Konzervativní Polsko nám akcí Růženec na hranicích ukázalo sílu svých tradic a připomnělo Evropě její křesťanské kořeny. Anebo také využilo růženec jako nástroj pro udržení zaostalosti polských farností, jak tvrdí kritici této akce.

Také v českých kostelích se katolíci každou první sobotu v měsíci společně modlí růženec a 7. říjen ctí jako den zasvěcený Panně Marii Růžencové. Také v Krnově se v sobotu v chrámu na Cvilíně zbožní poutníci modlili růženec společně s biskupem, ale co do rozsahu a významu to nelze srovnat s tím, co se dělo na polské straně hranice.

Organizátoři Růžence na hranicích ze sdružení Solo Dios Basta měli takovou odezvu, že se tato sobota zapíše do polské historie.

V Polsku, kde je modlitba růžence často vnímána jako projev vlastenectví a součást národní identity, se akce Růženec na hranicích stala připomínkou několika událostí. Před sto lety došlo k obnovení suverenity Polska. Uběhlo také sto let od zjevení Panny Marie portugalským pasáčkům ve Fatimě.

Letos je 140. výročí mariánského zjevení polským dětem v Gietrzwaldu. V námořní bitvě u Lepanta 7. října 1571 křesťanská flotila svaté ligy porazila početnější loďstvo osmanských Turků a nejspíš zachránila Evropu před islamizací.

Tato konstelace zmobilizovala Poláky, kteří věří, že společná modlitba na hranicích může zachránit jejich vlast, Evropu i celý svět. Autobusy svážely poutníky do 320 kostelů v pohraničí. Mnozí se na mnohahodinové modlitební shromáždění vybavili kempovou nebo rybářskou skládací sedačkou.

„Cítíme, že svět, který nás obklopuje, potřebuje záchranu,“ stojí na upomínkovém obrázku Černé Madony, který dostali poutníci v Opawici poblíž Města Albrechtic. Probošt Marian jim na úvod připomenul, že modlitba k Panně Marii má pevné místo nejen v polské historii, ale také v srdcích Poláků. Proto je potřeba občas vyjít ven z kostelů a praktikovat víru v ulicích měst a na setkáních pod širým nebem.

„Z modlitebních obřadů mimo kostel známe třeba křížové cesty nebo procesí Božího těla. V okamžiku, kdy rozprostřeme své modlitby na víc než 300 tisíc kilometrů všude na hranicích naší vlasti, celé Polsko se stane svatyní růžencové modlitby. Tak můžeme vyprosit dobro pro Polsko i pro jiné národy,“ vysvětlil kněz Marian smysl akce poutníkům v Opawici.

Jen v opawickém kostele se registrovalo 721 poutníků.

Kromě setkání na hranicích se Poláci v sobotu od 14 hodin modlili růženec i na letištích, na horských vrcholcích, na moři, na vojenské základně v Afghánistánu, za polárním kruhem i v polonizovaných kostelech v zahraničí. Primárně se modlili za mír, bezpečnost a ukončení teroristických útoků, ale námětem modliteb bylo i zachování tradičního modelu rodiny a konzervativních hodnot.

Někde modlitby provázela petice proti potratům, ale riziko islamizace Evropy zůstalo jen úplně okrajové marginální téma.

Registrovaní v našem pohraničí
Krnovsko: Głuchołazy: 812 osob, Prudnik: 1309 osob,Racławice Śląskie: 562 osob, Opawica: 721 osob, Branice: 264 osob
Opavsko: Wiechowice: 1036 osob, Dzierźysław: 220 osob, Pietrowice Wielkie: 233 osob, Pietraszyn: 276 osob, Samborowice: 249 osob, Chałupki: 1372 osob