VYBERTE SI REGION

Archeologové Slezské univerzity objevili pravěké překladiště kamene

Opava, Pustějov - Základy obydlí, ohniště a snad i příkopové ohrazení to jsou nejzajímavější nálezy, které nyní objevili archeologové z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě (FPF SU) v Pustějově u Fulneku.

18.8.2014
SDÍLEJ:

Základy obydlí, ohniště a snad i příkopové ohrazení to jsou nejzajímavější nálezy, které nyní objevili archeologové z Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě v Pustějově u Fulneku.Foto: Vladimír Meletzký

Osm adeptů archeologie pracuje na strništi za vesnicí a z dálky vypadají jako zemědělci při sklizni. Je to tvrdá ruční práce. Zapomeňte na jemné štětečky, oprašující nalezené artefakty, základním nářadím jsou zde rýče, lopaty a motyčky.

Opavané zde zůstanou do poloviny srpna, pak sondy zaházejí a vše uvedou do původního stavu. Doufají však, že do té doby na ně v zemi čeká ještě nejedno překvapení.

„Co všechno ještě vykopou, je otázka," krčí rameny přímo na místě šéf Ústavu archeologie Vratislav Janák, který výzkum pustějovské a dalších lokalit u Studénky považuje za hlavní badatelský úkol i v příštích letech.

Zemědělci i obchodníci s kamenem

A teď se přeneste do doby před více než sedmi tisíci lety a oprašte své školní znalosti. Nacházíme se v neolitu, v době lidu s kulturou lineární keramiky, který z Balkánu přinesl v 6. tisíciletí před naším letopočtem do střední Evropy zemědělský způsob života.

Noví osídlenci žďářením lesů získávali v potu tváře prostor pro svá políčka i vesničky postavené z dlouhých dřevěných domů s kůlovými stěnami.

„Pozůstatek takového domu jsme právě našli," ukazuje archeoložka Kateřina Papáková jámy po kůlech a torzo základového žlabu. S domem nejspíš souvisel i shluk kamenů a přepálených střepů zbytek pravěkého ohniště. Tito naši předci však nebyli jen zemědělci. Dávná sídliště podél Odry byla totiž i centrem distribuce kamenné suroviny, těžené v dolech v Krakovské Juře.

Obyčejný kámen?

V rukou Kateřiny se objevuje drobný plochý kámen, „pazourek". Býval pravěkým škrabadlem, nožem, jímž naši předci opracovávali např. maso či kůže. Pro tyto účely byl tehdy „top" pazourkem pazourek z Krakovska, jehož bylo mezi ostatní surovinou zdejších sídlišť nalezeno až 80 procent.

Jen v samotném Pustějově získali studenti SU od roku 2011 téměř tisíc artefaktů z této suroviny, která se sem ve velkém dodávala a odtud se pak v původní podobě či zčásti zpracovaná dostávala dál. „Jiné vysvětlení je sotva možné," je přesvědčen Janák.

Z Krakova přes lesy

Jak však naši předkové dostali pazourek z Krakovska „domů", když je to nejméně 150 km vzdušnou čarou a navíc neobydleným a zalesněným krajem?

„Pro potřeby oblastí na západě muselo této suroviny naším mikroregionem projít každý rok několik tun. Nabízí se cesta po vodě, s využitím Visly, Olše a Odry. Tehdejší čluny, dlabané z mohutných kmenů, tuto dodávku v plavebním období zvládly," vysvětluje Janák.

Zuzana Urbánková

Autor: Redakce

18.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Jiří Barcal hraje v Polsku, ale lákají ho Kravaře

Podzimní část strávil fotbalový obránce Jiří Barcal v polské Ratiboři. V týmu hrajícím čtvrtou nejvyšší soutěž patřil k oporám. I když o něj má klub zájem, není vyloučeno, že se třiatřicetiletý fotbalista vrátí zpět na české trávníky. Zájem o jeho služby mají Kravaře.

Kulturní festival ukončila proměna veřejných toalet za Slezankou

Malby na veřejných toaletách. Tím se rozloučil letošní festival Landscape s Opavou. Veřejné záchody za Slezankou zdobí od 22. listopadu malby Lukáše Pavlíčka.

Novinářka bude besedovat o Sýrii

/POZVÁNKA/ Válečná novinářka a humanitární pracovnice Markéta Kutilová přijede do Opavy besedovat o svých cestách do syrského Kurdistánu a o válce v Sýrii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies