Nejznámější ze svobodných dvorů Opavska stojí v Kateřinkách na křižovatce ulic Vrchní a Filípkovy ulice proti kostelu svaté Kateřiny od roku 1597 pod názvem Filípkův dvůr.

Založil ho Krištof Bzenec z Markvartovic pro svého příbuzného Daniela Hufa z Kantorova a jeho dnešní podoba pochází z přestavby v 1. polovině 18. století. V průběhu 19. století byl několikrát upravován. Jde o statek s obytným domem a hospodářskými budovami kolem obdélníkového dvora.

Hlavní obytná budova je zděný jednopatrový objekt se sedmi okenními osami a průčelní je doplněná patrovou a podokenní římsou. V nárožích jsou válcové dvoupatrové věže kryté břidlicí, zakončené cibulovitými báněmi a v přízemí se dochovaly klenby.

Od ulice dělí objekt zeď s vysokými pilíři, kterou přerušuje vjezd do dvora s brankou pro pěší. K ní je přistavěna kaple Božího Těla. Na obytný dům se pravoúhle napojují hospodářské budovy, seskupené kolem čtvercového dvora.

Po přestavbě z 18. století je zachovalým příkladem napodobování vzorů tehdejšího oficiálního šlechtického barokního umění v lidové architektuře.

MAJITEL SE KROMĚ SEDLAČENÍ VĚNOVAL I KULTUŘE A POLITICE

Roku 1818 převzal Filípkův dvůr syn svobodného sedláka Vincenc Filípek.

Jeho zájmy se však netýkaly pouze zemědělství. Byl zakladatelem Spolku čtenářů a zpěváků v Kateřinkách, starostou obce a poslancem Slezského zemského sněmu. Jako osvícený vzdělanec průkopnicky uplatňoval na rodinném statku racionální zemědělství a moderní zemědělské stroje.

Jeho prostory využívali v roce 1890 také místní Sokolové k pravidelným cvičením.

Vincencův syn Karel šel do jisté míry v otcových stopách. V Opavě se aktivně zapojil do českého kulturního života a stal se nadšeným divadelním ochotníkem. Filípkův dvůr si svůj netradiční zjev, kterému čas neublížil, udržel až do současnosti a dnes je využívaný soukromými firmami.