Návštěvníky určitě zajímá otevírací doba hřbitovů. Vzhledem k velkému náporu lidí se bude všude prodlužovat. Například brána Městského hřbitova v Opavě se mezi pondělím 29. října a nedělí 4. listopadu otevře v 7 a zavře ve 22 hodin.

„Na Dušičky se samozřejmě připravujeme. Budeme mít dvanáctihodinové směny. Počítáme hlavně se zvýšením množství odpadků, takže je budeme vyvážet častěji," vysvětloval Martin Girášek, provozně-technický náměstek opavských Technických služeb, které mají správu hřbitova na starosti.

Spousta lidí řeší, jak se na hřbitov dopraví. Je pravda, že v autobusech se bude tísnit o dost více pasažérů, Městský dopravní podnik Opava (MDPO) však linky posilovat nehodlá. „Žádná speciální opatření neplánujeme. Uvidíme podle situace. Kdyby linky byly přece jen přetížené, jsme připraveni vypravit posily," ujistil dopravně-technický náměstek MDPO Libor Pěčonka a ještě dodal:

„Ne vždy se ale vyplatí dané linky posilovat. Z našich zkušeností víme, že autobusy u hřbitova se mezi zástupy lidí spíše motaly."

Cestující dostanou od dopravního podniku malý dárek. Během Dušiček mohou v prostředcích městské hromadné dopravy zdarma převézt jeden věnec nebo smuteční kytici. Za zavazadlo je jinak nutno uhradit cenu polovičního jízdného.

Památku zesnulých si připomenou také na hřbitově v Hradci nad Moravicí, který bude od pátku 26. října do neděle 4. listopadu otevřen mezi 6. a 20. hodinou. Důkladné přípravy probíhají také v Hlučíně. „Městský hřbitov a hřbitov Hlučín-Březiny budou mít rozšířenou otevírací dobu. A to od soboty 27. října do neděle 2. listopadu. Otvírací doba je mezi 7. až 20. hodinou," přidal několik postřehů tiskový mluvčí Hlučína Miroslav Pech.

„Bylo upraveno zhruba 10 hrobů, které nikdo neudržuje. Před hřbitov bude přistaven kontejner na uvadlé květiny a svíčky. V této době se bude větší pozornost věnovat údržbě, takže se budou častěji vyvážet odpadkové koše a bude se dbát na pořádek," připojil Miroslav Pech.

V záplavě svíček se v průběhu Dušiček mnohdy rozsvítí opuštěné hroby. Mezi lidmi se říká, že to mají na starosti právě Technické služby, pod něž správa hřbitova spadá. Není to však pravda. „Určitě neobcházíme opuštěné hroby a nezapalujeme svíčky. Tohle je patrně iniciativa samotných návštěvníků hřbitova," vysvětloval Martin Girášek.

Rozzářené hřbitovy o Dušičkách jsou na jednu stranu fajn, ale na tu druhou je to i čas různých lapků a zlodějíčků. Na Městském hřbitově v Opavě se tradičně řeší i problém s parkováním. „Stejně jako každý rok i letos zvýšíme počet hlídek a tím i počet kontrol. Budeme také dohlížet na správné parkování," uvedla mluvčí městské policie Pavla Losertová.

I proto od úterý 30. října do pondělí 5. listopadu budou všechna parkoviště v Otické ulici vyhrazena pouze pro návštěvníky, kteří zde budou moci odstavit svůj vůz maximálně na dvě hodiny. „Z toho důvodu žádáme obyvatele okolních domů, aby v této době parkovali svá vozidla na jiných parkovištích," doplnila ještě Pavla Losertová.

Právě s městskou policií bude úzce spolupracovat také Policie České republiky. „Nemůžeme říct, že by se krádeže na hřbitovech zrovna v průběhu Dušiček množily. Těmito případy se zabýváme během celého roku," mínila tisková mluvčí opavské policie Dagmar Schindlerová a ještě dodala: „Občanům bych každopádně doporučila, aby v autech nenechávali žádné cenné věci."

Na Dušičky lidé volí netradiční květinová aranžmá

V době Dušiček je jen málo hrobů, které by nezdobily květiny. Jejich styl se ale každým rokem mění. V poslední době prý Opavané spíše preferují originální a neotřelé kusy.

