Tento trend potvrdila i matrikářka Alena Michelová z ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. „Chodí k nám mnohem více lidí. Chtějí sestavovat rodinné rodokmeny. Myslím si, že je tento seriál takzvaně nakopl. Někteří z nich si ale představují, že přijdou na matriku a zjistí všechny potřebné informace až do sedmnáctého nebo šestnáctého století najednou. Tak to bohužel nefunguje. Takto do hloubky musí pátrat v archivech. Často se také stává, že se zadrhnou u jednoho člena rodiny a nevědí, co dál. Řada místních badatelů teď nachází své kořeny i u sousedů v Polsku," řekla Michelová.

Takovýto rozvětvený rodokmen může být výsledkem několika let hledání. Digitalizace matrik by mohla hledání předků výrazně zjednodušit

Pátrání vyžaduje především trpělivost

Pátrání po předcích je podle odborníků běh na dlouhou trať. Vyžaduje především trpělivost. Aby lidé v honbě za senzacemi svého rodokmenu nestrávili půl života v badatelnách, hlavní archivy v České republice rozjely speciální internetové stránky, na kterých jsou matriky přístupné v digitální podobě. Hlavním důvodem digitalizace je však ochrana historických dokumentů, které se neustálým zapůjčováním ničily. Zájem o ně v poslední době stoupl přímo enormně.

„Je to pravda. Návštěvnost našich internetových stránek, prostřednictvím kterých se dá bádat v matrikách, je několikanásobně vyšší. Technici ji během února vyčíslili na zhruba dvanáct tisíc přístupů za jeden den. Matriky jsou samostatnou aplikací, na kterou se zájemci dostanou prostřednictvím webových stránek www.archives.cz. Na jejich provozu a fungování jsme začali pracovat zhruba před třemi lety. Díky digitálnímu archivu mají lidé přístup k sedmi tisícům svazků matrik," vysvětlil vedoucí oddělení pro správu matričních fondů a sbírek Zemského archivu v Opavě Zdeněk Kravar.

Podle ředitele opavského archivu Karla Müllera většina lidí volí k hledání příbuzných právě internet. „Archivní Vademecum, jak se naše aplikace jmenuje, obsahuje osmadevadesát procent veškerých matričních záznamů, které máme k dispozici," podotkl Müller. Doplnil, že Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje na svém webu většinu matrik z území bývalého Severomoravského kraje.


*PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA OBRÁZEK

Stopa končí u třicetileté války

Kam až se dá při pátrání dojít, záleží na různých okolnostech. „Především na oblasti hledání, v Čechách to je trochu jiné než na Moravě a ve Slezsku a zahraničí už je kapitola sama pro sebe. Obecně se ale dá říci, že většinou stopa končí u třicetileté války v sedmnáctém století, kdy bylo zničeno mnoho písemností. Základem je ale mít vlastní rodný list, informace od rodičů a prarodičů, jejich rodné listy a jiné dokumenty. Čím více jich badatel má, tím lépe. Čas od času se stane, že některé ze zjištěných informací vypadají nepodstatně, ale nakonec mohou být tím správným klíčem. Ideální je se dostat alespoň sto let do minulosti z vlastních zdrojů, pak můžete rovnou začít bádat v archivech. Pro novější data je totiž třeba na matriční úřady, což někdy bývá boj s úředním šimlem," popsal ostravský genealog Tomáš Kempný.

K TÉMATU
Zemský archiv v Opavě pokrývá svou sbírkou matrik území Moravskoslezského a Olomouckého kraje, a také okres Vsetín z kraje Zlínského. Zbývající část Moravy a také okres Prostějov z kraje Olomouckého patří pod Moravský zemský archiv Brno.

Najít ve svých kořenech modrou krev je více než nepravděpodobné. „Osobně neznám nikoho, kdo by našel mezi svými předky šlechtice. Zpravidla jsou to jen pohádky. Mně samotnému podobnou babička vyprávěla, a nakonec to nebyla pravda. Díky té pohádce jsem se ale ke genealogii asi dostal," řekl Kempný, který rodokmeny sestavuje na zakázku.

