O celé události se v úterý 18. června dozvěděli přesně v 17.45. O čtvrt hodiny později už byli dobrovolníci na místě a pustili se do vyhledávání pohřešovaných lidí. V Krnově se Brumovičtí spojili s dalšími jednotkami a postupně přejeli z Ježníku do Býkova a pak do další krnovské části, Kostelce.

Domů do Brumovic hasiči odjížděli až následujícího dne okolo třetí hodiny ranní.

Přitom už v Býkově museli řešit první dost zapeklitý problém. Stopadesátiletá lípa spadla a zaklínila se do vzrostlého kaštanu. „Problém byl v tom, že pod stromy se nacházela chalupa starší ženy. Dlouho jsme bojovali s technikou, která nedosáhla do míst, kde bychom větve mohli ořezat," poznamenal velitel Sboru dobrovolných hasičů Brumovice Pavel Polanský.

Poděkoval i krajský ředitel

Snaha jeho jednotky byla před několika dny náležitě oceněna. Výborná práce brumovických dobrovolníků neunikla pozornosti krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Zdeňka Nytry, který zasahujícím hasičům poděkoval za vysoké osobní nasazení a profesionální zvládnutí záchranných prací.

„V Krnově zasahovala spousta jednotek. Pro nás je to samozřejmě velká pocta. Poděkování si velmi vážíme. Bylo skvělé, že jsme mohli použít novou techniku," připustil Pavel Polanský.

V Ježníku bylo nutné určit, co která jednotka vlastně bude dělat. Brumovičtí nejprve pátrali po pohřešovaných lidech, následně se pustili do prořezávání spadaných stromů a větví. Právě zde se hasiči z Brumovic setkali s prvním silným lidským příběhem.

„Když jsme byli v Ježníku, přišel k nám asi šedesátiletý muž. Byl podřený a v šoku. Ptali jsme se ho, jestli je v pořádku, a on nám odpověděl, že se šel podívat, kam mu uletěla střecha," vzpomínal velitel brumovického SDH a ještě pokračoval: „Tvrdil, že předtím, než se tornádo přihnalo, seděl u své stodoly. Pak odešel. Jakmile se to přehnalo a on se vrátil, stodola byla pryč."

Zakrývali utržené střechy

Ničivost tornáda, které se prohnalo Krnovem, trhalo i střechy.

Z Býkova se brumovičtí dobrovolníci přesunuli do jiné krnovské části, Kostelce. I zde se nestačili divit, kolik škody silný vítr napáchal. Nouze opět nebyla o velmi smutné příběhy. Pavel Polanský naštěstí vystřihl jeden, který měl šťastný konec.

„Zasahovali jsme u řeky a narazili na muže, který tvrdil, že při povodních v roce 1996 měl vodu v garáži kousek pod stropem, o rok později byla voda metr nad ní a letos její střechu vzal pro změnu vítr," popisoval velitel sboru dobrovolných hasičů z Brumovic a vyprávěl dále: „Tentýž muž nám říkal, že před tornádem si šly jeho děti hrát do dětského pokoje. Na poslední chvíli se však přesunuly jinam. Bylo to velké štěstí, protože obrovský vítr udělal do střechy díru o velikosti 3x3 metry přímo nad jejich pokojem. Kdyby zůstaly, mohlo je to stát život."

Brumovičtí dobrovolníci se z Krnova vraceli domů až ve středu 19. června okolo třetí hodiny ráno. Jejich poslední činností bylo zakrývání utržených střech, aby lidi postižené tornádem uchránili ještě před vytopením. „Na naši jednotku jsme opravdu moc pyšní. Hasiči tam zasahovali snad jako jediní neprofesionálové," rozplýval se brumovický starosta František Kuča.

Petr Dušek