Na jeho farmě a v Minizoo v Jaktaři je k vidění celá škála zvířat - od tamarína žlutorukého přes vzácnou lamu vikuňu až po obyčejného osla.

Kdy se objevil nápad věnovat se profesionálně chovatelství?

K zvířatům jsem inklinoval odmalička a choval jsem vše možné od rybiček až po plazy. Chov primátů začal už od roku 1992. Tenkrát jsem navštívil chovné zařízení, kde umíral kosman zakrslý, nejmenší opička na světě.

Jelikož jsem se s tímto druhem zvířete moc nesetkal, rozhodl jsem si ho odvézt domů do Opavy na pitvu, abych ho mohl prozkoumat. Jenže se mi povedlo takřka nemožné. Já ho zachránil a nechal si ho. Později jsem si k samičce pořídil samečka a tak to celé začalo.

Je složité opice získat?

Dřívě to bylo o moc jednodušší, ale od roku 1999 se začaly opice přísně registrovat. Zvířata začala být pod dohledem Státní veterinární správy a orgánem životního prostředí. Každé zvířátko musí mít v současnosti registrační list a jedinečné označení čipem, protože se přísně eviduje jejich pohyb v rámci republiky i Evropské unie.

Každý chovatel musí podstoupit hotový byrokratický kolotoč, aby mu byl chov registrován. Musí splňovat přísné podmínky jako je přikázaná teplota a vlhkost prostředí.

Před pěti lety jste byl v Jižní Americe, a to v Peru a Bolívii. Jaký byl účel cesty?

Tenkrát se nás na cestu vydalo šest veterinárních lékařů, kteří byli stejní fanatici jako já od ornitologa až po specialistu přes orchideje. Nejdříve jsme se věnovali studii lamy vikuňa. Je opravdu vzácná a já ji považuji za šperk peruánského království. Vidět ji ve volné přírodě byl pro mě nesmazatelný zážitek.

Jistě jste během cesty zažil spoustu kuriozit.

Ano, bylo jich opravdu spousta. Například v Andách jsme bez jakékoliv přípravy vystoupali z nulové výšky do sedmitisícové nadmořské výšky. Strašně špatně jsme to rozdýchávali, lapali jsme po dechu, z nosu nám tekla krev. Největší paradox tam bylo sledovat ty metr a půl vysoké indiány, jak si tam hrají kopanou.

Přes den tam bylo příjemných patnáct šestnáct stupňů, ale v noci až minus osmnáct. Vůbec jsme s tím nepočítali, takže jsme od domorodců museli koupit ty jejich svetry z lam, což byl fakt zážitek, vzhledem k tomu, že se nemyjí.

V Peru jste se tedy věnoval studii lam. Jaký účel měla cesta do Bolívie?

V Bolívii jsme se plavili s jedním domorodcem člunem po přítoku řeky Amazonky. Přespávali jsme u domorodých kmenů a tam se také stravovali, což byl zážitek sám o sobě. Jedí tam úplně všechno. Leguána, piraně, krokodýly. Ale zrovna leguán není vůbec špatný, chutná asi jako naše kuře.

To vše se zapíjí vodou z Amazonky, což je risk sám o sobě vzhledem ke všem infekcím, maláriím a hepatitidám, co tam mají. Ale samozřejmě bylo předmětem zájmu také sledovat primáty. Viděl jsem například malpy a vřešťany. Dokonce jsme zpozoroval druh opic, které mám v chovu já, jako je kosman bělouchý nebo tamarín žlutoruký.

Kolik primátů v současnosti máte ve svém chovu?

Asi kolem šedesáti, ale dřív to bylo snad osmdesát. Začalo to tím, že jsem si vždy pořídil párek z nějakého druhu a pak se to začalo rozrůstat. V chovu mi vyrůstá už čtvrtá generace a to se opice dožívají patnácti až dvaceti let. Když jsem začal opice chovat, měl jsem je v bytovce, až později mi majitel domu pronajal suterén. Tenkrát se rozjelo obchodování s různými zoo, které měly o opice zájem, protože jediná Jihlava je vlastnila.

Kdy vznikla vaše minizoo a co je v ní k vidění?

Svou minizoo mám od roku 2005 a je v areálu veterinární nemocnice, kde funguji. Součástí je i zoo koutek, kde jsou domácí zvířata a lamy a je přístupný široké veřejnosti zdarma. V minizoo mám drápkaté opičky. Nejnovějším přírůstkem je komba ušatá, která je v České republice unikátem.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Plánů je spousta. Původně jsem chtěl pavilon, kde by byly nejen opice, ale i jiné druhy zvířat a měl by simulovat přirozené jihoamerické prostředí. Nakonec ale padl kvůli nedostatku peněz. Přesto nějaké inovace chystám. Například bych si chtěl pořídit voliéru, kde by byly nejrůznější druhy ptáků, a přes léto by v nich byly i opičky.

V současnosti mám v plánu projekt na střešní pavilon opic, kde by byly i venkovní výběhy. Ze současného bych udělal prostor pro noční druhy primátů. Ale čeho bych chtěl v budoucnu dosáhnout, je zřídit zoo zahradu.

Klára Jarošová