Při své práci spíše než na šlechtice naráží na různé zajímavosti. „Například předek jednoho pána byl v gardě olomouckého arcibiskupa, jiný byl ředitelem zahrad v Lednici, další stihl zplodit devatenáct dětí. Já sám jsem příbuzný s Olgou Havlovou, což jsem dříve nevěděl," prozradil s úsměvem genealog. Podle něho je pohodlnější hledání informací z pohodlí domova. „Člověku se pak alespoň nestane, že jede sto a více kilometrů do archivu a když dostane do ruky matriku, zjistí, že nepřečte ani slovo, popřípadě přečte, ale je to latinsky, německy nebo polsky, a tímto jazykem nevládne. Zatím však na internetu není zdaleka vše, co by bylo třeba, takže někdy nezbude, než vyrazit na cesty," dodal Kempný.

Lidé, kteří hledáním nechtějí ztrácet čas, ale po rodokmenu přesto touží, mohou využít služeb profesionálních genealogů. Jedním z nich je i Pavel Dobroš z Frýdku-Místku. „Moje maminka si přála mít velký rodokmen naší rodiny. Proto jsme se se ženou rozhodli, že jí ho k narozeninám objednáme na zakázku. Ani jeden z nás na jeho sestavování totiž kvůli práci nemáme čas. U genealoga jsem si objednal rodokmen typu vývod. Jednoduše rodokmen, který zobrazuje pouze předky," vysvětlil muž.

Za měsíc si zakázku vyzvedl. „Byl jsem mile překvapený, co se podařilo z původních informací najít. Rodokmen mě stál něco málo přes deset tisíc korun. Musím ale říct, že těch peněz nelituji. Sám bych nad tím strávil minimálně zbytek života," řekl na závěr Dobroš.

ZE ŽIVOTA: Tetina truhla s pokladem byla prvním záchytným bodem

Vždy ji lákaly záhady a tajemství její rodiny. Bádání opustila kvůli zdraví. Znovu mu propadla až se seriálem Tajemsví rodu. Díky svému odhodlání a trpělivosti se šestapadesátiletá Marie Hrazdírová z Ostravy-Hrabůvky dostala až do osmnáctého století.

 „Jako malá jsem strašně ráda od svých babiček slýchávala povídání o mé rodině. Čas od času se mi do rukou dostaly oddací nebo rodné listiny. Líbilo se mi v nich tehdy luštit všechny ty klikiháky," vzpomíná Hrazdírová na svá dětská léta.

Její rodina pocházela z Rožnova pod Radhoštěm. Tam také v začátcích svého bádání jezdila nejčastěji. „Dodnes tam žije moje teta. Celý svůj život shromažďovala nejrůznější dokumenty, takže když jsem s pátráním startovala, tetina truhla s rodinným pokladem byla prvním záchytným bodem," popisuje úplné začátky pátrání před pěti lety Hrazdírová. 

Po nějaké době vyprchalo její nadšení a s hledáním přestala. Pro pátrání o předcích je podle ní potřebná především trpělivost a vytrvalost. „O tyto dvě vlastnosti jsem asi po půl roce bádání přišla. Měla jsem totiž problémy se svým zdravím a neměla jsem čas se tomu věnovat. Bohužel jsem si tehdy vyhledané záznamy nezapisovala dostatečně precizně a přehledně. O to těžší bylo teď znovu začínat," popisuje žena.

 S novým elánem se do pokračování pustila až nedávno. „Musím říct, že mě k tomu tak trochu ten pořad donutil. Přebrala jsem si výsledky mé práce a začala jsem v tom s pomocí mého vnuka pokračovat. Teď jsem někde na konci osmnáctého století. Doufám, že mi vydrží to nadšení, abych mohla pokračovat dále," dodává Hrazdírová optimistickým hlasem.

Genealog Albert Zapletal: Za každým rodokmenem stojí desítky hodin usilovné práce

Základním stavebním kamenem genealogického bádání jsou matriční knihy. Podle genealoga Alberta Zapletala z Ostravy-Poruby se však dají využít i další zdroje. Více o hledání rodinných kořenů prozradil v následujícím rozhovoru pro Deník.

Co musí lidé znát, aby s hledáním mohli vůbec začít?

Je třeba mít k dispozici nějaké prvotní dokumenty svých předků. Může to být například rodný, oddací nebo úmrtní list. Za druhé je vhodné mít minimální povědomí o matričních úřadech, archivech a jejich digitalizovaných matrikách. V neposlední řadě by měl člověk ovládat základní německé popřípadě i latinské pojmy užívané v matrikách a měl by disponovat znalostí starého písma s názvem kurent.

