Když před pár týdny oslovila Armáda spásy v Opavě nejbližší potravinovou banku dostalo se ji zamítavé odpovědi. Potraviny prostě nejsou. Tento stav však není nijak výjimečný.

Situace by se však měla změnit díky novele zákona o potravinách. Ta nařizuje všem prodejnám potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Konkrétně by se jednalo o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí.

„Pokud by takový zákon opravdu prošel, tak bychom to velice ocenili. Nejvíce potravin se nám daří získávat pomocí sbírek a máme také dobrý vztah s Globusem," uvedl ředitel opavské Armády Spásy Gerhard Karhan, podle kterého je největší zájem o trvanlivé produkty, jako je například rýže.

Darovaných potravin výrazně přibylo

Charitám nejen na Opavsku významně pomohlo, když od minulého roku nemusely obchodní řetězce odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Do té doby totiž platila paradoxní situace, kdy se obchodům více vyplatilo zboží na vlastní náklady likvidovat, než jej nabízet charitám.

„Iniciativu Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí jsme v roce 2014 přivítali. Díky tomuto metodickému pokynu se rozšířil okruh dárců i z řad ostatních společností. Jsme rádi, že Česká republika již nepatří mezi země, kde je likvidace potravin výhodnější než jejich darování," uvedla mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková, podle které řetězec zatím žádné konkrétní kroky vzhledem k možné legislativní úpravě neprovedl.

Vývoj situace však sleduje.

Přijetí projednávané novely by nejen podle zákonodárců, ale také zástupců obchodních řetězců přineslo nutnost rozšířit kapacity potravinových bank. Ty ročně pracují se zhruba 820 tunami potravin. Na rozšíření skladů má být ze státního rozpočtu vyčleněna třicetimilionová dotace Ministerstva zemědělství.

„Momentálně je ale situace taková, že sklady jsou prázdné. Z Ostravy žádnou pomoc nyní očekávat nemůžeme," dodává Gerhard Karhan, který spoléhá na pomoc při potravinových sbírkách. Na těch se každoročně podílí také Charita Opava. Podle některých odhadů vyhodí řetězce za rok zhruba deset tisíc tun potravin. Toto číslo se však zmenšuje.

Potraviny jsou určeny ke spotřebě

„Objem potravin, které jsme nuceni likvidovat, je minimální. Jde o krajní řešení. Pokud se u některého zboží blíží datum expirace, uchylujeme se prvotně k jeho zlevnění. Potraviny jsou určeny ke spotřebě, proto se maximálně snažíme zabránit jejich plýtvání. Pokud se zboží nevyprodá, kontaktujeme primárně zástupce potravinových bank," prozradila Pavla Hobíková.

V opavském Globusu se tématem darování potravin zabývá jeden zaměstnanec, který je podle slov řetězce v kontaktu se zástupci potravinových bank.

„Pravidelně darujeme zdravotně nezávadné potraviny s krátkou dobou trvanlivosti. Nejčastěji se jedná o mléčné výrobky, jako jsou jogurty, sýry a mléko. Dále darujeme balené uzeniny, knedlíky, pomazánky, chlazenou drůbež, ovoce a zeleninu, pečivo, cukrovinky, dětskou výživu a nealkoholické nápoje," dodala na závěr Hobíková.

Snahu omezit plýtvání podporuje také Tesco, které spolupracuje s potravinovými bankami už od roku 2013. Obchody, které by od roku 2018 nerespektovaly zákon a potraviny charitám neposkytovaly by mohly dostat pokutu až ve výši deseti milionů korun.

Petr Večeřa