Na některé z těchto nálezů jsou přitom opavští archeologové obzvláště pyšní.

„Významným nálezem je právě broušená sekyrka. Je samozřejmě bez topůrka, malá a ulomená, ale takové artefakty se běžně nenacházejí," uvádí archeoložka Kateřina Papáková. Na pole na samém okraji Pustějova se spolu se svými kolegy vrátila už po čtvrté a lokalita ji pokaždé něčím překvapí.

Naši předkové byli schopní logistici

Země svá tajemství vydává postupně. Loni zde archeologové Slezské univerzity učinili objev, který svým významem přesahoval hranice České republiky a zajistil jim slušnou pozornost médií. Zjistili, že u Pustějova na pravém břehu Odry bývalo pravěké překladiště kamene.

Jeho chod a fungování pravěcí lidé, žijící zde v době 5 200 let př. n. l., zajišťovali jako velmi schopní logistici. Kamennou suť přiváželi pustou krajinou až od 150 km vzdušnou čarou vzdáleného Krakova. Jak? Nejspíše po vodě, s využitím Visly, Olše a Odry.

„Tehdejší čluny, dlabané z mohutných kmenů, tuto dodávku v plavebním období zvládly," vysvětlil šéf archeologů Vratislav Janák a zdůraznil, že naši předkové byli schopnější a chytřejší, než si mnozí z nás myslí. Drobný plochý kámen, tzv. pazourek, který býval pravěkým škrabadlem, nožem určeným k opracování masa či kůže, pak z Pustějova posílali různými způsoby dál na západ. Tým je s letošními nálezy spokojený.

Sekyrka, sekeromlat, část obytného domu či úlomky keramiky s výzdobou připomínající notovou osnovu. To je jen část předmětů, které nyní archeologům z Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě vydala země na poli v Pustějově u Fulneku.

„Objevili jsme mimo jiné část obytného domu. Šlo o dřevěné, sloupové, dlouhé stavby lidu s kulturou lineární keramiky z období neolitu," pokračuje Kateřina Papáková. Tito první zemědělci svůj způsob života přinesli do střední Evropy z Balkánu v 6. tisíciletí př. n. l. Jejich dávné překladiště kamene však svědčí o tom, že nezůstali jen u zemědělství.

Noty vyryté v kameni

Lid s kulturou lineární keramiky nebyl jediným obyvatelem pustějovské lokality. Později zde žili také lidé kultury lengyelské, jejichž sekeromlatu s obdivuhodně hladkým otvorem uprostřed si opavští archeologové považují stejně jako keramiky s výzdobou notových značek.

Kateřina Papáková ukazuje jeden z nich: malý střep výdutě s důlky jakoby navlečenými na zdvojených až ztrojených linkách. Když si představíte notovou osnovu, nebudete daleko do pravdy.

Neolitické „vychytávky"

Naši neolitičtí předkové měli některé předměty, které bychom dnešním jazykem označili jako „vychytávky". Mezi roztříděnými nálezy se nachází zdánlivě obyčejný kámen. Je drsný a archeologové mu říkají těrka.

To proto, že se na něm druhým hlazenějším kamenem drtilo obilí. V sondě našli i kamínky s zářezy, do nichž se upevnila rybářská síť. Lidé u Pustějova totiž byli také rybáři a v nedaleké Odře, po jejímž protějším břehu dnes fičí pendolino, lovili ryby.

Opavští archeologové každým rokem navazují u Pustějova na sondy z předešlých let a snaží se odhalit, jak zdejší pravěké sídliště původně vypadalo celé. Nemají například pec, kde se keramika vyráběla, nenašli zatím výrobní objekty. Pokud tedy dostanou i v budoucnosti finanční prostředky, budou se zde vracet a hledat.

„Není to krátkodobá záležitost. Hledání mohou trvat i patnáct let," usmívá se Kateřina Papáková.

Sekyrka, sekeromlat, část obytného domu či úlomky keramiky s výzdobou připomínající notovou osnovu. To je jen část předmětů, které nyní archeologům z Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě vydala země na poli v Pustějově u Fulneku.

Zuzana Urbánková, foto: Vladimír Meletzký