„Každoroční klasikou jsou chryzantémy, ať už kulovité nebo kopretinové," uvedla majitelka květinářství Slunečnice Marcela Plačková. Když už lidé sáhnou pro květiny na hrob svých předků, většinou prý spíš volí jasnější barvy. „Velmi preferovaná je bílá a žlutá. Důvodem může být i fakt, že Dušičky jsou samy o sobě trošku ponurým svátkem s chmurným počasím. Jasnější květiny pak do nich vnesou trochu optimizmu," domnívá se Marcela Plačková.

Oblíbené jsou ale prý i chvojové výrobky, jako jsou například mísy a květináče vypichované chvojím a slaměnkami. V poslední době se ale prý objevil trend, kdy zákazníci chtějí trochu upustit od tradičního. „V naší nabídce jsou i například mísy a květináče zdobené trochu jinak, než je v ostatních květinářstvích obvyklé. A lidé je kupují opravdu často," sdělila majitelka Slunečnice.

A jak taková netradiční květinová výzdoba vypadá? Mísy se vypichují nejen slaměnkami, ale například i umělými květinami nebo nejrůznějšími holandskými sušinami. „Opravdu se drží ten trend být trochu originální, proto je tento typ květin ve stále větší oblibě," řekla Marcela Plačková.

Co se věnců týče, pak Opavané volí jak velké a exkluzivní, tak i ty menší.

Dušičky jsou ve světě dlouholetou církevní tradicí

Místní hřbitovy se od pátku 2. listopadu přes celý víkend zaplní lidmi, kteří ozdobí hroby svých bližních a známých svíčkami a květinami. Památka zesnulých neboli lidově Dušičky má v křesťansky zaměřených zemích základ už v desátém století.

Ve francouzském klášteře Cluny ho z avedl benediktýnský opat Odillo jako protiklad keltských pohanských zvyků zapalování ohně k ohřátí duší zemřelých. Jako křesťanský zvyk se Památka zemřelých ve 13. století rozšířila bohoslužbami za zemřelé po evropských zemích a papež Benedikt XIV. ji roku 1748 potvrdil pro kněze také ve Španělsku, Portugalsku a v Latinské Americe. Papež Benedikt XV. ji v roce 1915 rozšířil pro celou římskokatolickou církev.

Ke svátku zemřelých patřily i některé lidové zvyky: V podvečer Dušiček se například sešla celá rodina a naplnila lampu máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Lidé večer pili studené mléko, aby své duše ochladily. Chudí a pocestní dostávali od hospodyň „dušičky", které se v domácnostech ten den pekly. Dnes se Památka zesnulých drží hlavně v pokládání květin a svíček na hroby a ve chvíli tichého vzpomínání na drahé, kteří v nich leží.

Svíčka a živé květy na hrobech symbolizují přesvědčení, že smrtí život nekončí. Návštěva hřbitova během Dušiček však není výhradně církevní záležitostí, protože Památku zesnulých drží věřící i nevěřící. Lidé, kteří nemohou z různých příčin na hřbitov přijít, zapálí 2. listopadu svíčku u kytice ve svých bytech.

Poslední dobou k nám začíná ojediněle pronikat i americká verze oslav, tak zvaný halloween. České dušičky rozhodně neohrožuje a nemá s nimi v podstatě nic společného. Původně vycházel z oslav svátku Všech svatých a předkřesťanského keltského svátku Samhain. Převažující v něm je rej strašidelných bytostí a symboliku představuje vydlabaná dýně, zevnitř osvětlená svíčkou.

Do Ameriky tuto tradici přivezli v 19. století Irové a radost z ní mají hlavně děti. V hrůzostrašných maskách navštěvují příbuzné a známé, aby od nich dostali sladkosti. Průběh halloweenu tím trochu připomíná české Velikonoce nebo dřívější průběh Dušiček v Podkrkonoší, spojovaný s průvodem masek.

Jak si upéci Dušičky?

Podle receptu z publikace Lidové obyčeje s nápady pro šikovné ruce k nim zájemci potřebují kilogram mouky, 30 gramů másla, 40 gramů cukru, jedno celé vejce a dva žloutky a ještě trochu citronové kůry a mléka. Těsto, vyrobené z uvedených surovin, musí být tužší. Po rozválení a nakrájení na menší obdélníčky smažíme na rozpáleném oleji až do růžova. Tím jsou „dušičky" hotové, stačí je už jen posypat cukrem a sníst.

Petr Dušek, Klára Jarošová, Jitka Hrušková