VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je libo jednoho brouka na kyselo? Žádný problém

Opava - V Opavě se už opět jedli brouci, larvy a jiná havěť. Ať to zní sebeodpudivěji, faktem je, že se tato gurmánská akce, pořádaná již poněkolikáté Gastrocentrem Slezské univerzity, stala ve slezské metropoli jednou z nejvyhledávanějších akcí.

5.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Martin Kůs

Nemusíme se bát. Tradičním „meníčkám" ještě neodzvonilo. Celá řada Opavanů přece jen ale s nadšením přijala možnost trochu si svůj jídelníček v minulých dnech originálně zpestřit. Příležitost jim k tomu dal degustačně-zážitkový večer Slezské univerzity v Opavě.

Nosným tématem přitom byla entomofagie neboli využití jedlých druhů hmyzu v lidské potravě. Na talířích se tak zde rozprostřel pestrý výběr na různé způsoby připravovaných moučných červů, cvrčků či larev potemníka brazilského.

„Připravili jsme šestichodové menu, ve kterém chceme ukázat různé možnosti přípravy hmyzu v potravě na sladko, na kyselo, v kombinaci jako součást jídla i jako jeho samostatnou část," popisuje průběh akce kuchař Jan Pařízek, který má s entomofagií zkušenosti už od studentských let.

První lahůdkou večera se stal předkrm, jenž byl tvořen studeným talířem s červenou řepou, rukolou a sýrem Ricotta lehce zakápnutými dvěma octy. Podstatnou součástí však byly zejména tyčinky. Jejich součástí totiž byli mouční červi. „Mnozí hosté ani nepostřehli, že už pojídají hmyz," říká mluvčí Slezské univerzity Martin Kůs.

S trochou nadsázky řečeno, ne každý brouk je k jídlu.

„Hmyz s sebou vlastně nenese žádnou chuť, jen chuť toho, čím se sám živí. Proto je nevhodné používat pro přípravu stravy hmyz zakoupený například ve zverimexech, kde ho krmí granulemi, ale hmyz ze specializovaných farem, kde je živen přírodními produkty. Také hmyz, který dnes používáme, je z takové farmy, a tedy nikdo nemusí mít strach, že by dostal něco nezdravého," uklidňoval pedagog Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Slezské univerzity Alexandr Burda přítomné návštěvníky ve chvíli, kdy se u některých z nich začaly projevovat rozpaky nad předkládanými hmyzími delikatesami.

Netrvalo to však dlouho. Padnutí zábran možná částečně pomohlo i degustování moravských vín, které pořadatelé k pokrmům servírovali. „Celý problém je v naší hlavě. Je to podobné, jako když příslušníci některých náboženství odmítají jíst vepřové maso, na kterém si naopak my pochutnáváme," vysvětluje Alexandr Burda a dodává:

„Hmyz nebo přesněji jeho jedlé druhy se užívá ve stravě lidí prakticky na celém světě od pradávna, v některých destinacích jako běžná součást potravy, jinde patří mezi vyhledávané delikatesy." A je skutečně pravdou, že hmyzí lahůdky se čím dál častěji ve vyspělých státech objevují i na jídelníčcích těch nejvybranějších restaurací.

Proto není divu, že byl o akci v Gastrocentru obrovský zájem. Když přitom přišli zdejší zaměstnanci vůbec poprvé s myšlenkou uspořádat „hmyzí hody", vypadalo to chvíli na fiasko. „Když jsme před časem připravovali s Honzou Pařízkem první akci věnovanou entomofagii, byli jsme nejprve zklamaní. Ještě den před jejím uskutečněním byl zájem minimální. V den konání najednou začali volat lidé a nakonec jsme si museli půjčovat židle, abychom všechny mohli posadit," vzpomíná Alexandr Burda.

Také tentokrát museli organizátoři řešit problémy s velkým počtem návštěvníků, což jen dokazuje postupné odbourávání našich předsudků o konzumaci netradičních jídel. „Je potřeba zbavit se jen zbytečných předsudků a mýtů. A upřímně, kolik různých živočichů hmyzí říše jsme již snědli s jiným jídlem, aniž jsme to vůbec postřehli…" dodává na závěr v humorném duchu Martin Kůs.

Autor: Tomáš Pustka

5.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pátek bude na Horním náměstí ve znamení sportu

Slezská univerzita. Ilustrační foto.

Workshop o běhu času

Hana Gráfová: Roste zájem o maturitní přípravné kurzy

/ROZHOVOR/ Celé roky učí cizí jazyky. Umí perfektně německy i rusky. Mimo jiné pak realizuje projekty se zahraničními studenty. Řeč je o manažerce vzdělávání Jazykového a vzdělávacího centra Faktum v Opavě Haně Gráfové.

V Opavě točili film o metanolové aféře

Hlavní roli hraje Lukáš Vaculík. Kompars dělali zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění zaměstnanci opavské firmy Fros.

Představujeme prvňáky ZŠ Mařádkova

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

AKTUALIZOVÁNO

Zborcená zeď u Hrabyně: nikdo neví, co se stalo

Řidiči musí jezdit kolem Hrabyně po hlavním tahu mezi Ostravou a Opavou zúženou vozovkou. V pondělí se tu zřítila podpěrná zeď a stále není jasné, proč se tak stalo. To teď vlastně netuší nikdo.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení