komoře dýchají čistý kyslík a ten postupně nahradí v krvi vázaný oxid uhelnatý. Léčbu absolvují jednou až třikrát, podle závažnosti.

Následky otravy se však mohou projevit i později po absolvované léčbě. Do několika dnů až měsíců se u pacientů mohou objevit poruchy paměti, poruchy osobnosti, snížení intelektu, třes a podobně. „Postihne to asi 15 až 30 procent pacientů, kteří se jevili zdánlivě vyléčení," dodal primář Hájek.

K TÉMATU

Kritický lednový víkend Kritický byl z pohledu otrav oxidem uhelnatým zejména víkend 9. a 10. ledna. Zdravotníci zasahovali na několika místech v kraji a do nemocnic předali 16 lidí.

V sobotu 9. ledna ráno zasahovali záchranáři u hromadné intoxikace nebezpečným plynem v Hlučíně. Posádky ošetřovaly 13 osob. Všichni postižení byli při vědomí a mimo ohrožení života. Jevili však známky intoxikace oxidem uhelnatým, což potvrdilo záhy i vyšetření provedené záchranáři. Sedm dětí různého věku a šest dospělých skončilo v nemocnici.

K intoxikaci oxidem uhelnatým z krbu došlo v noci ze soboty 9. na neděli 10. ledna ve Frýdlantu nad Ostravicí. Záchranná služba tam ošetřovala dva muže ve věku 39 a 37 let. Oba předali do další péče ve frýdecko-místecké nemocnici.

V Příboře záchranáři ošetřovali čtyřiasedmdesátiletého muže, kterého nalezla manželka ležícího v bezvědomí. Při vstupu posádky záchranné služby do chodby rodinného domu začal signalizovat snímač oxidu uhelnatého a ukázalo se, že pacient je intoxikován tímto plynem.