Pietní akt začíná od 10 hodin u pamětní desky prvního prezidenta T. G. Masaryka na Masarykově ulici. Součástí programu bude i návštěva vojenského opevnění v Milostovicích, kde si zájemci mohou od 12 hodin prohlédnout pěchotní srub v doprovodu dobově oděných průvodců.

Názornou ukázku využití srubu v provedení pořádajícího opavského Klubu vojenské historie uvidí ve 13. 14 a 15 hodin. V rámci oslavy státního svátku připravilo město Opava pro veřejnost ještě doprovodný program v podobě Noci otevřených dveří na Hlásce. Zájemci si budovu radnice mohou 28. října od 17 do 22 hodin prohlédnout vždy každou půlhodinu zdarma.

Vzhledem k letošnímu tématu Symboly města Opavy aneb Když se řekne Opava…mohou návštěvníci současně i blíže proniknout do symbolů města Opavy.

Jitka Hrušková

Státní svátek nabízí historii i pohyb

Volný den, 28. říjen, kdy si připomínáme vznik samostatného Československa, můžeme využít k návštěvě několika zajímavých akcí.

Půl hodiny před polednem se na Ostrou hůrku k památníku Slezského odboje sjedou historická vozidla, jejichž majitelé zde akcí Zavírání šoupátek ukončí letošní sezonu. Součástí setkání bude také odpolední vyhlášení výsledků Slezského poháru Moto Clubu Kravaře.

Ten, kdo se raději pohybuje pěšky nebo na kole, může se k Ostré hůrce vydat po některé trase Hvězdicového pochodu, který je součástí okce. Jednotlivé trasy začínají v Hlučíně (sraz v 8.30 hodin u restaurace Čochtan), v Dolním Benešově (sraz v 9.30 hodin u klubu Kravín), z Kravař (sraz v 8 hodin u restaurace U Mnicha) a z Ostravy-Poruby (sraz v 8 hodin u Duhy). Všechny trasy končí právě na Ostré hůrce.

Zajímavý program nabízí i Památník II. světové války v Hrabyni. Ten připravil minivýstavu nazvanou Výročí vzniku republiky u čs. vojenských jednotek za II. světové války. Ta návštěvníkům ukáže, jak si připomínali i čs. vojáci ve Francii a Velké Británii za války to významné výročí. Navíc ve dnech během posledního říjnového víkendu bude po celý víkend návštěvníkům zpřístupněn symbolický hřbitov.

Kromě toho mají zájemci poslední příležitost prohlédnout si končící výstavu Jedna oprátka za druhou, věnovanou československém generálovi, rodáku z nedaleké Štítiny a první oběti politických procesů padesátých let Heliodoru Píkovi. Pokud i vy chcete více poznat jeho životní osudy, máte možnost využít 28. října od 14 hodin komentovanou prohlídku, kdy se slova osobně ujme vedoucí památníku a kurátorka výstavy Jana Horáková.

Všechno o životě generála Píky

Je to pár dní, co jsem se potkal se svojí známou. Říkáme jí Majka. A Majka hned začala: „Tak jsem byla v hrabyňském památníku na přednášce Jany Horákové o Heliodoru Píkovi, o tom, co prožil ve druhé světové válce, co ho potkalo po ní a naštěstí se našel i kousek času na jeho soukromý život. Bylo to úžasné, poslechnout si ji přišli i samotní příbuzní pana Píky,“ vychrlila na mne a jednou větou dodala:

„Musel prožít mnoho zkoušek, poslechnout si hodně nepříjemného, vydržet spoustu bolestného utrpení, a přesto všechno se k lidem choval mile, jednal rozumně, nemyslel jenom sám na sebe a byl moc statečný!“

Majčina slova mne od té doby provázela na každém kroku. Až jsem se rozhodl, zvedl telefon a zavolal vedoucí Památníku druhé světové války v Hrabyni Janě Horákové. Myslel jsem, že výstava Jedna oprátka za druhou, která je právě generálu Heliodoru Píkovi věnována, už skončila. A první, co jsem se z jejích úst dozvěděl, bylo, že výstavu prodloužili až do konce října.

„Zájem o ni byl veliký, hlavně sem jezdily školy, a tak jsme rozhodli, že ji o měsíc prodloužíme,“ řekla vedoucí památníku a kurátorka výstavy Jana Horáková a dál pokračovala ve vyprávění: „Že je o Heliodora Píku a politické procesy takový zájem nejen od lidí, ale hlavně ze strany základních i středních škol, mne velmi těší. Už dříve jsme dělali na tato témata semináře, vždy byl o ně velký zájem a mohu slíbit, že v nich budeme i nadále pokračovat.“

Menším dětem, hlavně těm ze základek, je přednášku třeba upravit do stravitelnější podoby. Často vůbec nedokáží pochopit, že k něčemu takovému, jako jsou politické procesy a popravy, vůbec mohlo dojít. Ti starší už vše berou jinak a více o tom přemýšlejí. Výstava instalovaná v hrabyňském památníku ale spatřila světlo světa už před dvěma lety v roce 2008.

„Tehdy jsme ji připravili s docentem Hanzlíkem z Univerzity obrany. Letos jsme ji jen do Hrabyně převezli, doplnili o další nově získané materiály a otevřeli veřejnosti. Docent Hanzlík se dlouhodobě zabývá politickými procesy v padesátých letech a během své práce objevil i řadu dokumentů vztahujících se k procesu s Píkou. Třeba fotografie Píkových soudců nebo těch, kteří ho špehovali.

Také jsme s osudem otce chtěli více spojit osud syna Milana, který byl za války v Anglii u RAF a po válce obviněn z toho, že otci chtěl pomoci utéct na západ. Dokonce jeden čas byli oba zavřeni ve stejnou dobu v pankrácké věznici,“ vysvětlila Horáková.

Na výstavu, a to hned několikrát, přišli i příbuzní generála Píky. „Mám z toho vždy velkou radost, většinou taková přednáška končí jakousi diskusí u kávy, kde si povídáme, a často se tak oboustranně dozvíme něco nového. Generála Píku osobně z dnes žijících znala jen hrstka příbuzných, a tak se o osudy svého předka zajímají. Já se zase dozvídám některé detaily jeho soukromého života,“ říká vedoucí hrabyňského památníku a dodává:

„Neocenitelnou zkušeností ale bylo předloňské natáčení televizního dokumentu o Heliodoru Píkovi. Osobně jsem se setkávala s lidmi z jeho okolí, a tato setkání pro mne byla velmi cenná jak po pracovní, tak i po osobní stránce,“ vzpomíná Jana Horáková.

Pokud i vy chcete více poznat generála Píku a jeho životní osudy, máte možnost využít komentovanou prohlídku v den státního svátku 28. října, kdy se od 14 hodin slova opět ujme osobně kurátorka výstavy Jana Horáková.

Martin Kůs