Hanka byla vždycky šikovná, rodiče se v ní viděli. Vystudovala medicínu a pobývala na několika zahraničních stážích, což nebylo levné. Její bratr Olda se vyučil a truhlaří v dílně rodinného domku. Stará se o rodiče, zatímco sestra bydlí ve vzdálené Praze a domů na návštěvu přijede dvakrát do roka.

Rodičům táhne na osmdesátku a rádi by závětí vše odkázali synovi. I lékařka Hanka souhlasí, aby domek s dílnou zůstal Oldovi. Jenže dnes to nejde.

„Návrh občanského zákoníku obsahuje možnost zříci se dědického práva, třeba ve prospěch sourozence,“ vysvětluje jeho hlavní autor, profesor Karel Eliáš.

Právě do dědického práva zasáhne nový civilní kodex nejvíc. Nově umožní člověku určit, nejen kdo po něm bude dědit a co, ale i za jakých okolností. Například příkazem půjde nařídit, že získáte milion korun, ale jen když po dobu pěti let ročně podpoříte deseti tisíci místní farnost. Pokud tak neučiníte, farář se splnění příkazu může domáhat u soudu.

Zůstavitel může v testamentu také stanovit podmínky. Uvede-li, že zdědíte dva domy, jen pokud v jednom z nich vybudujete školu pro nevidomé děti, pak se musíte rozhodnout, zda dědictví přijmete, nebo ho odmítnete. Když si dědictví vezmete, ale budete chtít slepce podvést, o stavení přijdete. Navrhuje se i zkrácení dědických podílů nezletilých dětí až o čtvrtinu, zletilých o dvě třetiny.

Náhrada za ztrátu radosti

Ota Beran z Litoměřic si loni vyjel do Tuniska s cestovní kanceláří Azur Reisen. „Nic neodpovídalo smlouvě, ubytování bylo hrozné, moře daleko a v restauraci nám dělaly společnost desítky koček. Zájezd stál 11 000 korun, cestovka mi přiznala náhradu škody ve výši 800 korun, ale já měl zkažené celé léto,“ vylíčil Deníku své trpké zkušenosti.

I na ně autoři návrhu pamatují. „Dovolená má sloužit k regeneraci sil. Když cestovní kancelář způsobí opak, zákazník má právo na náhradu. Obdobně je to ve většině evropských států,“ říká Eliáš. Náhrada za ztrátu radosti z dovolené by teoreticky mohla být i vyšší než cena zájezdu. To v cizině již funguje. Například před měsícem vysoudil britský turista odškodné za to, že musel strávit svou luxusní dovolenou v hotelu s hlučnými Němci.

Sousedovy meruňky

Kodex, který by měla na přelomu roku posoudit vláda a do června roku 2010 i poslanci, také bere v úvahu zkušenosti ze sousedských vztahů. Proto se například budete moci bránit nepřiměřenému hluku z cirkulárky, nebo vysoudit peněžitou náhradu za znečištění životního prostředí z vedlejší cementárny.

Pokud vám spadnou meruňky ze sousedova pozemku na dvorek, budou vaše. A když vás budou obtěžovat větve z jeho přerostlé třešně, můžete je uříznout až po upozornění souseda.

Spotřebitele potěší, že nepoctivci vám už nebudou moci vnutit koupi věci za cenu, která ani z poloviny neodpovídá její hodnotě. Takovou smlouvu bude moci ošizený zrušit. Poškozeným vychází vstříc i další ustanovení. Představte si, že vám stopař, z něhož se vyklube darebák, rozřeže potahy.

Na něm budete moci vysoudit náhradu nejen v jejich ceně, ale ve výši nákladů nutných k obnovení poškozených předmětů. Například německé soudy tolerují koupi nových věcí až o třetinu dražších než byla cena poničených.

Normální člověk se neřídí zákonem, ale svým rozumem

Autor návrhu občanského zákoníku, profesor Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity, je přesvědčen, že nový právní předpis bude záchytnou sítí pro lidi, kteří si smluvně něco nedohodli.

Proč jste se rozhodli připravit nový občanský zákoník?

Základní důvod je, že zákoník z roku 1964 vycházel z ústavy z roku 1960, podle níž socialismus u nás zvítězil. Byl postaven na tezi, že socialistický člověk a ekonomika nepotřebují podrobný zákon a vše, co probíhá v soukromé sféře, není privátní povahy, ale děje se v zájmu socialistické společnosti. Z každé smlouvy a vlastnického vztahu tak lidem vznikala práva a povinnosti vůči státu. V podstatě šlo o klec, v níž mříže tvořily socialistické vlastnictví, zájem státu a hospodářský plán. V roce 1991 byla přijata velká novela a pak třicet dalších novelizací, což vedlo k tomu, že se některé mříže sice vylámaly, ale klec zůstala.

Na čem by měl být postaven nový, moderní právní předpis, který upravuje soukromé vztahy?

Na otevření prostoru svobodnému utváření vlastního soukromého života a iniciativě jednotlivce. Vychází se přitom z ověřené zkušenosti, že lidé nežijí podle zákonů, ale podle toho, co považují za rozumné a co odkoukají od jiných. Je přece zcela mylná představa, že člověk si před uzavřením pracovní smlouvy nejdřív přečte zákoník práce. Když jdete na radnici, nečtete si předtím v zákoně o rodině. Zákon má být záchytnou sítí pro lidi, kteří si nevědí rady, nebo si ve smlouvě něco nedohodnou a vznikne konflikt neřešitelný domluvou.

Základem soukromých vztahů by tedy měla být domluva lidí mezi sebou, do níž by stát vůbec neměl mluvit?

To je hlavní pilíř. Platí, co si dohodnete, a teprve v případě konfliktu přichází na řadu příslušné zákonné ustanovení.

Existují výjimky?

Ty se týkají zejména práv spojených s osobním stavem. Například nabývání svéprávnosti, uzavírání či rozvodu manželství, zkrátka věcí, kde není dohoda možná. Nemůžete si třeba dohodnout se svou desetiletou dcerou, že se stane ihned svéprávnou.

Největší průlom je asi v otázkách dědictví. Proč?

Úprava dědického práva utrpěla socialistickou ideologií nejvíc. Bylo nastaveno tak, aby zákonných dědiců bylo co nejméně a aby stát mohl snadno přijít k dědictví. Druhou věcí pak je, že člověk nyní může sice říci, kdo po něm bude dědit, ale už ho nemůže zavázat nějakými podmínkami a příkazy.

Jaké další novinky byste zmínil?

Rozšiřujeme katalog náhrad za nemajetkové újmy. To znamená, že člověk by měl mít právo na náhradu škody nejen v případě konkrétní ztráty či poškození věci, ale i za zmařený požitek, třeba v případě zájezdu do zahraničí. Zákoník bude obsahovat také paragrafy o ochraně slabší strany. Obecně je lze charakterizovat tak, že podnikatel nesmí zneužít profesionální a vědomostní převahu nad laickou stranou.

Infografika - dědictví