Když před časem kvůli kožním problémům přivezli do Vítkovické nemocnice 101letou pacientku, byla jako věchýtek.

I přes svůj úctyhodný věk žila sama, byla sice schopná postarat se o osobní hygienu, ale neměla dost fyzických sil na to, aby si došla nakoupit, uvařila si a zajistila další činnosti, které mladší zdravý člověk považuje za samozřejmé. Jedla ze zásob, které měla doma, a podle toho, co jí kdo přinesl.

„Hlad ani žízeň již nepociťovala, strava byla jednotvárná a nesplňovala zdaleka požadavky na výživu seniora. Během hospitalizace se nám individuálním přístupem podařilo postupně pacientku rozjíst, po týdnu již konzumovala bez potíží celé porce a s pomocí bílkovinných přídavků a speciální nutriční podpory došlo postupně také ke zhojení kožních defektů, se kterými byla přijata. Její celkový stav se zlepšil natolik, že ji bylo možné přeložit do zařízení následné péče," popsala jeden z případů vedoucí nutriční terapeutka Vítkovické nemocnice Marie Kohutová.

Skladba stravy

V praxi se poměrně často setkává s pacienty vyššího věku s normální váhou či nadváhou, a přitom jsou podvyživení. Jak je to možné? „Je to způsobeno nevhodnou skladbou stravy, nedostatkem kvalitních bílkovin a přemírou příjmu energie z tuků a sacharidů," vysvětlila Kohutová.

Ilustrační foto

Hladovění

To ze své praxe potvrzuje i ostravský geriatr Hugo Přibyl. „Přibývá také seniorů s podváhou, o kterých lze říci, že hladovějí," dodal Přibyl.

Jednou z příčin je podle něj to, že s přibývajícím věkem zpravidla klesá chuť k jídlu, stejně jako pocit žízně, také rozlišování chutí je horší. Relativně častým problémem bývají potíže s vlastním či umělým chrupem.

Přidružují se také sociální potíže, například pocit osamělosti, snížená schopnost si jídlo připravit, a senior tak raději nejí.

Drahé jídlo

„A také ekonomické důvody. Jídlo je pro seniory položkou, kde mohou ušetřit. Kupují potraviny v akci, které jsou zpravidla méně kvalitní a méně vhodné tučné maso, bílé pečivo. Naopak vhodnou zeleninu a ovoce si dopřejí výjimečně. To vše se pak nepříznivě odrazí na jejich celkovém zdravotním stavu," upozorňuje Přibyl.

Primář geriatrie Městské nemocnice Ostrava Rostislav Sojka tvrdí, že to, že senioři s přibývajícím věkem hubnou, je částečně dáno fyziologickým vývojem člověka pozvolna vyhasínají všechny funkce.

Zapomínají jíst

„Mimo jiné i produkce hormonů zodpovědných za dobrou chuť k jídlu. Jde svým způsobem o výhodný proces, neboť je prokázáno, že lidé s menším tělesným povrchem, tedy hubenější, se dožívají vyššího věku. Často však dochází k nadměrnému hubnutí v souvislosti s nějakým onemocněním a jeho léčbou, psychickým rozpoložením, za hubnutím je také zhoršující se paměť senioři zapomínají jíst. Vždycky jde ale o míru váhového úbytku, kdy je hubnutí ještě únosné a kdy již patologické," řekl Sojka. Podvyživeným seniorům chybí hlavně bílkoviny.

„Trpí nedostatkem všech bílkovin, nejen bílkovin ve svalech, ale i bílkovin důležitých pro nejrůznější fyziologické reakce, například imunitní. Vedle nevýkonnosti a slabosti proto dochází i k větší náchylnosti například k infekčním onemocněním, ke zhoršenému hojení ran a dalším zdravotním komplikacím," upozornil Sojka.

Vedoucí nutriční terapeutka Vítkovické nemocnice Marie Kohutová říká: Strava nedokáže zázraky, ale pořád platí, že i jídlo léčí

Jaké zásady výživy by měl dodržovat zdravý senior?

V ideálním případě se řídí zásadami racionální stravy jeho strava obsahuje všechny důležité živiny v odpovídající kvalitě a množství, dostatek vlákniny, vitaminů, minerálů, stopových prvků. Denně doporučujeme čerstvou zeleninu a ovoce, potraviny spíše s nižším obsahem živočišných tuků, denně maso, ryby, které obsahují kvalitní bílkoviny, také sýry, tvaroh, zakysané mléčné výrobky, vejce. Nezapomínat také na luštěniny, sóju, obiloviny, rýži, těstoviny, celozrnné pečivo a celozrnné výrobky.

Jaké jsou zvláštnosti výživy seniorů?

Musíme dávat pozor na to, aby strava obsahovala všechny živiny, zejména pak kvalitní bílkoviny pro zachování svalové hmoty. Potřeba bílkovin u zdravého dospělého člověka je 0,8 gramu na jeden kilogram tělesné hmotnosti na den. To znamená, že pokud máme člověka vážícího sedmdesátkilogramů, měl by denně sníst ve stravě celkem 56 gramů bílkovin. U seniora tato potřeba stoupá na minimálně jeden gram, ideálně 1,2 gramu, v případě nemoci až na 1,5 až dva gramy bílkovin na kilogram hmotnosti denně. Mylné je si myslet, že pokud sním k obědu sto gramů kuřecího masa, tělu dodám sto gramů bílkovin. Přestože je maso bílkovinnou potravinou, obsahuje také vodu, tuky, minerální látky, vitaminy.

Co pitný režim?

Stáří je typické úbytkem vody v těle a také ztrátou pocitu žízně. Denně se u zdravého člověka doporučuje přijímat třicet mililitrů tekutin na kilogram denně. Průměrně tedy dva litry tekutin denně. Omezení tekutin však vyžadují některá onemocnění, například onemocnění ledvin a srdce. Na zvýšený příjem je nutné dbát v létě, při průjmech, horečce, v době nemoci, kdy hrozí vyšší riziko dehydratace, která může mít za následek zhoršení metabolických funkcí v těle, únavu, malátnost, celkovou schvácenost a často i změny psychického stavu seniora. Vhodná je pramenitá voda, ovocné a zeleninové šťávy, čaje, minerálky.

Na co si dát zvlášť pozor v době nemoci seniora?

V období akutního onemocnění je kladen velký důraz na příjem tekutin a zejména kvalitních bílkovin ve stravě a dostatečný příjem energie ve stravě. Pokud tomu tak není, hrozí vysoké riziko vzniku malnutrice (nepoměr mezi množstvím živin, které tělo potřebuje, a tím, co přijímá pozn. red.), protože během stresového metabolismu v těle vlivem infekce se výrazně rychleji spotřebovává vlastní tkáň v těle, zejména pak svalová hmota. To má za následek častý výskyt komplikací, zpomalené hojení, prodlouženou případnou hospitalizaci a rekonvalescenci.