Přibývá zájemců, kteří si u vás objednávají sestavení rodokmenu své rodiny? Může to být i díky seriálu Tajemství rodu?

Zájemců skutečně přibývá, ale také přibývá lidí, kteří chtějí bádat na vlastní pěst. Bohužel většina těchto nadšenců nevidí za zpracovaným rodokmenem desítky hodin usilovné práce a mnohdy netuší, že samotné bádání se natáhne na několik měsíců, což se v jednohodinovém pořadu neukáže.

Jaké typy rodokmenů nabízíte?

Osobně nabízím dvě nejběžnější varianty rodopisného bádání a tím je rodokmen a vývod. Co se týká rodokmenu, tak se jedná se o nejčastější formu bádání a tento typ je také základem pro další výzkum. Výsledkem je zjištění manželských dvojic a jejich dětí, přičemž se postupuje na základě příjmení, které je směrodatné. Vývod naopak zahrnuje všechny předky výchozí osoby v rámci manželských párů. Dále je možné zpracovat historii rodinné usedlosti, statku nebo vypracovat rodovou kroniku.

Jak dlouho na nich pracujete?

Zpracování standardního rodokmenu obsahující matriční údaje běžně nepřesáhne dobu dvou měsíců, ale každé zpracování je individuální podle požadavků zákazníka.

Jaká je cena? Záleží třeba na vstupních informacích, které máte k dispozici?

Ano, přesně tak. Cena se odvíjí od počátečních informací, které mi klient předloží k nahlédnutí. Čím více je prvotních dokumentů k dispozici, tím méně času práce zabere a tím je konečná částka pochopitelně nižší.

Do jaké doby se dá při bádání po předcích dostat?

Matriky se v našich zemích začaly zavádět na začátku 17. století, ale určitá pravidelnost v zápisech se ustanovila až dobou osvícenství, kdy stát začal zasahovat do vedení matrik, takže běžně se dá dostat do 18. nebo 17. století. Pokud má ale člověk štěstí na slavné, či bohaté předky, může se ve svém bádání dostat mnohem dále.

Jaké prameny při vyhledávání informací využíváte?

Základním stavebním kamenem genealogického bádání jsou matriční knihy, při hlubším zkoumání se ale dá vycházet i z pozemkových knih, církevních pramenů, katastrů, vojenských pramenů a dalších.

JAK NA TO?

1. KROK Průzkum v rodině a mezi známými

Nejlepší je začít s kreslením jednoduchého rodokmenu, kde se uvedou základní známé a ověřené informace o prarodičích, rodičích a sourozencích. Pak je třeba vyzpovídat rodinu a blízké rodinné přátele, kteří si pamatují starší údaje. Je důležité mít v ruce nějaké vstupní informace, hlavně místa narození předků. Pokud rodina schovává rodné, oddací nebo úmrtní listy, je to samozřejmě velká výhoda.

2. KROK Ověření získaných údajů

Dobré je ověřit ústně získané informace. To můžete udělat na matrikách nebo na internetu. Díky postupné digitalizaci matrik lze tyto informace ověřit z pohodlí domova. Lidé z Moravskoslezského kraje najdou digitalizované matriky na stránkách www.archives.cz.

3. KROK Průzkum internetu a dalších zdrojů

Kromě ověřování můžete využít internetové stránky také k hledání dalších předků. Pro aplikaci je třeba najet na odkaz Digitální archiv a dále postupovat podle průvodce Archivního Vademeka. Pomoc při hledání nabídnou i internetové stránky www.genealogie.cz České genealogické a heraldické společnosti nebo web Genetická genealogie.

4. KROK Pátrání v archivech

Když badatelé zjistí, že vyčerpali všechny dostupné zdroje ve svém okolí i ty, které jsou dostupné na internetu, nastává poslední fáze hledání. Návštěva archivu. Někteří lidé přijíždějí do archivů i z velkých dálek. Všichni však musí respektovat badatelský řád.

5. KROK Zpracovávání

Všechny získané informace je třeba organizovaně zaznamenat. Pokud budete své výsledky hledání konzultovat s genealogem, je třeba mít na paměti, že existují tzv. normované záznamy, díky kterým se zápisy snadněji čtou. Pro ukládání získaných informací existují počítačové programy, které jsou na tvoření rodokmenů přímo vyvíjeny. Jedním z nich je například My Heritage.