Když v roce 2007 opavský podnikatel Radim Masný získal v konkurzu bývalý Břidlicový důl Staré Oldřůvky, byla celá důlní lokalita značně zanedbaná. Sběrači kovů odsud odnesli prakticky všechno, co se dalo zpeněžit ve sběrnách. Areál byl zpustlý a zchátralý.

V roce 2012 však byla zahájena jeho proměna. Začínalo se zde prakticky od píky.

„Museli jsme udělat úplně všechno. Bylo třeba znovu zavést elektřinu, vybudovat nový vstupní portál do dolu, který je oproti původnímu stavu o patnáct metrů posunutý, a jeho výška je nyní necelých šest metrů, dříve bývala dva, aby se mohlo těžit novou technologií pomocí kolových a pásových strojů," popisovala předsedkyně představenstva společnosti Důl Radim Petra Kubínová a vzápětí doplnila:

„Okolo vstupu byly umístěny také gabiony s břidlicí. Došlo i k zarovnání terénu, vytvoření technického zázemí, kanalizace, studny a dalo by se pokračovat." Aby se dal důl, který se nachází na území obce Svatoňovice, opět do pořádku, bylo potřeba investovat částku přesahující 100 milionů korun. A to včetně nákupu nových důlních strojů a zařízení.

Jediný otevřený hlubinný důl v ČR

Břidlicová těžba má na Budišovsku obrovskou tradici. V oblasti dnešního Dolu Radim se břidlice dobývala už ve třicátých letech minulého století. Přímo odsud pochází krytina, kterou můžeme najít na významných českých památkách, mezi něž se řadí třeba Pražský hrad či Národní divadlo.

Naše redakce měla možnost nakouknout přímo do dolu. Mimochodem, jediného otevřeného hlubinného dolu v České republice. Obuli jsme si gumáky, nasadili helmu, k opasku připnuli baterku a vydali se prozkoumat alespoň část z kilometru a půl dlouhých chodeb.

.

„Při těžbě hledáme nejkvalitnější žílu. Ta se pak vodorovně a svisle nařeže pilou a následně vyštípne kladivem," uvedla dále Petra Kubínová.

Břidlice má velké spektrum využití a v poslední době se vrací do módy. Až devadesát procent vytěženého materiálu najde své uplatnění, ať už jako stavební materiál, střešní krytina, obklady, nášlapy do zahrady a mohli bychom pokračovat.

„Břidlice je nejlepší izolant a je snadno opracovatelná," poznamenal Pavel Sladký, jenž na Dolu Radim obstarává technický dozor. Opracovat břidlici jsme si zkusili na vlastní kůži v prostorách zdejší pily. Stačilo kladivo, dláto, dobře uhodit patřičnou silou a břidlicová tabulka se rozštípla přesně tak, jak jsme zamýšleli.

Shání se noví zaměstnanci

Samozřejmě se jednalo o úplně základní způsob opracování. Jak už bylo zmíněno, zdejší zaměstnanci používají i velké pily. Do budoucna by mělo dojít k dalšímu rozvoji areálu. Plánuje se stavba nové montované haly na zpracovaní přírodního kamene, která by měla vyrůst za stávajícím technickým zázemím společnosti.

Uvažuje se také nad vybudováním ještě jedné haly, kde by se zpracovával tzv. konglomerovaný kámen, jenž vznikne spojením na prach rozemleté břidlice a pryskyřice. Když se tento materiál obarví, může nabýt podobné vizáže, jakou má třeba mramor.

„Popularita břidlice se v poslední době obnovuje. Jde o přírodní materiál, po němž je v současnosti velmi slušná poptávka. Trh je přece jen už přesycený všemožnými „umělohmotinami"," pokračovala Petra Kubínová.

Důl Radim má momentálně deset zaměstnanců. Jejich počet se ovšem v budoucnu určitě zvýší. Jakmile bude dokončena průzkumná ražba, může těžba odstartovat naplno. Žádné konkrétní odhady o tom, kolik ještě v dole zbývá břidlice, nejsou. Jeho těžební potenciál je ovšem i tak obrovský.

„Stále hledáme nové pracovníky. Nejlépe pak ty, kteří mají zkušenosti s těžbou a zpracováním břidlice," uvedla na závěr předsedkyně představenstva společnosti Dolu Radim.